Brzy ráno Tonksovou probudily sluneční paprsky. Když se upravila, sešla po schodech do kuchyně, kam se už pomalu začali scházet i ostatní členové řádu.

,,Dobré ranko, všichni," pozdravila všechny vesele. Mezi těmi, kteří už v kuchyni byli, byl už i Remus. Když uviděl Tonksovou, zářivě se na ní usmál a Tonksová hned k němu zamířila.

,,Ahojky," pozdravil a ho usadila se na židli vedle.

,,Ahoj," odpověděl, ,, jak ses vyspala?"

,,Dobře a ty? A kde máš vlastně Siriuse?"

,,Vždyť ho znáš, ten ještě pořád spí," zasmál se Remus.

Když už konečně dorazil i Sirius, který se do kuchyně přihnal jako poslední, a všichni se nasnídali, začali Pošuk se Siriusem rozdělovat hlídky.

Tonksová se opět zamyslela nad včerejším večerem, když ji z přemýšlení vytrhlo její jméno:,, Remus bude s Tonksovou...,"

Tonksová se podívala na Rema a spiklenecky na něj mrkla a ten jí to oplatil úsměvem.

,,... A jak jsme už včera říkali, budou dnes budou nutné i noční hlídky, máme hlášený možný útok na ministerstvo kouzel. Proto bude vždy jedna dvojice venku a dvě uvnitř. Prý nám tam pošlou i několik bystrozorů mimo řád. Dvojice na noc zůstanou stejné jako teď," zakončil svou dlouhou řeč Pošuk.

,,Bezva, tak se taky přemístíme?" zeptala se Tonksová, když se ostatní dvojice začaly přemisťovat na jim určená místa.

,,Jasně," odpověděl Remus, chytil ji za ruku a společně se přemístili na malý, romanticky vyhlížející kopec, který byl ovšem zároveň velmi strategické místo, protože z něj byl výhled na celé centrum Londýna.

,,Doufám, že to dneska bude o něco klidnější než včera," poznamenal smutně Remus," když si vzpomněl, jak se o Tonksovou bál.

,,To já taky," odpověděla Tonksová a posadila se do trávy. ,,Je tady docela hezký výhled, co?" změnila téma.

,,To jo, to máš pravdu," usmál se Remus a posadil se vedle ní. ,,Zvláštní, pomyslel si, ,, znám jí teprve pár dní a už mi na ní tak záleží. Ale vůbec by se mnou neměla trávit čas, měla by být s někým jiným. Remusi Johne Lupine, jsi pro ní nebezpečný," opakoval si neustále v hlavě.

,, Nad čím přemýšlíš?" vytrhla Rema z přemýšlení Tonksová a položila mu ruku okolo ramen.

,,Takže jako včera?" zeptal se místo odpovědi na její otázku s úsměvem a taky ji objal okolo ramen.

,,Jo, jako včera," mrkla na něj Tonksová.

Když se na ní Remus znovu podíval rozesmál se na celé kolo, protože mezitím, co zasněně pozoroval Londýn zalitý slunečními paprsky, Tonksová stihla změnit své žvýkačkově růžové vlasy na černé vlnité a vzala na sebe podobu Remova nejlepšího kamaráda Siriuse. I když s trochu malým vylepšením. Místo normálního nosu, zdobil Siriusův obličej velký prasečí rypák.

,,U Merlina, tohle kdyby Sirius viděl, tak už by asi nebyl takový egoista," smál se.

,,No to asi ne," smála se taky Tonksová a změnila zpátky svou podobu.

...,, a támhle je Orion," ukázal Remus přímo nad jejich hlavy, kde zářilo jasné souhvězdí. Celá jejich hlídka proběhla v klidu a teď když už se setmělo, ukazoval Remus Tonksové souhvězdí, která byla z jejich polohy vidět.

,,Čau Siriusi," zahihňala se Tonksová. Remus místo toho, aby se zasmál s ní,  trochu posmutněl, když si všiml dorůstajícího měsíce. Tonksová si toho ale nevšimla.

Pak jí ukázal ještě několik souhvězdí, ale uz bylo načase se vrátit do štábu řadu a trochu se prospat. Za pár hodin na ně měla přijít řada s noční hlídkou.

Tak jsem tady s další kapitolou a docela mě udivuje, že mezi touhle a předchozí není tak velká mezera jako obvykle😅😂. Tak snad se vám aspoň trochu líbí.
Čauky mňauky Efox16 ❤💛