🎶
,,Nejseš ty tak trochu magor?" zeptala se Mája poulíc na mě oči přes hrnek největšího kapučína, které uměli u Upekla vyčarovat.

,,Možná," připustila jsem a napíchla na vidličku další kousek mandlového dortu. Ani si nedovedeš představit rozsah mého bláznovství.

,,Překvapuješ mě, drahá. Po tom všem, co jsi mi o Martinovi řekla, poté, co ti zcela v klidu lhal, stejně jsi s ním ochotná jet někam do tramtárie."

,,Arménie," usmála jsem se na ni. ,,A s tím lhaním je to takové... dvojsečné. Jen mi neřekl pravdu, po které jsem se nepídila. Počítá se to jako lhaní?" olízla jsem šlehačku a zadívala se na Máju. Kdybych byla kluk, asi mám velký problém. I mně sklouzávaly oči do jejího opáleného výstřihu krajkového tílka.

,,Si děláš prču? Eli, ty jsi se do něj stihla zamilovat," culila se jako kdyby objevila nevysychající fontánu chrlící tisícovky.

,,Já nevím," dloubla jsem zamyšleně do dortového korpusu, ale cítila, jak mi stoupá horko po tvářích a šíji. Je ten svíravý, téměř bolavý pocit pod žebry doprovázený nervozitou, když jsem nebyla s Martinem, láska? Na tuhle kouzelnici mi to připadalo brzo, jenže k Martinovi mě cosi hnalo, tlačilo, jakási hluboká síla, které jsem nerozuměla. Daleko intenzivnější, než s jakýmkoli předchozím klukem. Jinačí, temnější, spalující, prostupující každou buňku mého těla, až jsem si připadala jak ubohá krysa vláčící se za písní svého krysaře. A Martin hrál rád, vábil mě k sobě tak silně, až mi chvilkami přišlo na mysl, jestli jsem se nezbláznila.

,,Za to já vím. Stačí se na vás podívat. Odpustila bys mu i vraždu, ne?" nadhodila a usrkla z hrnečku.
,,Co ta dovolená?"

,,Až poslední týden v srpnu, dřív nebyly letenky a stejně je tam teď děsné vedro."

,,A co tam je?" prohrábla si vlasy a přehodila je přes rameno. V maličké kavárně bylo rušno, zákazníci přijížděli pro domácí dorty i na rychlou odpolední kávu. Naštěstí terasa, na které jsme se usadily, byla stíněná pruhovanou markízou.

Martinovo rodinné tajemství.

,,Hory, jezera, kláštery, vinice," vypočítávala jsem. ,,A taky muzea. Wiki mi prozradila, že Arménie je první země, která přijala křesťanství."

,,Jak vzrušující," protočila oči.

,,Ani ne, ale víno prý mají exkluzivní. A koňak," zakřenila jsem se na Máju.

,,Takže jedete chlastat, to jste mohli na vinobraní do Mikulova a nemusela jsem se o tebe bát, že pojedeš přes půl světa. S Martinem."

Zasmála jsem se, až mi málem zaskočilo. ,,A co myslíš, že se mi tam s ním asi stane?"

,,Co já vím, třeba tě bude chtít prodat," pokrčila rameny.

,,Májo! Sice není žádný svatoušek, ale na obchodníka s bílým masem zrovna nevypadá."

,,A ty už jsi jich poznala aspoň patnáct, že?" zeptala se ironicky.

Opřela jsem se do ratanového křesílka a podívala se skrz prosklení na mladíka u pultu podupávajícího do rytmu hudby, kterou slyšel jen on sám. ,,A co Honza? Je dost podobného ražení, řekla bych."

,,Horšího," uchechtla se, ,,jenže já s ním jen spím. Nebydlím u něj. Nejsem na něm nijak závislá. A rozhodně jsem se do Honzy nezamilovala," olízla si horní ret od pěny a spokojená sama se sebou položila hrnek na stůl.

,,Takže se ti daří držet původního plánu? Jen sex?" Možná jsem ji v koutku duše záviděla, jenže jsem si byla dobře vědomá, že tohle není cesta pro mě. Neuměla bych to. Neuměla bych se s někým scházet jen kvůli sexu, dřív nebo později, bych stejně propadla do jakési formy beznadějné utopistické lásky.

,,Jo. A jestli se začnu zmiňovat o čemkoliv víc, tak mě prosím vem po hlavě koštětem. Honza je v posteli skvělý, ale jinak bych ho musela zabít. Kámoš s výhodami jo. Přítel? Ani omylem," vycenila dokonale bílé zuby.

,,Aby tě nepřekvapil."

,,Co?" předklonila se přes stůl. ,,Ještě v pátek to byl korunovaný idiot, jestli si dobře pamatuju tvoji terminologii."

,,Na tomto prohlášení nic neměním," zvedla jsem se smíchem dlaně v pomyslné sebeobraně, ,,jen mě překvapil, jak hodně mu záleží na Martinovi." Možná by i Máju překvapil Martin, i když si hodně pokazil renomé eskapádou s Crow investments a sporným postojem k tomu, o co jaké informace je vhodné se podělit. Jenže kdybych jí řekla opravdu všechno, poodhalila, jaký bordel má občas v hlavě, hnala by mě od něj sviňským krokem. Některé věci však zůstanou jen mezi námi. Nikomu jinému nepřísluší je zahlédnout, soudit.

,,Ožrali se?" přeskočila rychlostí blesku od vážných témat.

,,Si piš, jako prasátka, včera, když jsem odcházela na autobus do práce, chrápali oba jako tlupa dřevorubců. Neslo se to celým domem, jakoby ho podřezávali."

Mája si schovala pusu za dlaň a chechtala se, dokud se jí neleskly oči zadržovanými slzami. ,,Nevyfotilas Honzu náhodou? Že bych měla vyděračský materiál?"

,,Co si to o mě myslíš?" povytáhla jsem obočí.

,,Že mě sestersky podržíš."

,,A vlezu k Honzovi do pokoje? Ani omylem, nejsem blázen," už jsem se smála taky, ,,dovedu si představit, jak tam leží roztažený přes celou délku i šířku postele, jednu ruku má vraženou v trenkách a do toho chrápání, které rozdrnčelo i dveře."

,,Jsi prdlá."

,,No dík. Tys chtěla fotky," rozhodila jsem rukama.

,,Navíc netuším, jak bych Martinovi vysvětlovala, že jsem fotila jeho spícího kámoše."

,,No jak. Kochala ses. Se může, ne?"

Vyplázla jsem na ni jazyk. Kladivoun byl jednoduše pěkný, vysmátý, dohladka oholený obr s divokou čupřinou hnědých vlasů, leč totálně pošahaný obr. Ne, děkuji pěkně. Stačí mi Martin, ještě jsem se na něj nevynadívala. A moje kapacita pro kraviny dosahuje svých mezí.

,,Co cvíko ve čtvrtek?" nadhodila, když už se dosmála.

,,Jdeme."

Přikývla. Na chvilku se zamyslela, jakoby jí něco nesedělo a snažila se dopočítat. ,,Povedlo se ti sehnat auto?"

,,Ještě ne. Martin mi půjčil tu svoji bestii."

,,No ty brďo. Tak tohle je vážné," culila se jako měsíček na hnoji.

,,Jsme se kvůli tomu málem porafali, nechtěla jsem ani za boha. A on zas nechtěl, abych si koupila nejlevnější rachotinu v bazaru, takže mi ji de facto vnutil pod pohrůžkou násilí."

,,Vy jste jasní," už se zase chlámala jako smyslů zbavená. ,,Kdy bude svatba?"

,,Markéto, já tě praštím," sykla jsem.

,,Co tvoje dovolená?" v rámci topení se ve vlastních problémech mi pár detailů z Májiného života, kromě sexuálního apetitu jistého Honzy, uteklo. Mája pracovala jako sestřička u soukromého zubaře.

Zašklebila se, jakoby rozkousla kuličku pepře. ,,Jakmile se zmíním, že bych odjela, a jela bych až bych brečela, to mi věř, tak mě táta začne vydírat, že ho tady přece nemůžu nechat. Co kdyby dostal infarkt znova? Kdo by se o něj postaral? Přitom mu nic není. Podle zprávy z kardiologie je fit, jako rybička. Dali tam stent a hotovo."

Chvilku jsme mlčely a přežvykovaly nepříjemnou rodinnou konstelaci. ,,Asi budu tvrdnout tady."

,,A kdybys mu to řekla jako hotovou věc?"

,,Tak ho asi klepne. Vysvětlí mi, že jen díky němu jsem na světě, že mu to dlužím. Že se o mě staral. Což je pravda." podívala se na svoje elegantní ruce s francouzskou manikúrou.

,,A mamka?"

,,Ta na něj dlabe z vysoka. Užila si za ta léta s ním toho až dost. Mimochodem, našla si nového chlapa."

,,Jo?"

,,Nějakého majitele stavební firmy. Tak kdyby ses někdy potřebovala zbavit těla, tak máme užitečný kontakt," usmála se sarkasticky.

Májiny rodiče se rozvedli, když procházela pubertou, veselé období, plné všeobjímající podpory. Až v poslední době dovedla Mája trochu pochopit proč mamka utekla od rodiny a s hořkostí dospělosti zjišťovala, že nic nebylo černobílé, jak vykresloval její otec. Jaké boje vedli, jaký byl její táta manipulátor. Ale nic to neměnilo na tom, že otec tu byl a postaral se, aby mohla Mája v klidu vystudovat včetně bakaláře, kdežto mamka trajdala kdesi na Vysočině.