Obloha byla temná a plná šedých mračen, která líně plula nad celým britským ostrovem.

Lara seděla v jednom z výklenků ve společenské místnosti, opírala se o zeď a pozorovala hory nedaleko od školy. Už bylo po zkouškách, do odjezdu ze školy zbýval poslední den.

Své kufry měla sbalené, tedy většinu věcí. Nechala si jen oblečení na zítřejší den a také na odjezd domů. Upřímně se nemohla dočkat.

Ačkoliv se od otrávení Rona žádný další útok nestal, všichni byli napjatí a nejistí. Přece jen, mezi uřknutím Katie a otrávením Rona uběhlo několik měsíců.

Jediné dvě věci, které stály za větší pozornost, byl návrat Katie Bellové z nemocnice a souboj mezi Harrym a Dracem, který skončil téměř tragédií. Draco si dlouho pobyl na ošetřovně, kde se vzpamatovával z onoho souboje.

Pamatovala si, jak jí Harry vyprávěl, co se stalo. A přestože neměla zmijozelského studenta v lásce, byla na Harryho nazlobená za to, že použil zaklínadlo, o kterém neměl ani ponětí, co dělá.

Nicméně od té doby nějak věřila Harryho slovům, že Malfoy má opravdu něco za lubem.

Překvapeně se podívala na Clary, když v kapse od kalhot ucítila teplo.

,,Co se děje?" zeptala se jí kamarádka, když si všimla jejího pohledu. Ohromeně z kapsy vytáhla falešný galeon a prohlédla si ho.

Nepocítila jeho změnu od konce Brumbálovy armády. Teď tam však místo data bylo 'hned' a tam, kde býval čas, se nacházelo místo - u schodiště v sedmém patře.

,,Pojď," vyzvala Clary a vyskočila na nohy. Mířila už k východu, když si všimla Lenky. ,,Lenko!"

Blonďatá dívka k nim téměř přitančila se svým zasněným výrazem, ve kterém se odrážela i zvědavost.

,,Copak?"

,,To zatím nevím, ale brzy se to dozvíme," vydechla Lara a konečně prošla otvorem na chodbu. Dívky ji následovaly. Společně došly až ke schodišti, kde postávali Ron, Hermiona, Neville a Ginny.

,,Už jsem se bála, že všichni své galeony přestali nosit," oddechla si Hermiona a úlevně se usmála.

,,Vlastně ano," přiznala Clary mírně provinile. ,,Rora ji měla u sebe a řekla to nám dvěma."

,,Nemáme moc času," vydechla Ginny. ,,Harry odešel pryč s Brumbálem a myslí si, že Malfoy dnes večer něco zkusí. Požádal nás, abychom na něj a Snapea dohlédli, dokud se nevrátí."

,,Já, Lenka a Clary můžeme jít za Snapem," navrhla Hermiona a podívala se na dvě havraspárky. Ty souhlasně přikývly. ,,Vy ostatní běžte najít Malfoye podle plánku."

Skupinka se rozdělila. Trojice dívek okamžitě zamířila do sklepení, zatímco Ron poklepal hůlkou na Pobertův plánek.

,,Není tam," prozradil jim Ron.

,,Komnata nejvyšší potřeby," oznámila jim ihned Ginny. Čtveřice na nic nečekala a rozběhla se tím směrem. Nikdo z nich nezapomněl cestu na místo, kde toho tolik prožili. Naučili se tolik užitečných kouzel, která hodlali teď uplatnit.

V chodbě, kde se nacházel vchod do komnaty, nikdo nebyl. Po dvojicích se postavili na začátky chodby a hlídali.

Vypadalo to však, jako by celý hrad prostě spal. Nepotkali jediného studenta, který by mířil na kolej, dokonce ani Filche a tu jeho vypelichanou kočku.

Lara se podívala na hodinky. Už tu byli téměř půl hodiny a nic se nedělo. Netušila, co tam Malfoy může dělat.

Skřípění dveří ji donutilo vzhlédnout. Ron se vedle ní otočil o sto osmdesát stupňů a podíval se stejný směrem.

Ze dveří vykoukla blonďatá kštice. Draco Malfoy se rozhlédl na všechny strany a nebylo pochyb, že si jich všiml. Nevypadal však, že by byl jejich přítomností překvapen.

Lara v ruce pevněji sevřela hůlku a udělala několik kroků dopředu. Ron ji následoval, stejně jako Ginny s Nevillem na druhé straně.

Než se kdo nadál, celou chodbu zahalil hustý dým.

,,Peruánský zatmívací prášek," procedil skrz zuby někde vedle ní Ron. ,,Já je zabiju."

Lara nepochybovala o tom, že mluví o Fredovi a Georgovi.

,,Lumoc," zašeptala, ale nebylo jí to nic platné. Slyšela Rona říct další kouzlo, ale ani to nepomohlo.

Slyšela zběsilé kroky, které se chodbou ozývaly. Nebyli tam jen oni a Malfoy, ale ještě někdo další. Po zádech jí přejel mráz hrůzou.

,,Žádná kouzla!" vyjekla směrem k Ronovi. ,,Nebojují, mají někam namířeno."

,,Kdo?"

,,Malfoy a Smrtijedi," vydechla. ,,Musíme do další chodby."

Netušila jak, ale podařilo se jí najít Ronovu ruku a poté ho táhla směrem, kterým, jak doufala, utíkali i jejich nepřátelé.

Dostat se do další chodby, kde jim ve vidění nic nebránilo, trvalo několik minut.

,,To snad ne!" vyjekla Ginny, vedle které se rázem objevil Neville.

,,Musíme najít někoho, kdo tu hlídkuje a říct mu o tom," vyhrkl Neville.

,,To určitě," přitakala Lara. ,,Ale nemůžeme to nechat jenom na nich."

Ronovi se náhle rozjasnil obličej. Vytáhl z kapsy malou lahvičku, kterou Lara dobře poznávala. Nebyla plná, ale věděla, že to stačí.

Ron si cucnul lektvaru a podal ho ostatním. Takhle koloval, dokud tam nic nezbylo. Všichni ihned pocítili jeho účinky.

,,Jdeme," zavelela Ginny a společně se rozběhli chodbou. Téměř okamžitě narazili na Billa, Remuse a Tonksovou. Překvapeni jejich přítomností se zarazili, ale pověděli jim, co se stalo.

,,Ten parchant," zaklela Tonksová. Aniž by protestovali, vydali se všichni společně chodbou dál ve snaze najít Smrtijedy.

Podařilo se jim to za pár minut. Nebylo pochyb, že je to díky tomu lektvaru. Narazit na hlídku téměř okamžitě a poté tak rychle najít vetřelce přičítala Lara Felix felicis.

Byli v chodbě, ve které se nacházely schody vedoucí na Astronomickou věž. A než se kdo nadál, spustil se boj.

Smrtijedi samozřejmě nešetřili smrtícími kletbami a jinými, život ohrožujícími, kletbami. Jeden z nich po chvíli padl na zem mrtvý, když ho nechtěně zasáhla kletba jeho druha.

Jenže pořád na tom byli lépe. Chodbou se ozývaly různé výkřiky, ať už v zápalu boje, varovné nebo bolestné.

Lauren metala jedno kouzlo za druhým, odrážela ta, která na ni mířila a neustále kontrolovala své přátele a spolubojovníky. Neville byl zraněný, viděla, že kulhá, a Bill Weasley ležel nehybně na zemi. Postřehla ovšem, že se mu zvedá hrudník.

Letmým pohledem zahlédla, jak Draco zmizel na schodišti. Netušila, kolik času uběhlo, když se ke schodišti rozběhli i další Smrtijedi.

Vyhnula se kletbě, kterou vyslal jeden ze Smrtijedů, kteří zůstali v chodbě, a rozběhla se ke schodišti. Neville se rozběhl z druhé strany a podařilo se mu doběhnout ke schodišti dřív.

Náhle ho však neviditelná stěna odrazila a on letěl vzduchem. Vzal sebou i Laru a společně dopadli tvrdě na zem.

Havraspárka francouzsky zaklela, hodně nahlas a hodně sprostě, a vyškrábala se na nohy. Okamžitě odrazila kletbu, která by jí nepěkně pořezala, a vrhla se znovu do boje.

Cítila, že jí v krvi koluje čisté štěstí. Poznala to na kletbách, které se jí o vlásek vyhýbaly. Ostatní se jí dařilo odrážet nebo jim uhýbat.

Chodbou se ozvala ohromující rána a strop nad nimi se začal bořit. Lara popadla Nevilla za ruku a s pohledem upřeným na padající kusy kamene ho odtáhla z jejich dopadu.

,,Díky," zachraptěl Neville. Sotva se udržel na nohou, ale zdatně odolával mdlobám.

Lara se zhluboka nadechla, aby popadla dech, ale v plicích ji škrábalo. Nepomáhal tomu ani prach z kamene, který zahalil celou chodbu.

Mohutně se rozkašlala, až se zlomila v pase. V ruce pevně svírala hůlku, aby jí nevypadla. Takové chyby se nemohla dopustit.

Mimoděk sklouzla ve svých myšlenkách k bratrům. Kde vlastně jsou a proč nebojují s nimi? Proč jim Ginny, Hermiona, Ron nebo Neville neřekli, co se chystá?

Když se boj spustil nanovo, bojovala z posledních sil. K jejímu údivu ale boj skončil dřív, než vůbec začal. Netušila jak, ale naráz byla chodba prázdná, až na ně.

Ujistila se, že na ně opravdu už nikdo neútočí, a padla na kolena. Šly na ni mdloby, celé tělo ji bolelo.

Upřímně nechápala, co se to právě stalo. Proč šli Smrtijedi na věž a proč následně odešli, aniž by se někomu něco stalo?

,,Jste všichni v pořádku?" zvolala profesorka McGonagallová a mávnutím hůlky rozsvítila louče. Chodba vypadala příšerně, všude se válely kusy kamene ze stropu a nikdo nevypadal příliš dobře. Nejhůř na tom však byl Bill Weasley.

,,Musí hned na ošetřovnu," vydechla Tonksová. ,,Vlastně my všichni."

Lara se pokusila postavit na nohy, ale znovu se jí podlomily. Teprve teď si všimla palčivé bolesti v oblasti krku. Prsty si přejela po místě bolesti a pohlédla na ně. Byly obalené v krvi.

,,Lara je taky zraněná!" uslyšela něčí hlas. Než si to stačila pořádně uvědomit, ležela na nosítkách a někdo ji levitoval hradem.

Než dorazili na ošetřovnu, ztratila vědomí.