Uběhly dva dny Dominik se už balil domů.  ,,Drž se kamaráde," řekl Dominik a objal Radka, poté přešel ke mě.  ,,Doufám, že se Sam brzo probudí," řekl.  ,,Já taky doufám," řekla jsem. 

,,Drž se," řekl Dominik a objal mě.  ,,Zůstaneš tu ještě chvíli?" zeptala jsem se a chytila ho za ruku.  ,,Měl bych jít domů, víš rodina..." řekl Dominik.  ,,Dobře, tak jdi," řekla jsem.  ,,Dominiku omlouvám se, že jsem tě přetáhl tou židli po hlavě," řekl Radek. 

Dominik se podíval na Radka.   ,,To je v pohodě chápu tě.  Díky tobě se mi rozsvítilo," řekl Dominik a zasmál se.  ,,Jo,aspoň budeš přemýšlet, než se vrhneš po hlavě do nějaký místnosti," řekl Radek.  Oba kluci se zasmáli. ,,Ahoj," rozloučil se s námi a odešel z pokoje. 

,,Zůstali jsme tu teď jen my dva a Sam," řekl Radek.  Mlčela jsem a pořád hleděla na Sama. 

Měla jsem pocit, že pohnul rukou, ale to se mi jen zdálo.  ,,Myslíš si, že nás slyší?" zeptala jsem se.  ,,Na 100% to vím," řekl Radek a sedl si na kraj postele.  ,,Hele vím jak se cítíš," dodal.

,,Nevíš..." řekla jsem.  ,,Ty se na mě pořád zlobíš co?" zeptal se.  ,,Dá se říct, že jo," řekla jsem.  ,,Já vím...omlouvám se za všechno...hele Mattem řekl, ať ti předám tohle," řekl Radek a přešel ke své bundě, pak vytáhl nějaký dopis.

,,Řekl, ať ti to předám,"  ,,Nehodlám to číst," řekla jsem. ,,Hele Mattem tě stále miluje, jen mu trochu hráblo,"

,,Mě asi taky hrábne..." řekla jsem ironicky. ,,Sabčo jdi si odpočinout, potřebuješ to, celý dny jsi nic nejedla ani nepila, pořád sedíš u Sama, on by tohle nechtěl,"

,,Co ty víš co by on chtěl," řekla jsem a podívala se znovu na Sama.  ,,Znám ho dýl než ty,"

Na tohle jsem vůbec neodpověděla.  Radek se nadechl, aby něco řekl.  ,,Prosím už nemluv," řekla jsem. 

***

Blížila se noc a já stále seděla u Sama a už jsem nedoufala, že se probudí.  ,,Jdi domů Sabčo," řekl Radek.

,,Ne...chci tu zůstat," řekla jsem.  ,,Tohle by Sam opravdu nechtěl ničíš sama sebe!" 

,,Jsi jak moje máma!" vykřikla jsem.  ,,Jsem jen tvůj kamarád, který se bojí o tvoje zdraví," řekl Radek. ,,Máš pravdu měla bych si odpočinout, ale co když se probudí?" zeptala jsem se. 

,,Tak ti to řeknu nebo spíš probudit, protože jsem si jistý, že domů nepojedeš," řekl Radek. 

,,To nepojedu, je moc pozdě na vlak,"řekla jsem a lehla si na postel, kde ležel Dominik. 

***

Když jsem se probudila, tak jsem slyšela smích.  Pomalu jsem vstala.  ,,Same!" vykřikla jsem, ale bohužel to Sam nebyl.  Radek se bavil s někým po telefonu...zřejmě s Klárou.

Pomalu jsem vstala a přešla k Samovo posteli.  Chytila jsem ho za ruku a pevně jí stiskla. Začala jsem brečet chyběl mi ten jeho smích, jeho úsměv, jeho krásně modré oči...

,,Same...potřebuji tě...prosím probuď se...prosím...miluji tě a nechci, abys mě tu nechal, jsi to jediný co mě drží,"

Radek v tu chvíli zavěsil a poté ke mě pomalu přešel a objal mě.  ,,Bude v pořádku slyšíš mě?"

,,Rozumím ti...jen nevím jestli se probudí dneska..." ,,Jednou se určitě probudí dej mu čas,"  řekl Radek. 

***

Bylo krátce po obědě seděla jsem u Sama, začalo se mi dělat zle, jelikož jsem tři dny nic nejedla ani nepila.

,,Sabčo!?" vykřikl Radek. ,,Jsem v pohodě," řekla jsem.  ,,Nevypadáš tak," ,,Je mi fajn," řekla jsem a snažila se to rozdýchat, ale nepomohlo to. 

Pomalu jsem vstala a chtěla přejít do koupelny, ale zatočila se mi hlava a spadla jsem.  Radek zavolal sestřičky, který okamžitě přišli.  ,,Jsem v pořádku," řekla jsem a pokusila se vstát, ale nemohla jsem.

,,Nechte mě tu prosím," řekla jsem a podívala se na Sama. 

***

O pár hodin později jsem znovu ležela na kapačkách.  ,,Já ti říkal, že nejsi v pohodě,"  ,,Radku přestaň," řekl jsem a zamračila se.  ,,Radku to nebylo, díky tomu, že jsem nejedla nebo nepila to je z toho, že umírám..." řekla jsem.

,,Přestaň s tím neumíráš! Neříkej něco co není pravda!"  s těmito slovy mi vyrazil dech nevěděla jsem co říct, jen jsem na něho nechápavě hleděla. 

,,Tak teď budeš mlčet?  Paráda tak já taky!"

Oba jsme mlčeli, aspoň minutu, pak jsme se na sebe podívali a začali se smát.  ,,Přestaň se smát," řekla jsem a hodila po něm polštář.

,,Je to tak debilní, když se hádáme kvůli něčemu jsme jak, kdyby jsme spolu chodili," řekl Radek.  ,,Jsme jen nejlepší přátelé, který se hádají jako manželé," řekla jsem a zasmála se. 

,,Ehm...jo, jak manželé," řekl Radek a usmál se.  ,,Co tvoje žebra a hlava?" zeptala jsem se.  ,,IQ mě to neubralo takže se mám fajn a žebra sice bolí, ale s tím nic neudělám," odpověděl Radek.

,,Chybí mi Samovo humor," řekl. ,,Mě taky," řekla jsem a podívala se na Sama, který pořád spal.