-Pohled Moona-

  Ubehol mesiac bolo krátko po Vianociach zrovna som sa zotavil od tej ,, nehody "mám na mysli tie poháre. Včera pustili Sabinu z nemocnice, takže som sa s ňou rozlúčil, pretože musela domov kvôli jej psovi. Práve som sedel doma a pozeral sa na videá svojich obľúbených YouTuberů a premýšľal čo natočím.

 Bolo skoro ráno a tak som bol ešte v pyžame. Mal som v pláne zájsť za chalanmi do Českého Těšína, pretože si to Mattom prial neviem, prečo práve tam, ale kývol som na to.  

Do díval som sa na video a potom zbehol schody do jedálne, kde už sedela moja sestra a bavila sa s rodinou o mňa. Akonáhle ma zazreli tak prestali. ,, Čo sa deje? "spýtal som sa. ,, Nič," odpovedala moja sestra a zahryzla sa do chleba. ,, Hej! Ja som sa na niečo pýtal bavili ste sa o mňa, nie som hluchý zatiaľ nie! "

Všetci sa na mňa pozreli ako na debila. ,, Fajn. Tak, keď nie je nič dôležité tak ja odchádzam! "Povedal som a zobral si so sebou chleba, a vyšiel schody do mojej izby, kde som sa teple obliekol. Potom som sa zahľadel z okna husto snežilo. ,, Nenávidím sneh!" povedal som a okolo krku si omotal šál do vrecka, som si strčil mobil a peňaženku, a potom vyšiel von. 

Došiel som na vlakovej stanici a čakal na vlak, ktorý má prísť tak za desať minút, vždy chodím tak desať minút pred príchodom, aby som nemusel moc dlho čakať. A teraz sa mi to hodilo, aspoň som nemusel mrznúť.

Vošiel som do vlaku a oprel sa o sedadlo a potom si vyzliekol bundu, aby mi nebolo horúco. Po chvíli sa vlak rozbehol a ja sa pozeral na zamrznutú krajinou, schovanú pod snehom a ľadom. Vlak zastavil v Bratislave, kde nastúpilo plno ľudí spolu aj moji fanúšikovia.  

Chvíľu sme sa bavili, potom sme sa, ale rozlúčili keďže som musel vystupovať. Na stanici mi prišla správa od chalanov, aby som prišiel do neďalekého parku. Vraj tam na mňa bude čakať len Dominik. Nechápal som čo sa deje tak som ho poslúchol, ale vtedy som nevedel, že robím hlúposť. 

Došiel som do parku a všimol si Dominika ako stojí pri jednej z lavičiek.  ,,Čau," pozdravil ma Dominik. ,, Ahoj, "pozdravil som tiež a nechápavo som zavrtel hlavou. Dominik moje gesto pochopil a vzal ma za rameno. ,,Vysvětlím ti,až dojdeme na místo,teď to není vhodné," povedal Dominik. 

,, Dúfam, že sa to netýka Radka, "povedal som. Dominik si nervózne poškrabal zátylok. ,, Nie!" vykríkol som. ,, V tomto s vami nepôjdem to fakt nie! "vykríkol som znovu, chcel som ešte niečo vykríknuť, ale Dominik mi dal ruku na pusu. ,,Neboj se nechceme ho zabít nebo ublížit je si s ním promluvíme jasný?!" 

,,Ten ton sa mi nepáči, čo mu chcete urobiť ?! "spýtal som sa už trochu nervózny. ,,Nic je tam s ním Mattem a čeká,až se probere." 

Dominik ma doviedol k starej továrni, ktorá bola už dlho dobu opustená. Potichu otvoril dvere všimol som si Radka ako sedí na stoličke, bol zviazaný a zrejme omráčený, pretože sa nehýbal. ,, Vieš aký s toho bude prúser ?! " vykrikol som. 

  Do miestnosti, kde sme boli my vkročil Mattem.  ,,Konečně jsi tu.Vezmi si tu mikinu,aby tě nepoznal," povedal Mattem a podal mi čiernu mikinu.  ,, Ja nechcem mať prúser! "vykríkol som. A chcel odísť, ale zacítil som na zátylku pištoľ.

,,Matteme ty jsi se dočista zbláznil!" vykríkol Dominik. ,,Kvůli němu ležela Sabča v nemocnici celý měsíc! Nechci odejít bez pomsty!" 

  ,, Polož tú pištoľ Mattem! "vykríkol som a pomaly sa otáčal, až som mal hlaveň na mojom čele. 

,,Nenechám tě odejít,pak by se mohlo stát,že nás udáš a to nechci!"povedal Mattem a odistil pištoľ a vrátil jej späť do puzdra. ,,Tak budeš spolupracovat nebo chceš skončit jako on?" spýtal se ma.  Pozrel som sa na Dominika, a potom späť na Mattema, ktorý sa na mňa uprene pozeral. ,, Nie nepridám sa k tebe nechcem mu blížiť, "povedal som.  

  ,, On neublížil Sabine, toto robí tá choroba nie Radek! "Vykríkol som: ,, Daj mi tú pištoľ, nikto nemusí umrieť alebo byť zranený!"  ,,Ne! Nedám ti tu zbraň je moje a on zaplatí za to jak jí ublížil!" 

vykríkol Mattem, chytil ma za ruku a strčil ma k Radkovi. Namieril na mňa zbraň neostávalo ma nič iné než si kľaknúť. Mattem si cez hlavu natiahol kapucňu a pomaly sa priblížil k Radkovi a hrubo ho vzal za vlasy. Radek zasyčal bolesťou a pozrel sa na neho, jeho krv z pier mu pomaly dopadala na jeho biele tričko. V tej chvíli mi Radka bolo ľúto, ale nemohol som nič urobiť, pretože som bol v rovnaký pozíciu ako on.

V tej chvíli mi zazvonil mobil.  ,,Tys volal policii?!" vykríkol Mattem a pustil Radkovi vlasy a namieril na mňa. ,, Nie! Zrejme to bude Sabina! "vykríkol som vydesene. ,,Dej mi ten mobil pěkně pomalu," povedal Mattem. ,,Hned!" vykríkol a  omylom stlačil spúšť guľka sa zarazila priamo ve zdi blízko ma.

-Pohled Dominika- 

Matyáš mě popadl za mikinu.  ,,Matyáši odcházím!" vyprskl jsem na něho.  ,,Hej nikam nejdeš!" vykřikl na mě Matyáš.  ,,Nechci mít problém! Mám milující rodinu," řekl jsem.

  ,,Teď už je to i tvůj problém, pokud někdo z těch dvou uteče, tak jsme v prdeli a to doslova! Mám zbraň a ty jsi můj komplic!" vykřikl Matyáš.

Natlačil jsem ho na zeď. ,,Přestaň s tím!" vykřikl jsem, pak jsem ho pustil a vešel do místnosti.  Těsně za dveřmi jsem se zarazil, oba byli pryč.

Otočil jsem se zpět, za mnou stál Radek a vší silou mě přetáhl židlí,padl jsem k zemi a chytil se za krvácející ránu na čele. 

,,Přestaň!" vykřikl jsem a rukama si kryl obličej.  Pomalu jsem si sundal kapuci. ,,Dominiku?!" vykřikl Radek.

,,Nejsem ten kdo ti chtěl celou dobu ublížit!" obhajoval jsem se.  Ze dveří se vynořil Matyáš a zbraní omráčil Radka.  Pak na mě namířil pistoli.  ,,Svaž je!" přikázal mi a hodil mi provaz. 

Co jsem to napsala za kapitolu!?  :o tohle měla být normální kniha a vzniká s toho tohle...no nic doufám, že mě za to nezhejtite.  :/