19•Jmelí•19
Kráčel jsem nocí k domu mého kamaráda, kde se konala vánoční párty. Já abych dodržel dresscode na hlavě mi seděla santovská čepice. Ze slušnosti jsem přinesl láhev něčeho ostřejšího a krabičku cigaret. Věděl jsem, že Ethana tenhle dáreček příjemně překvapí a že si hned zapálíme. Hned jak jsem došel ke dveřím, zazvonil jsem a za pár vteřin už u dveří stál rozesmátý Ethan „....hned za tebou přijdu." zakřičel zbytek věty na někoho v domě, z nějž se linula hlasitá hudba „Jeffe ! Rád tě vidím kámo." vtáhl mě do domu a chlapácky poplácal po zádech. „Tak na jakou to vidíš dneska Ethane ?" vytáhl jsem láhev a krabičku a můj kamarád se rozzářil „Jdem kouřit." lišácky se usmál a táhl mě na zahradu. Strčil si cigaretu do pusy a zapálil si, opakoval jsem jeho pohyby a sedl si na schody, které vedly ze zahrady do domu. „Kayla." odpověděl a já se ušklíbl „E. ta ti nedá. Víš, že chodí s Lukem." potáhl jsem si z cigarety a Ethan zakroutil hlavou „Za prvé, můj drahý příteli, všude po baráku visí jmelí. Co holku rozpálí víc než romanťárna zvaná jmelí ? Pověz. Za druhé, nechodí s Lukem, před pár dny se rozešli." osvětlil mi situaci a já se musel nad ním zasmát. Co on neudělal pro jednorázovky... „Tak to hodně štěstí." otevřel jsem láhev rumu a párkrát se z ní napil „Já jdu za Leou, užij si." típl jsem cigaretu a vydal se za naší kamarádkou. Po dlouhém hledaní po celém domě, jsem ji našel v kuchyni jak sedí na barové židličce u kuchyňského ostrůvku. „Čau Lee." přisedl jsem si k ní a ona jen kývla na pozdrav „Co se stalo ?" zeptal jsem se a Lea zakroutila hlavou „Ale nic, na napij se." přisunula ke mě kelímek se zlatavou tekuninou a já se na její rozkaz napil. Nad námi viselo jmelí, čehož si nejspíš všimla i ona zmiňovaná dívka. „Jeffe ?" zeptala se opatrně a já ani nečekal na její otázku. Přitiskl jsem své rty na ty její. Zprvu byla překvapená, ale pak začala spolupracovat. Ethan měl snad poprvé pravdu - jmelí je kouzelná věc.
~věnováno EllCass :)
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro