"Zlato, prosím, mluv se mnou! Už to nevydržím!"

"Nemám se s tebou o čem bavit, Chrisi."

"Musíme si promluvit, sakra! Sama to víš!"

"Ne, nemusíme a přestaň mi říkat zlato!"

"Jessi, lásko!"

"Řekla jsem, že ne!" zvýšila hlas, zastavila se a podívala se do jeho očí. Dřív je milovala, teď nechápala proč vlastně. Proč nepoznala, že Chris není ten pravý, že není pro ni?

"Jednou jsem tě varoval, abys mě nezničila, abys mi neublížila a přeci jenom jsem se toho dočkal, Jess! Co jsi to jen provedla?!" hlas mu potemnil a jeho pohled, který před vteřinou žadonil, zmrznul.

"A co mi za to uděláš, Chrisi?! Mám se na něco konkrétního připravit?" zaútočila na něj a zapíchla mu ukazováček do hrudi. Cítila z něho tu vůni, kterou zbožňovala, kdykoliv se k němu přiblížila. Kdykoliv spolu jeli na motorce nebo kdy spolu leželi v posteli.

"Jess, tobě bych nechtěl... nikdy... nedokázal bych to. A víš proč? Já tě stále miluju. Jsi pro mě vším, proč to nepřijmeš? Proč to nechápeš? Promluvme si. Všechno bude zase dobré, zlato!" řekl, naklonil se k ní a náhle ji políbil. Nečekala to - absolutně ne.

Nick právě vešel s úsměvem na rtech do školní chodby, poblíž knihovny, kde měl vyzvednout Jess. Těšil se na ni - jako vždycky. Těšil se na ní, protože jim odpadla poslední hodina a měl v plánu zajet k Marge, vyzvednout kafe a udělat si nějaký výlet. Měl za to, že si ho zaslouží - oba.

Nickovi se hlavou honily plány, když zvedl pohled ke dveřím školní knihovny, kde stála Jess ve společnosti Reyese. Usměv mu z tváře spadl. Zastavil se a okamžik je pozoroval. Věděl, že to neměl dělat. Jenže to stejnak udělal. Spatřil ty dva, jak se dohadují, jak mu Jess zapíchla prst do hrudníku a nakonec, jak se k ní ten hajzl naklonil a políbil ji.

Znovu a po dlouhé době ho píchlo u srdce, vynechalo pár úderů a nakonec puklo - zase.

Věděl, že nikdy nevyhraje ten souboj, který v sobě každý den má. Věděl, že mu Jess nikdy nebude patřit. Věděl to a smířil se s tím. Jenže nedovolil, aby mu ji ukradl tenhle sráč. Věděl, že nastal čas.

Rozhodl se a nikdo by ho nedokázal odradit. Rozzlobeně k nim došel, odstrčil Reyese od Jess a jednoduše mu vrazil pěstí.

"Nicku! Co to děláš?! Přestaň!" vyděsila se Jess. Nick jí slyšel, ale neposlouchal. Spatřil Reyese, který na něj upřel zrak a ďábelsky se usmál. Jeho oči hořely. Dočkal se - to ten pohled prozrazoval.

"Nicku, prosím, dost!" stačila jen křiknout Jess, když padla druhá tvrdá rána.

"Konečně." ozval se Chris na Nicka, naposledy se na něj podíval s úsměvem na tváři a s hlavou nakloněnou na stranu a úder mu vrátil.