Boj se rozhořel znovu, Smrtijedi i obránci Bradavic byli nuceni vrátit se do hradu, aby unikli kentauřím šípům, kopytům testrálů a nohám obrů. Paprsky kouzel létaly všude, chodby naplnily zuřivé výkřiky i bolestné nářky.

Lara po boku Freda bojovala s Rabastanem Lestrangem, který se na ně zlověstně šklebil. Vysílal řezací a smrtící kletby jako na běžícím páse, jedna se Fredovi i Laře vyhnula téměř o vlásek, a stíhal vykrývat i kletby, které na něj posílali oni.

Rabastan ovšem bolestě zavřískl, když kolem jeho nohou nepozorovaně proběhl jeden z domácích skřítků a vší silou, které to malé stvořeníčko mělo v sobě, ho sekl do lýtka sekáčkem na maso. Oba dva toho plně využili a poslali svého protivníka do mdlob dvěma kletbami.

Když se Lauren kolem sebe podívala, neušlo jí, že je tady poněkud víc ochránců školy, než kolik jich tu ještě před chvílí bylo. Všimla si dokonce i Charlieho, který tady rozhodně nebyl. Zaznamenala i rodiče některých mladších studentů, které osobně předala do jejich rukou, aby byli v bezpečí.

Ti všichni přišli na pomoc, když se zdála výhra ztracená. Do žil se jí vlila nová naděje, konečky prstů, kterými svírala hůlku, ji zabrněly. Vyslala na záda jednoho z nic netušících Smrtijedů omračovací zaklínadlo a ten padl k zemi.

Sarah se na ni vděčně podívala a přispěchala na pomoc Waynovi, který bojoval jen o kus vedle. Lara proklouzla do Velké síně, kde byl boj nejlítější. Viděla Bellatrix, která si jí ovšem taky všimla a vybrala si ji za další oběť.

Neměla moc času na rozhodování, odrážela kletby a posílala sama ty nejhorší, na které si vzpomněla, kromě nepromíjitelných.

„Už se těšíš, až se připojíš ke svému tatíčkovi?" promluvila na ni posměšně Bellatrix a vyslala jednu smrtící kletbu vedle ní. Ginny s Hermionou, které jí přispěchaly na pomoc, se jí vyhnuly a postavily se po její bok.

Společně jí čelily, ale Lara věděla, že proti ní mají jen malou šanci. I když byly tři a ona byla sama, měla více zkušeností a nebála se použít jakékoliv kouzlo.

Další smrtící kletba letěla mezi ni a Ginny. Obě dvě minula smrt jen o pár centimetrů.

„MOJI RODINU NE, TY MRCHO!"

Všechny čtyři ustaly v boji, když se ozval hromový hlas Molly Weasleyové. Odstrčila bokem Laru, Ginny i Hermionu a postavila se před ně, hůlku namířenou na Bellatrix. Ihned se pustila do boje proti ní s takovou zuřivostí, jakou u ní Lara, Hermiona ani Ginny nikdy neviděly.

Bellatrix zmizel posměšný úšklebek ze rtů a nahradil ho výraz čiré nenávisti. Lara se rozhlédla a zjistila, že Bellatrix je poslední ze Srmtijedů, kdo se ještě drží na nohou a bojuje. Pak tu byl už jenom Voldemort, který bojoval o nějakých padesát metrů od ní proti McGonagallové, Křiklanovi a Kingsleymu.

Molly zastavila studenty, kteří jí chtěli přispěchat na pomoc, a dál čelila Smrtijedce sama. Lara měla pocit, jako by podobný souboj už někde viděla. Když se Bellatrix posměšně zachechtala, svitlo jí. Její otec se při boji rozptýlil naprosto stejně a doplatil na to.

Bellatrix nebyla výjimkou. Lara pocítila hřejivý pocit u srdce, když Smrtijedka vytřeštila vyděšeně oči a poté padla mrtvá k zemi. Dostalo se jí toho, co si zasloužila.

„Protego!"

Všichni se svorně otočili směrem, odkud výkřik vyšel. Harry, živý a zdravý, stál s hůlkou v ruce uprostřed síně. Na malou chvíli se ozvaly nadšené výkřiky a jásoty, které ovšem utichly stejně rychle, jako se objevily. Voldemort s Harrym kolem sebe začali kroužit, hůlky mírně pozvednuté, ale ne úplně.

Lara se snažila poslouchat jejich rozhovor a dávat si to dohromady, ale nedokázala to. Srdce jí bušilo až v krku a jako by to bylo to jediné, co mohla slyšet - tlukot vlastního srdce. Bezmyšlenkovitě si přitiskla ruku na břicho a v duchu doufala, že je dítě v pořádku a i jemu nadále tluče srdíčko.

Síní zaburácela dvě kouzla – smrtící kletba a odzbrojovací zaklínadlo. Paprsky se střetly uprostřed kruhu, který kolem sebe Harry a Voldemort vytvořili. Bezová hůlka vyletěla Voldemortovi z rukou a letěla směrem k Harrymu, který ji, jako správný chytač, pevně chytil do své ruky.

Voldemortovi se zavrátila hlava a s dutou ránou dopadl na zem Velké síně. Byl mrtvý.

Trvalo jen pár vteřin, než všichni přihlížející překonali prvotní ohromení a začali nadšeně jásat, křičet a vyvolávat Harryho jméno. Lara se rozběhla ve stejnou chvíli, jako Fred. Střetli se o vteřinu později, když do sebe jejich těla narazila v pevném objetí.

Fred si ji k sobě přitáhl tak blízko, že by se mezi ně nevešel ani papír. Se slzami v očích jí vtiskl polibek do vlasů.

„Je po všem."

---------------------

Slunce už stálo na obloze mnohem výš, když všichni přeživší seděli pospolu ve Velké síni. Domácí skřítci se hromadně vrátili do kuchyně, aby jim přichystali občerstvení a pití na posilnění po probojované noci.

Na vyvýšeném pódiu ovšem dosud ošetřovatelka společně s Nicole a Paulette ošetřovaly raněné. Mezi nimi byla i Lara, která hlavně chtěla zjistit jedinou věc.

„Posaď se," vyzvala ji matka a ukázala na jednu ze židlí. Beze slova začala s diagnostickými kouzly, aby určila všechna její zranění, a poté se pustila do samotného léčení. Dívka cítila, jak tupá bolest v koleni ustupuje do pozadí.

Na výzvu si pak sundala mikinu a odhalila šklebící se ránu na levé paži. Nicole vzala do ruky lahvičku s výtažkem z třemdavy a pokapala jím ránu. Lara bolestně sykla, ale to bylo jediné. Pevně stiskla zuby k sobě a dál nevydala ani hlásku.

„Budeš si to muset natírat mastí, ale to už nejspíš víš," pousmála se její matka a zalétla pohledem k její pravé paži, na které měla sedmi centimetrovou nachovou jizvu, společně s pár malými jako vzpomínku na boje, které už zažila. „Asi ti tam taky zůstane jizva, ale snad ne tak viditelná."

„To je jedno," zavrtěla hlavou s mírným úsměvem, ale potom zvážněla. „A dítě?"

„Je naprosto v pořádku," usmála se Nicole a modré oči jí zajiskřily. „Obě jste naprosto v pořádku."

„O- obě?" zakoktala se Lara.

„Není to ještě zcela jisté, ale s největší pravděpodobností to bude holčička," pokývala souhlasně hlavou žena a sledovala, jak se její dceři rozšířily oči úžasem. Poté se jí do nich vlily slzy a ona si přikryla otevřenou pusu dlaní.

„Holčička," zašeptala a zvedla se. Rychlým krokem opustila pódium a zamířila za Weasleyovými, kteří seděli všichni u sebe. K nim se přidali i její bratři a společně se o něčem bavili. Viděla, že se Jeremy usmívá nad něčím, co právě řekl Percy.

Došla k Fredovi a položila mu ruku na rameno. Zrzek se na ni podíval s úsměvem, ale když si uvědomil, že je to ona, zvážněl.

„Tak?" zeptal se. Weasleyovi a kluci Blackovi k nim otočili svorně hlavy.

„Naprosto v pořádku," usmála se od ucha k uchu. Fred vyskočil na nohy a vtáhl si ji do objetí. Slyšela jeho radostný smích a sama se zasmála.  „A mám ještě jednu zprávu."

„Jakou?"

„Máma si je téměř jistá, že to bude holčička."

Fred se zaraženě podíval na svou matku, které se zatajil dech a do očí se jí vlily slzy, a poté zpátky na Laru. Tvář se mu rozzářila.

„Takže Isabelle?"

„Isabelle," přitakala a překvapeně vypískla, když ji zvedl a zatočil se s ní. Slyšela, jak se Molly rozvzlykala a Percyho hlas, který se překvapeně ptal, o co jde. Arthur svému synovi s radostí v hlase oznámil radostnou novinu, která se v jejich rodině věděla již od března. Včetně zásnub, které ovšem trvaly o něco déle.

Percy rázem vyskočil na nohy a oba dva objal. Lara mírně ztuhla, překvapená Percyho činem, ale objetí mu opětovala.

„Vím, že jsem se vůči tobě i tvé rodině choval hnusně a moc mě to mrzí," promluvil na Laru a v jeho hlase zazněla opravdová lítost. „Jsem rád, že si Fred našel někoho, jako jsi ty. Viděl jsem to už dřív, ale nechtěl to uznat."

„Neomlouvej se," zavrtěla Lara hlavou a pevně stiskla Fredovu ruku. „Tvůj názor byl založen na názorech Ministerstva kouzel, které nemělo pravdu. Sami za to ale nemohli, protože to všechno bylo nastražené. Neomlouvej se za něco, za co nemůžeš."

„To sice ano, ale měl jsem si uvědomit, že i kdyby to byla pravda, vy takoví nejste," namítl Percy. „Viděl jsem, jak se chováte a nechováte. Byl jsem idiot."

To už Molly nevydržela a ještě víc se rozvzlykala. Vyskočila na nohy a svého syna pevně objala. Percy vykulil nejistě oči, ale neodtáhl se.

Molly svého syna po chvíli pustila a objala naopak Freda a pak i Laru. Následně se všichni posadili ke stolu. Dívka na nic nečekala a pustila se do jídla. Ani si neuvědomila, jak velký hlad má, dokud se na jídlo nepodívala.

Fred ji objal kolem ramen a nahnul se, aby jí vtiskl polibek do vlasů.

„Teď už bude jenom dobře."