"Kdo je ten Nick?" zajímalo ho.

"Můj nejlepší kamarád."

"Kamarád? Rozhodně se k sobě tak nechováte."

"Jak můžeš vědět, jak se k sobě chováme a nechováme?!" tohle se Jess opravdu nelíbilo.

"Stačí tě jen pozorovat, Jess."

"To je možná to, co se mi nelíbí, Chrisi!"

"Ale... Znáš moje jméno. To mi imponuje, především, že jsem ti ho sám neřekl."

"Právě, nepředstavil ses, neseznámili jsme se a náhle se objevíš u mé skříňky a chceš po mě..." nedořekla, protože jí Chris skočil do řeči.

"Úsměv."

"Jo... je to divný."

"Není to divný, prostě máš ten nejkrásnější úsměv, který jsem kdy viděl." odpověděl a opět po Jess vztáhl ruku a něžně jí zastrčil pramínek vlasů za ucho, přičemž jí pohladil hřbetem ruky po tváři až po bradu.

"Neznáme se!" cukla. Měla pocit, že překročil určité hranice. Není přeci normální, aby se jí cizí člověk dotýkal.

"Co není, může být." prohlásil a možná až ďábelsky se usmál. Nakonec se napil ze svého hrnku. Jeden druhého sledovali. Dívali se přímo do očí a ani jeden neuhnul pohledem. Kdyby se nad nimi neobjevil stín a neozvalo se "ehm, ehm", těžko říct, jak dlouho by to trvalo.

Vyrušil je Nick, který už od východu z toalet viděl, kdo mu zasedl místo. Nelíbilo se mu, že zrovna tenhle kluk sedí s Jess u jednoho stolu. Měl by si na něj dát bacha - preventivně. Pociťoval, že Jess musí chránit. Nedělo se nic špatného, jen seděli a klábosili. Přesto mu to vadilo.

Došel k jejich stálému stolu a nápadně si odkašlal, aby upoutal jejich pozornost. První se podíval do očí Jess. Našel v nich jen zmatek, rozčilení a nevěřícnost. Poté se konfrontoval s pohledem toho kluka. Tam četl jen nelibost, opovržení a výsměch. Rozhodně nic hezkého.

"Neruším?" raději se jich zeptal.

"Jo." řekl Chris.

"Ne." odpověděla ve stejný čas Jess a pak se po negativní odpovědi podívala na Chrise. Nevěřila vlastním uším. Co prosím?!

"Myslím, že bys měl jít." doporučil mu Nick.

"Vyhazuješ mě, Nicku?!"

"Chrisi, měl bys opravdu jít." vložila se do toho Jess. Jestli byla pravda, co Nick říkal, že Chris nejde daleko pro ránu, odmítala, aby se stalo to, co viděla před pár dny. Vždyť toho kluka opravdu málem zabil! A Nicka by byla schopná bránit klidně i vlastním tělem.

"Jak si přeješ, Jess. Uvidíme se." rozloučil se a i s prázdným hrnkem odešel pryč.