Ačkoliv se to všem zdálo jako chvíle, jí to tak rychle neubíhalo. Co Fred s Georgem utekli ze školy, jako by se čas zpomalil. Snažila se být pozitivní a dívat se na každý další den jako na blížící se setkání jí a Freda na nástupišti, ale s Umbridgeovou a jejím vyšetřovatelským sborem to šlo těžce. Malfoy se jí lepil na paty všude, kam šla, jako by si to dal za svůj celoživotní úkol.

Jak se ale samotné zkoušky blížily, i on jí dal nakonec pokoj, aby u NKÚ nepropadl. Knihovna byla věčně narvaná pátými a sedmými ročníky, madame Pomfreyová nestíhala vyrábět nové uklidňující lektvary a profesoři sami začínali z šílejících studentů šílet.

A potom to opravdu vypuklo. Všichni obdrželi své rozvrhy se zkouškami a začaly dva týdny věnované NKÚ a OVCE. Mimo jiné se konaly i ročníkové zkoušky, ty se ovšem dělaly v normálních vyučovacích učebnách.

Myšlenky na Freda odsunula úplně stranou a soustředila se plně na zkoušky. NKÚ začínaly kouzelnými formulemi a pokračovaly přeměňováním, bylinkářstvím, obranou a starodávnými runami. Lara si mírně oddechla, ale ještě nebyl konec. O víkendu, který po pátku nastal, se věnovala pouze učení a snažila se nemyslet na to, že by to mohla pokazit.

V pondělí pak zkoušky pokračovaly a před ní byly poslední čtyři zkoušky - lektvary, péče o kouzelné tvory, astronomie a dějiny čar a kouzel. Postupně vyřazovala pergameny s látkami, až jí zbylo posledních pár listů do astronomie a dějin.

Nemohla se dočkat, až konečně bude po všem. Slíbila si, že jakmile dokončí dějiny, pořádně se vyspí a určitě to oslaví s ostatními. Nepochybovala o tom, že Lee Jordan bude pořádat nějakou oslavu, která bude zároveň i ta na ukončení školního roku.

Jenže při zkoušce z astronomie se stalo něco, co ji naprosto rozhodilo a naštvalo. Umbridgeová s ministerskými úředníky šla v noci na Hagrida, ale ten stihl utéct. To by nebylo tak strašné, kdyby při tom nezaútočili na profesorku McGonagallovou, která tolik omračujících kouzel nemusela přežít. Ještě v noci byla převezena k Mungovi a ona se v duchu modlila, aby byla opravdu v pořádku.

Čtvrtek, poslední zkušební den, se konaly dějiny. Se smíšenými pocity se posadila do lavice a pustila se do psaní, jakmile profesor odstartoval začátek zkoušky. V hlavě dolovala veškeré informace, které si pamatovala, a přepisovala je na pergamen.

Místy zvedla pohled a snažila se zjistit, jak jsou na tom ostatní. Clary kousek od ní byla skloněná tak, že jí vlasy dělaly kolem pergamenu neprostupnou zeď, Hermiona měla vystrčenou špičku jazyka a tiskla ji mezi rty v hlubokém zamyšlení, zatímco psala, Harry nepsal, ale měl zavřené oči a vypadalo to, že se snaží si na cokoliv vzpomenout, a Ron na svůj pergamen pouze zíral se směsicí hrůzy a paniky.

Poplašně sebou škubla, když se ozval křik. Harry měl stále zavřené oči a křičel, jako by se náhle něco stalo. Následně spadl ze židle na zem, ale to už u něj byl starý kouzelník a pomáhal mu na nohy. Za jeho nesouvislého mumlání ho odváděl z Velké síně.

Lara si vyměnila šokovaný pohled s Hermionou a Ronem, ale potom se vrátila ke svému testu. Zbývalo posledních pár minut do konce zkoušky. Do této doby jí připadalo, jako by čas utíkal příliš rychle. Teď to vypadalo, jako by se záměrně vlekl.

Připojila se k Hermioně a Ronovi, kteří zběžně opouštěli místnost mezi prvními. Nepřipadalo jí, jako by to bylo ze stresu. Tohle bylo něco jiného.

Na Harryho narazili u schodiště. Tvářil se vyděšeně a pouze je vyzval, aby ho následovali.

,,Voldemort má Siriuse!"

Lara měla pocit, jako by se celý svět zatočil. Její otec ve spárech Voldemorta. Jak jen se to mohlo stát? Opřela se o lavici, protože měla pocit, že za chvíli jí nohy vypoví službu.

,,Jak se tam dostaneme?" zeptal se Harry poté, co jim všechno řekl.

,,Já nevím, nikdy jsem na ministerstvu nebyla," vydechla Lara zoufale. Věděla, proč to chce chlapec vědět a souhlasila s ním. Nesmí tam jejího otce jen tak nechat. A oni byli jediní, kdo to věděl. V Bradavicích nebyl žádný dospělý, který by to mohl Brumbálovi říct.

,,Nemůžeme ho tam přece nechat!" rozčiloval se nebelvír.

,,Harry, jaká je pravděpodobnost, že se na plné ministerstvo dostane Voldemort a Sirius, aniž by si toho někdo všiml?" namítla Hermiona slabě. Byla bílá jako křída.

Hned na to se strhla malá hádka, kdy se Hermiona postavila proti nim a snažila se je přesvědčit o tom, že je to šílenství.

,,Laro, ty přece uvažuješ rozumně," otočila se na svou kamarádku Hermiona prosebně.

,,Věřím Harrymu, že opravdu viděl to, co viděl," zavrtěla hlavou brunetka. ,,S Ronovým taťkou se taky nemýlil a zachránil mu tak život. Nenechám svého tátu zemřít jenom proto, že ty svému kamarádovi nevěříš!"

Hádka pokračovala a všichni začínali nabírat na hněvu. Lara i Harry zastávali názor, že ztrácejí zbytečné minuty, které mohou být osudné, Ron stál na jejich straně a Hermiona naopak věřila, že to byl opravdu jen obyčejný sen.

V tom se dveře do učebny otevřely a dovnitř vešly Lenka s Ginny. Chvíli se zase dohadovali, než přišla Hermiona s dobrým nápadem - prostě se se Siriusem spojí skrz ředitelčin krb. Ginny s Lenkou a Larou budou hlídat, Ron odláká pozornost Umbridgeové a Hermiona s Harrym půjdou do kabinetu.

Šlo to dobře, dokud se neobjevila Umbridgeová i s tím jejím vyšetřovatelským sborem. Než stačila vytáhnou hůlku, Malfoy ji odzbrojil a zkroutil jí ruce za zády. Bolestně sykla, ale dál nevydala jedinou hlásku.

,,Okamžitě ji pusť!" zahřímal něčí hlas. Poznala ho okamžitě - Will. Mířil k nim rychlým krokem a vytahoval si hůlku. Goyle ovšem nějakým zázrakem byl rychlejší a použil na jejího bratra klopýtací kletbu. Will se na zemi natáhl jak široký tak dlouhý. Goyle k němu rychle přiskočil, vzal mu hůlku a vytáhl ho na nohy.

,,Kde pak asi je ten prostřední krvezrádce?" zahlaholil posměšně Malfoy a postrčil Laru chodbou ke kabinetu. Z druhé strany k nim mířili v zajetí dalších zmijozelských Lenka, Ginny, Neville a Ron. ,,Že by konečně chcípl?"

,,Zavři zobák, ty vyperoxidovaná fretko," prskla Lara jedovatě. Malfoyovi přes tvář přeletěl tmavý stín vzteku, ale potom se ještě víc ušklíbl.

,,Však vy si to v Azkabanu užijete," prohodil potěšeně a strčil do ní, aby pokračovala v cestě. ,,Doufám, že aspoň dostanete společnou celu, až se tam vrátí i váš tatíček."

Lara se neudržela a začala francouzsky nadávat. Vytáhla všechny nadávky, na které si vzpomněla, a plivala je na něj tak zuřivě, až samu sebe překvapila.

Will se v zajetí Goyla jen pobaveně zasmál a s nenávistí dál hleděl před sebe. V kabinetu byla Umbridgeová s Harrym, Hermionou a Pansy, která si v ruce přehazovala Harryho hůlku a samolibě se u toho usmívala.

Umbridgeová se posadila do svého křesla a všechny je přelétla pohledem, než se pustila do řeči. Ihned si vzpomněla na několik krásných nadávek, které ji okamžitě začaly svrbět na jazyku. Měla chuť začít je všechny křičet, ale bylo to příliš nebezpečné. Nechtěla si ani představit, čeho všeho je ta ropucha schopná.

Když pak Pansy zašla pro profesora Snapea, měla chuť nadávat sobě. Proč ji nenapadlo jít za ním? Vždyť on je členem Řádu. Viděla na Harrym, že mu došlo to samé.

,,Má Tichošlápka!" vykřikla, když byl už na odchodu, a záměrně použila jeho přezdívku ze studentských let. Snape se na místě zastavil a otočil se na ni. Upřela na něj pohled plný prosby a naděje.

,,Má Tichošlápka tam, kde je to schované!" dodal Harry, aby to upřesnil. Všechny pohledy se upřely na ně tři. Většina se tvářila překvapeně, kromě Hermiony, Rona, Ginny a Lenky. I Will vypadal zmateně, ale potom se zatvářil nadmíru vyděšeně a začal s Goylem zápasit. Ten ho však praštil loktem do žeber a zajistil si tak chvíli klidu.

Umbridgeová se okamžitě chytila jejich slov, ale Snape rázně zapřel, že by o někom takovém věděl a oni mu také nic neřekli.

S hrůzou sledovala, jak se Umbridgeová chystala použít Cruciatus, když ji Hermiona zarazila. Chvíli se opravdu obávala, že jí řekne pravdu, ale nakonec si začala nadávat, že by to přece neudělala. Ona, Umbridgeová a Harry tedy zamířili pryč, zatímco ostatní zůstali v kabinetu.

Vyměnila si s ostatními pohled, který jasně říkal, že se musí dostat z jejich spárů. Silně dupla Malfoyovi na levou nohu a poté, co jí pustil neúmyslně ruky, se ohnala loktem. Uslyšela křupnutí, když to jeho nosní přepážka nevydržela.

Malfoy zaskučel bolestí a přitiskl si dlaně k obličeji. Lara využila příležitosti a uzmula si svoji hůlku zpátky. Jedním dobře mířeným kouzlem ho poslala do mdlob.

Podívala se, jak jsou na tom ostatní, a potěšeně se usmála. Ginny se podařilo vzít si svoji hůlku a vyslala na Parkinsonovou netopýří kletbu, Willovi se podařilo přechytračit Goyla, který ležel už na zemi omráčený a ostatní se svými vězniteli ještě zápasili. Lara poslala k zemi šesťačku ze Zmijozelu a Lenka zase Warringtona. Crabbe padl jako poslední a uvolnil tak Nevilla z jeho sevření.

,,Jdou do lesa," oznámil jim Ron, který se šel podívat z okna.

,,Proč do lesa?" zamračila se Ginny, ale odpověď nedostala.

,,Co je s tátou?" otočil se Will na svoji sestru.

,,Má ho Voldemort, na Odboru záhad," odpověděla a přešla na francouzštinu. Ani si to neuvědomila, prostě mluvila. ,,Kde je Jer? Měl by o tom vědět a jít s námi!"

,,Leží na ošetřovně v horečkách," zavrtěl hlavou chlapec. ,,Šel jsem zrovna odtud, když jsem na vás narazil. Vůbec neví, kde je, má halucinace."

,,Musíme jít," prohlásil Ron a hrnul se ke dveřím. Ostatní mu byli okamžitě v patách. Warrington, kterému se podařilo přijít k sobě, se za nimi rozběhl, ale Neville byl pohotovější a poslal na něj klopýtací kletbu.

Byli v půlce cesty do lesa, když se s Harrym a Hermionou střetli. V rychlosti si všechno řekli a zamířili zpátky do lesa, jakmile se přestali dohadovat, kdo poletí a jak vůbec poletí.

S mírnou nejistotou nasedla Lara na jednoho testrála, jak jinak než s Lenčinou pomocí, a vzlétla vzhůru. Harry je vedl a překvapivě rychle překonávali rokle, hory a louky, které se pod nimi rýsovaly.

Slunce už zapadlo, zatímco letěli, takže do Londýna dorazili v naprosté tmě. Testrálové přistáli v uličce s kontejnerem a otlučenou telefonní budkou. Lara slezla na zem a podívala se na svého neviditelného společníka. Měla pocit, jako by ho na krátký okamžik zahlédla, ale silně o tom pochybovala. Nemohla, protože nikdy neviděla nikoho umřít.

Namačkali se do malé budky, až se Lara divila, že to dokázali, a Ron vytočil číslo, zatímco Harry se chopil vyjmenovávání jmen a účelem jejich návštěvy. Všichni si své cedulky nalepili a následně sjeli do atria Ministerstva kouzel.