Omlouvám se,kdo čekal včera na kapitolu, ale byla jsem unavená, sice jsem psala tuhle kapitolu, ale chtěla jsem jí napsat za prví dlouho a za druhý musela jsem přemýšlet, aby nějak dávala smysl a za třetí musela jsem si trochu odpočinout od psaní.

Mimochodem překročili jsme 1 000 K na téhle knize jste faktický skvělý!!!!  ❤ Miluji vás Mooniska :D :) ( Ehm...co jsem vám vymyslela ze přezdívku  XD ) 

PS: Užite si kapitolu :)

-Pohled Moona-

Keď som sa ráno zobudil, tak Sabina ešte spala. Nechcel som jej budiť a tak som potichu vstal a vydal sa do kuchyne, kde bol lístoček. Vzal som ho do ruky a prečítal ho. Bol to lístoček od rodičov, kde stálo, že prídu, až v piatok večer niekedy okolo polnoci.

  Bol som tak rád, že som chcel ísť zobudiť sestru a povedať jej to, ale radšej som si to rýchlo rozmyslel.  

Namiesto toho som šiel Sabine pripraviť raňajky do postele, zaslúži si ich. Od tej doby čo som jej spoznal som sa veľmi zmenil a som za to rád, bez nej by som bol nula a alebo by som sa zaplietol do zlej party. 

Došiel som ku kuchynskej linke a vytiahol z poličky chleba, potom som prešiel k chladničke a vytiahol bryndzu.

Vytiahol som nejaké poháre, ktoré som vzápätí omylom upustil. ,, Sakra! "Zaklial som a opatrne šiel, pre metličku a lopatku.

Na jeden črep som šliapol a zabodol si ho do nohy. Zosunul som sa na zem a chytil si krvácajúce nohu.

,, Au ... keby som ja idiot nosil ponožky ! " vykríkol som. Počul som kroky čo sa hrnuli po schodoch. ,, Same! "vykríkla moja sestra. ,, Som v pohode, len som šliapol na črep," povedal som a snažil sa upokojiť svojou sestru.

Po chvíli som počul ďalšie kroky, bola to Sabča. ,,Zavolám záchranku!" vykrikla Sabča a vybehla späť hore pre svoj mobil. Za pár minút som počul záchranku, ktorá zastavila pred naším domom. 

-Pohled Sabiny-

Jakmile záchranka přijela, tak jsem pomohla Samovi na nohy a odvedla ho k sanitce, poté jsem si sedla k němu.  ,,O co jsi se snažil Same?" zeptala jsem se po chvíli.  ,,Chcel som ti urobiť raňajky," řekl Sam.

Zasmála jsem se.  ,,Zvládla bych si je udělat i sama," řekla jsem a políbila Sama. ,, Ja viem, ale keď si tak krásne spala, tak som ti chcel urobiť radosť,"

,,Mě dělá radost, že jsi," řekla jsem a znovu ho políbila. 

***

Po týdnu ho konečně pustili.  Stály jsme před nemocnici a čekali na sanitku, která ma Sama odvézt domů, jelikož hromadnou dopravou nemůže, protože má berle.

,,Konečně domů, ta Slovenská nemocnice je fakt naprd," řekla jsem.  Sam se zasmál.  ,,Zvykej si," řekl Sam. 

***

Seděli jsme se Samem v jeho pokoji a povídali jsme si s klukama, přes team speak.  ,,Tak co, jak jste si užívali týden?" zeptal se Dejzr. ,,Ne Domčo zeptal jsi se špatně," řekl Mattem.  ,,A jak se mám podle tebe zeptat?" zeptal se Dominik a zasmál se. 

,,A jo vlastně já zapomněl, nějaký nesrovnalosti mezi naším párem," dodal Dominik.  ,,To nie je vtipné!" zavrčel Sam.  ,,Hej! Oba víme, že ty a Sabča jste po sobě jen tak házely se skleničkami," řekl Matyáš.

,,To není vtipný!" řekla jsem.  ,,Jsem zvědavý co řeknou tvoji rodiče Same," řekl Dominik. ,,Ehm...asi se spýtajú, kto mi omluvil školu,"

,,Jo to mě napadlo jako první věc a ta druhá je trochu uchylnejší," řekl Dominik.  ,,Radši to nevyslovuj," řekla jsem.

,,A já jsem si celou dobu vymýšlel tak super hlášku...jsi zlá Sabčo," řekl Dominik.  ,,Promiň Domčo,tak to můžeš říct jestli chceš," řekla jsem a zasmála se. 

,,Víš proč je Sam pořád nasraný?" zeptal se. ,,Protože mu Sabča ještě nedala," řekl Matyáš a oba se zasmáli.  ,,To ještě přijde," řekla jsem.  ,,Vy ste blbý," řekl Sam a zamračil se.

,,Same co ti pořád je!?  Už nejsi malý," řekla jsem.  Sam mlčel jen hleděl do obrazovky.

,,Co ti je Same?" zeptal se Dejzr po pár minutách ticha.  ,,Len ma mrzí, že tu Sabča moc dlho nebude," řekl Sam skoro potichu. 

Oba kluci v tu chvíli utichly. ,,Kluci budu v pohodě, " řekla jsem.  ,,Ale moc tomu nevěříš," řekl Dominik.. 

,,Ne nevěřím," řekla jsem.  Team speak ohlásil, že se někdo připojil.   ,,Ahoj guys," řekl Radek.

Neodpověděli jsme.  ,,Guys nemůžete se na mě zlobit...já se fakt moc omlouvám...byl jsem idiot,"

,,Tohle už se nedá vrátit," řekla jsem.  ,,Sabčo...měl jsem za tebou přijet...vynahradím ti to!"  vykřikl Radek. ,,Nech jú bejt!" vykřikl Sam.

,,Nechápeš, že tě už nechce vidět?! Jdi si za Klárou!" zakřičel na něho Matyáš.  ,,No tak byli jsme kámoši," ,,To je ten problém ,,byli jsme" přátelé," řekl Dominik. 

,,Same jdu se projít,'' řekla jsem a pomalu vstala.  ,,Nie...nevyzeráš vôbec dobre," 

,,Je mi fajn," řekla jsem.  Sam mě, ale chytil za ruku.  ,,Není ti dobre zostaň tu nebo choď na balkón," 

Přikývla jsem a odešla, ale místo toho, abych šla na balkón tak jsem šla ven, neměla jsem náladu sedět na balkoně a utápět se v depkách. 

Vyšla jsem ven a pomalu procházela tichou ulicí, po mých tvářích pomalu tekly slzy. Lidi se na mě otáčeli, ale neptaly se co mi je nebo co se mi stalo...ne...prostě mě ignorovaly. 

Sedla jsem si na lavičku a rozbrečela se.  ,,Co mám dělat..." špitla jsem. Okolo mě prošel kluk, viděla jsem jeho boty, které se zastavili u mě.  Zvedla jsem hlavu a podívala se na záhadnou postavu.

,,Do háje vôbec nevyzeráš dobre," neposlouchala jsem ho, ale on se nevzdal a sedl si vedle mě. 

,,To počasie je, ale naprd,"

,,Ty si Moonova priateľka, že?" zeptal se,tentokrát jsem se na něho podívala.  ,,Jsem," řekla jsem a utřela si slzy.  ,,Kdo jsi?" zeptala jsem se mezi vzliky.  ,,To nie je dôležité, som Samovo kamarát, len kamarát," řekl. 

,,Prečo plačeš?" zeptal se mě.  ,,To není důležitý. Hlavně, že mám Sama a moje přátele,"  

,,Fajn mal bych ísť,možno sa ešte uvidíme," řekl a odešel.  Poté jsem vstala já a šla na opačnou stranu, od Samova domu, nechtěla jsem se vrátit, chtěla jsem si pročistit hlavu.

Bylo mi zle a cítila jsem se slabá, ale nezastavovala jsem se.  Došla jsem,až k fontáně, kde jsem si pak sedla na lavičku.  Zavřela jsem oči a poslouchala jí. 

Asi po půl hodině rozjímání jsem vstala, moje nohy se mi podlomili a já skončila na zemi.  Lidi okolo mě procházeli, ale nepomohli. ,,Doprdele nemůžu vstát, tak mi pomožte!" řekla jsem si pro sebe. 

Zmocnila se mi šílená bolest hlavy, můj mobil mi začal zvonit, pomalu jsem se k němu natáhla a zvedla hovor. 

,,Haló!?" to bylo to poslední co jsem dokázala říct, než jsem stratila vědomí.