Speciálně upravené galeony, které jim Hermiona rozdala na čtvrté hodině Brumbálovy armády, si oblíbili všichni. Nikdo je nevytáhl z kapsy hábitu, pouze v případě, že na sobě měli něco jiného.

Týdny ubíhaly rychle, až nastala poslední hodina před prázdninami. Každý, kdo na hodiny chodil, se viditelně zlepšil. Lara se zlepšila v překážecím kouzle, Clary v odzbrojovacím, stejně jako její mladší sestra Sarah. Mnoho z členů špatně mávali hůlkou, což jim Harry vždy řekl a předvedl jim, jak to má být správně. Nejvíce se ale zlepšil Neville, který získal více sebevědomí a odhodlání.

Z poslední hodiny tak odcházeli všichni natěšení, neboť se jim Harry zmínil o možném pokusu vyčarovat Patrona po prázdninách. Nikoho to nenechalo chladným a s přáním hezkých svátků se po skupinkách vrátili zpátky na koleje.

Lara sebou praštila do modrého povlečení hned po příchodu do pokoje. Byla unavená a těšila se na tři týdny ničím nerušených prázdnin. A co víc, stráví je poprvé ve svém životě i se svým otcem.

Než se nadála, spadla jí víčka a ona usnula.

----------------

Druhého dne se vzbudila těsně před tím, než jí měl zazvonit budík. Protože byla stále v oblečení ze včerejška, převlékla se a provedla ranní hygienu. Naposledy v tomto kalendářním roce si sbalila věci na vyučování a společně s Clary, Padmou, Lisou a Mandy vyrazila na snídani.

Nic nenasvědčovalo tomu, že by se předchozí noc cokoliv událo. Posadila se k havraspárskému stolu a započala se snídaní. Čekala, kdy se vevnitř objeví i Fred se svým dvojčetem a jejími bratry, ale nestalo se tak.

Zamračeně dojídala poslední kousky toustu, když se k ní přihnala Hermiona. Byla v obličeji celý bílá a tvářila se vyděšeně.

,,Musím s tebou mluvit," zašeptala jí do ucha a narovnala se. Neustále těkala očima kolem sebe, nejvíc však k profesorskému stolu.

Lara se omluvila u kamarádek a s taškou přes rameno zamířila za Hermionou. Ta ji vedla tiše chodbami a po schodišti, až se dostaly k jedné nepoužívané učebně. Hermiona za nimi zavřela a opatřila učebnu ochrannými kouzly proti odposlouchávání.

,,Co se děje?" zeptala se Lara směrem ke svým bratrům, kteří tu byli taky. Tvářili se úplně stejně, jako Hermiona.

,,Arthur Weasley byl napaden, když vykonával něco pro Řád," odpověděl přiškrceným hlasem Jeremy.

,,A Harry to celé viděl," doplnila ho Hermiona. ,,Ve snu, podle všeho díky propojení s ním."

,,Jak je na tom?" hlesla Lara šokovaně. ,,A kde jsou Fred s ostatními?"

,,Arthur bude v pořádku," vydechl Will, ale i tak vypadal otřeseně. ,,Když nám to Brumbál říkal, měl zprávy od paní Weasleyové z nemocnice.

Fred, George, Ginny, Ron a Harry těsně po tom napadení s Brumbálovým souhlasem opustili školu. Jsou ve Štábu a zůstanou tam i celé prázdniny."

Lauren se nadechla, ale slova nepřicházela. Zavřela zase pusu a opřela se o nejbližší lavici.

,,Neumím si ani představit, jak vyděšení museli být, když se to dozvěděli uprostřed noci," řekla nakonec a při té představě se jí tlačily slzy do očí.

,,Kdyby to bylo na Brumbálovi, odjeli bychom dneska domů, ale s Umbridgeovou to nejde," oznámil jí Jeremy. ,,Už tak zuří, že odjeli Weasleyovi s Harrym. Musíme počkat na zítřejší vlak."

,,Dobře," pokývala souhlasně hlavou Lara a založila si ruce na prsou. ,,Snad bude čas ubíhat rychle."

Jenže neutíkal. Připadala jí to jako věčnost, než den skončil a nastal druhý. Celé odpoledne se zaměstnávala balením a čtením, ale moc jí to nepomáhalo. Dokonce nemohla ani usnout a půlku noci se převalovala.

Ráno pak vstala, značně polámaná a nevyspalá, a po ranní hygieně se vydala na snídani. Clary ji provázela, zatímco Mandy, Lisa a Padma stále spaly. Ony se domů na Vánoce nevracely, protože rodiče Padmy museli i přes svátky do práce, Lisina matka musela odjet na služební cestu a Mandy se rozhodla zůstat taky a popřípadě se v klidu učit, protože doma by to nebylo možné. Její mladší bratři natropili tolik hluku, že nebylo možné se tam v klidu na něco soustředit.

Posadily se k nebelvírskému stolu ke Clařině sestře Sarah, Hermioně a Lařiným bratrům. Lara své nejlepší kamarádce všechno o napadení pana Weasleyho řekla, zatímco Jeremy to převyprávěl Sarah.

Vládlo tak mezi nimi napjaté ticho, které se přeneslo i do kupé, ve kterém seděli při cestě domů. Každý z nich se snažil nějak rozbít to napětí, ale nepodařilo se. Nakonec poslední dvě hodiny cesty proseděli v tichosti.

Nástupiště nebylo tak přeplněné, jako prvního září a července, a tak nebylo těžké najít své rodiče. Nicole stála s Chrisem někde uprostřed a tiše, aby je ostatní rodiče neslyšeli, si vykládali.

Jakmile spatřili své děti, viditelně si oddechli. Nicole kluky i Laru objala, stejně jako Chris objal své dcery. Nad změnou barvy vlasů své mladší dcery jen povytáhl obočí, ale neptal se. Hodlal počkat na vysvětlení, dokud nebudou doma v bezpečí.

Hermiona stála v patřičné vzdálenosti, neboť tu své rodiče neměla a nechtěla jim kazit rodinnou chvilku.

,,Nepůjdeme v tomto mrazu pěšky, že ne?" zeptala se prosebně Lara a přitáhla si šálu blíž ke krku.

,,Ne," zavrtěla hlavou Nicole a musela se pro sebe mírně usmát. Mávla hůlkou na kufry, které se okamžitě přenesly pryč. I přepravka s Křivonožkou a Midnight, kterou odmítala Lara nechat ve škole bez její nepřítomnosti.

,,Tak na další schůzi," rozloučila se brunetka s Chrisem a natáhla dlaně ke svým dětem. Will se chytil matky za pravou ruku, Jeremy za její levou a Lara s Hermionou každá jednoho z dvojčat.

V mžiku oka zmizeli z nástupiště a objevili se o několik kilometrů dál, uprostřed malého náměstí. Všech pět se vybrodilo z běloskvoucího sněhu a zamířilo k domu číslo dvanáct.

Nicole odemkla dveře a uvolnila jim cestu dovnitř. Jakmile byli uvnitř, zase je zavřela a zamkla. Potichu prošli kolem spící Walburgy Blackové do kuchyně, kde se nacházela většina obyvatel domu.

,,No konečně!" vyjekl nadšeně Sirius, vstal ze své židle a běžel obejmout své děti na přivítanou.

Ty ho vděčně objaly nazpět a s úsměvem se rozhlédly kolem. Okamžitě však strnuli, když si uvědomili, co se teprve před dvěma dny stalo.

,,To nic, zlatíčka, všechno je v pořádku," ujistila je okamžitě Molly vlídným hlasem. ,,Merlin ví, že se musíme radovat z maličkostí a z přítomnosti svých blízkých."

,,Kde je Harry?" zeptala se Hermiona, když svého kamaráda mezi lidmi v kuchyni nenašla.

,,Odmítá s někým mluvit," odpověděla jí nakvašeně Ginny. ,,Je zavřený u Klofana a nereaguje na jakékoliv volání."

,,Půjdu za ním," rozhodla Hermiona. ,,Snad se mi ho podaří přesvědčit."

,,Vezmi s sebou tyhle obložené chleby," řekla Molly a vrazila nebelvírce do rukou plný talíř.

,,Jdeme s tebou." Ginny s Ronem se zvedli a odešli z kuchyně. Jejich kroky ztichly v prvním patře.

Lara už při jejich odchodu obcházela stůl a mířila za Fredem. Snažil se tvářit neutrálně, ale viděla na něm strach. Ačkoliv bylo jisté, že Arthur přežije, něco v něm hlodalo a nutilo ho bát se.

Posadila se na židli vedle něj a povzbudivě mu stiskla ruku. Láskyplně se na ni usmál a přitáhl si ji do objetí, přičemž se opřela hlavou o jeho hruď.

-------------------

Vánoce na Grimmauldově náměstí proběhly, i přes zranění Arthura Weasleyho, poměrně vesele. Lara předala Fredovi svůj dárek osobně, stejně jako on jí.

V malé krabičce na polštářku ležel přívěšek znázorňující slunce.

,,To proto, že jsi slunce mého života," vysvětlil jí s bláznivým úsměvem na rtech.

,,Musel být drahý," poznamenala káravě Lara.

,,Kejkle dobře vynáší," pokrčil rameny a rozbalil si svůj dárek. Lara mu koupila sadu krasopisných brků s bezedným inkoustem, který podle vlastníkova přání uměl měnit barvu nebo spát všemi barvami duhy najednou.

,,Abys měl čím podepisovat autogramy, až se ten váš obchod rozjede naplno," ušklíbla se a sledovala Fredův překvapený výraz. Poté se však pobaveně zasmál a vlepil jí polibek na čelo.

Na Štědrý večer se k nim ještě připojila Paulette, která musela zůstat v Anglii, neboť vyfasovala službu i přes svátky. Měla sloužit noční na první svátek vánoční, takže se rozhodla celý den strávit s Willem.

Po obědě, který jim připravila paní Weasleyová společně s Nicole a Mellisou, se všichni Weasleyovi s Harrym a Hermionou vydali k Mungovi na návštěvu pana Weasleyho, zatímco Blackovi zůstali v domě a užívali si první rodinné Vánoce za posledních patnáct let.

Paulette se Siriusem procvičovala angličtinu, zatímco s Mellisou a Willem mluvila rodným jazykem. Nicole na ni také mluvila anglicky, aby se co nejrychleji zlepšovala.

Proseděli odpoledne v jednom ze salonků, popíjeli máslový ležák a ohnivou whisky, kterou pro tentokrát v malé míře mohli všichni, a smáli se příhodám, které si navzájem sdělovali.

Sirius oprášil některé ze zapomenutých lumpáren ze školy, o kterých nevěděla ani Nicole, Mellisa zavzpomínala na to, jak se poznala s Markusem a jak se dali dohromady, Nicole jim povyprávěla některé legrační případy z nemocnice, dvojčata zase žertíky, které vymyslela s Fredem, Georgem a Leem a Lara jim barvitě pověděla o hodinách Brumbálovy armády.

,,Je dobře, že se toho Harry zhostil," řekl Sirius.

,,Jen doufám, že z toho nebudou problémy," povzdechla si Nicole. ,,Umbridgeová je první náměstkyně Popletala, z toho by nebyl jen školní trest."

,,To nebyl," přitakal Will. ,,Ale nesmíme přece dopustit, abychom kvůli ní neprošli u zkoušek."

,,Jen si dávejte pozor, ano?" poprosila je Mellisa.

,,Budeme," slíbil Jeremy a mírně se odsunul od svého dvojčete. Will s Paulette se k sobě tulili, až se obával, že dostane cukrovku.

Všichni se jeho gestu pobaveně zasmáli, stejně jako sám Jeremy. Po dlouhé době byli všichni opravdu šťastní.