„Maminko proč dneska nejdeme za dědečkem a babičkou ?" zeptala se malá hnědovlasá dívenka a zatahala svou matku za lem trička „Víš zlatíčko," pohladila ji po hebkýh vláskách „dědeček je v nemocnici." řekla se smutným úsměvem na rtech „Co tam dělá ?" podivila se a žena se hluboce nadechla „Pan doktor zjistil, že dědečkovo srdíčko nefunguje tak jak by mělo a tak rozhodl, že nám ho spraví, aby tady s námi byl a mohl si dále s námi hrát, víš Julinko ?" posadila si svojí dcerušku na klín a ukázala na levou stranu její hrudi „Jakto ? A to miluje babičku teď míň když mu míň funguje ?" začala se vyptávat až se její maminka musela zasmát „Až dědečkovi srdíčko spraví bude nás všechny milovat ještě víc." usmála se a pevně ji objala. „Maminko ? A to se stává všem ?" divila se a zastrčila si pramínek vlasů za malé ouško „Jednou nám všem přestane srdíčko fungovat, ale v některých případech ho pan doktor umí spravit." odpověděla, ale na malé děvčátko to bylo něco nepochopitelného. „Ale půjdeme se na dědečka ve středu podívat, že jo ?" zeptala se nadšeně a úsměvem a její maminka přikývla „Ty moje malá opičko, ty bys taky chtěla vědět všechno. Samozřejmě, že za nimi půjdeme."