I přesto, že toho v noci mnoho nenaspala, vzbudila se Tonksová ráno velmi brzy. Převlékla se a upravila se a sešla dolů do jídelny, kam se už všichni začali pomalu scházet na snídani.

Pod schodama potkala Siriusova věčně protivného domácího skřítka Kráturu.

,,Nazdar Kráturo, sekne ti to," zahihňala se.

,,Kdyby to jen viděla moje nebohá paní, jak si tu to ti krvezrádci a mudlovští šmejdi vykračují," zabrblal Krátura.

,,Sklapni Kráturo," ozvalo se za Tonksovou na schodišti. Krátura ještě něco potichu zaskřehotal a rychle se ztratil z dohledu.

,,Prostě si ho nevšímej," řekl Sirius Tonksové, když k ní sešel ze schodů. Pak hned už vesele dodal, ,, já se fakt miluju, jsem milej, hezkej a poslechne mě i ten nejblbější domácí skřítek."

,,To možná proto, že musí," dolehl k nim známý hlas. Oba se jako na povel otočili, aby viděli jindy klidného Remuse, jak stojí v kuchyňských dveřích a řehtá se na celý dům.

,, Nekaž mi moje představy, Náměsíčníku!" zakňučel Sirius a udělal na Rema psí oči.

,, On se umí i smát?" prohodila šeptem k Siriusovi.

,,Musíš ho uplatit čokoládou," vysvětlil jí také šeptem Sirius.

,,Mluvil tady někdo o čokoládě?" zpozorněl Remus a Sirius se začal smát jako blázen.

,,Ale slyší až moc dobře, tak si dávej pozor, co říkáš."

Pak se všichni tři odebrali do kuchyně, kde už polovina řádu čekala za stolem.

,,Dobré ránko," pozdravila všechny vesele Tonksová.

Po obvyklé snídani byla jako vždy porada, při které se rozdělovaly hlídky.

,,...Remus bude s Tonksovou na Příčné ulici," oznámil při rozdělování tentokrát Pošuk. ,, Sirius půjde s Hagridem před Nemocnici svatého Munga..." Sirius pohlédl na poloobra, který se na něj přívětivě usmíval.

Pak už rozdělování moc neposlouchal, ale zato sledoval Rema, který se při zaslechnutí své  hlídky pousmál a nenápadně se podíval směrem k Tonksové, která si toho ovšem všimla a zaculila se na něj a Remus jí úsměv oplatil.

Když porada skončila, všichni se začali přemisťovat na jim určená místa. Remus proto přešel k Tonksové, uchopil ji za ruku a společně se přemístil na Příčnou ulici.

Celé přenášení, kdy se mohla
Tonksová držet Remuse za ruku si moc užívala, ale když se konečně dostali na ulici, neochotně se ho pustila.

Přemístili se přímo před otevřené dveře velkoprodejny Mžourov, kde poplašili několik sov a houkání velkého Výra, který majestátně seděl  ve své velké kleci, se rozléhalo po celé ulici. A než aby se hádali s nějakým prodavačem, že mu plaší zboží, rychle zamířili ke stánku se zmrzlinou, kde si každý koupili jeden kopeček zmrzliny.

Pak se posadili na lavičku, odkud měli dobrý výhled na většinu důležitých budov na Příčné ulici.

,,Tomu říkám fajn hlídka," zasmála se spokojeně Tonksová nad svou citrónovou zmrzlinou.

,,To máš pravdu," přisvědčil Remus

Jsem tu zase zpět, i když pochybuju, že tu někoho z vás baví tak dlouho čekat a všichni jste už určitě radši přešli ke kvalitnějším dílům, které vycházejí pravidelně 😅😅. Těm, kteří se rozhodli vyčkat na další kapitolu moc děkuju za trpělivost( to si myslím zaslouží nějak medaili, ne😂) a přeju hodně štěstí k dalšímu čekání ( jejda😅)
Čauky mňauky Efox16 ❤💛