O tom, kdo do hradu pustil trolla, se mezi studenty spekulovalo ještě několik týdnů. Bylo to nejžhavější téma, hned vedle Harryho Pottera, jakožto nejmladšího chytače.

První famfrpálový zápas se konal na začátku listopadu a nikdo nepochyboval o tom, proč se právě Harry dostal do nebelvírského mužstva, přestože prváci to neměli umožněno.

Někteří to před zápasem považovali za protekci, jiní o jeho talentu nepochybovali od počátku. Jediní, kdo neustále protestovali, byli zmijezoleští studenti.

Nikdo však jejich protesty nebral na vědomí a snažili se je ignorovat.

Po listopadu přišel prosinec, který sebou přinesl i první sníh té zimy a ještě chladnější počasí. Lara často pozorovala hory, které dostaly ledově šedou barvu, dokud je neobalil čistě bílý sníh.

I školní pozemky se zahalily do bíla a Lara s Clary využily první příležitosti jít ven. S jejími bratry a dvojčaty Weasleyovými se koulovaly až téměř do setmění. Celí promrzlí se pak vrátili do hradu a společně zamířili do společenských místností, kde se převlékli a zamířili na teplou večeři.

-------------------------

Do Vánoc zbývalo jen pět dní, když došel Laře ráno dopis od jejich matky. Byla nadšená a nemohla se dočkat, až si přečte, co jí matka píše. Po několika řádcích jí však úsměv opadl.

,,Co se stalo?" zeptala se Clary starostlivě.

,,Ale nic," zavrtěla hlavou Lara. ,,Přešla mě chuť." Aniž by něco dalšího řekla, zvedla se ze svého místa a rychlým krokem zamířila pryč.

Když se dostala z dosahu všech očí, rozběhla se na jediné místo, kde se mohla bezpečně schovat - knihovna.

Jakmile se ocitla u dveří, zpomalila, aby nerozzlobila paní Pinceovou. V tichosti se dostala do zazší části a posadila se do jednoho z křesel. Rozsvítila si lampičku a znovu si dopis přečetla. Nemohla uvěřit tomu, co jí matka napsala a po tvářích se jí začaly koulet slzy.

--------------------------

,,Kam šla Lara?" Clary překvapeně zvedla hlavu a setkala se s Willovým pohledem.

,,Nevím," pokrčila rameny dívka. ,,Došel jí dopis od matky, ale když si ho přečetla, zesmutněla a utekla pryč."

,,Díky," řekl Will a vrátil se ke svému bratrovi.

,,Tak co?"

,,Dostala dopis od mámy a potom utekla," odpověděl. ,,Clary neví kam, ale prý byla smutná."

,,Musíme ji najít," rozhodl Jeremy a prosebně se obrátil na Freda. ,,Mohl bys na plánku najít Laru?"

Zrzek souhlasně přikývl a pokynul jim, aby ho následovali. Vlezli do prvního přístěnku, aby je nikdo neviděl. Will rozsvítil svoji hůlku, zatímco Fred rozložil Pobertův plánek. Trvalo jim pár minut, než našli tečku s jejím jménem v knihovně.

,,Že nás to nenapadlo," ušklíbl se Will. ,,Díky, Frede."

Chlapec souhlasně přikývl a zamířil zpět na snídani, zatímco Will s Jerem šli do knihovny. Jak se však ukázalo, najít sestru mezi všemi těmi regály nebyl úkol na pár minut.

,,Nemůžeme se rozdělit, protože když ji jeden najde, druhý ji bude zbytečně dál hledat," namítl Jeremy. ,,Půjdeme spolu, přestože to bude trvat dýl."

Will souhlasně přikývl a nahlédl do další uličky, ale ani tam Lara nebyla. Trvalo jim dalších deset minut, než ji našli skoro na konci knihovny, jak se choulí do klubíčka v jednom z křesel.

,,Co se stalo?" Jakmile Lara uslyšela svůj oblíbený jazyk, zvedla uplakané oči.

,,Ale nic," zavrtěla hlavou a pokusila se usmát, ale nepovedlo se.

,,Co ti napsala máma?" zeptal se Jeremy a posadil se do druhého křesla. Vzal do ruky dopis, který ležel na stolku a přečetl si ho. ,,Počkej, kvůli tomuhle jsi smutná?"

,,Co se tam píše?" zeptal se Will zvědavě.

,,Máma vyfasovala na Vánoce službu a my tak musíme zůstat na Vánoce v Bradavicích," odvětil Jeremy.

,,Vždyť to není tak hrozné," namítl Will.

,,Ale nikdy jsme nebyli na Vánoce od sebe," vzlykla Lara.

,,Ale no tak," usmál se Jeremy, stoupl si a mladší sestru objal. ,,Vždyť to bude super. Fred s Georgem taky zůstávají, takže si to užijeme všichni společně."

,,Ale holky z koleje odjíždí taky, takže budu na pokoji úplně sama."

,,Tak víš co? Propašujeme tě k nám na kolej a budeš spát s námi, jo?" navrhl Will a podíval se na svého bratra.

,,Ale to je proti školnímu řádu," namítla dívka.

,,Co je školní řád, když je naše sestřička smutná?" usmál se Jeremy. ,,Jakmile všichni odjedou, vezmeme tě do nebelvírské věže."

Lara si utřela poslední slzy a vděčně se na bratry usmála.

------------------------

Pět dní uběhlo jako voda. Zatímco se ostatní holky balily, Lara přemýšlela nad tím, jaké to je v Nebelvíru. Bratři jí to sice popisovali, ale vidět to na vlastní oči je přece jen něco jiného.

Nedočkavostí odpočítávala minuty do odjezdu spolubydlících, přestože v koutku duše cítila smutek. Nebyl však tak velký jako při obdržení dopisu.

Doprovodila Clary až do vstupní síně, kde se rozloučila i s ostatními děvčaty z pokoje.

,,Pozdravuj mámu s tátou a Sarah," řekla Lara a kamarádku objala.

,,Určitě budu," ujistila ji Clary. ,,Užij si to tu. Pak mi řekneš, jaké to bylo."

,,I ty," usmála se Lara. Clary jí věnovala poslední pohled, než vyšla do chladného a zasněženého dne. Jakmile se jí ztratila z dohledu, zamířila Lara zpět do sedmého patra.

Jak se domluvili, bratři ji čekali před obrazem Buclaté dámy.

,,Všichni už jsou pryč?" zeptala se.

,,Všichni už odešli, takže na koleji jsme zbyli jen my dva, čtyři Weaselyovi a Harry Potter," přitakal Will.

,,Harry Potter?!" vyjekla překvapeně Lara. ,,Neřekli jsme mi, že tu zůstává!"

,,My to vlastně nevěděli," přiznal Jeremy. ,,Ale to je jedno. Baví se s Ronem, takže pochybuju, že by s námi trávili čas."

Lara váhavě přikývla a po vyřknutí hesla vešla za bratry do nebelvírské věže.

,,Páni," vydechla a fascinovaně si prohlížela společenskou místnost. Byla menší, než ta havraspárská, přesto se v ní cítila dobře. V krbu plápolal oheň, který měl téměř stejnou barvu, jako barvy koleje - červenou a zlatou.

,,Líbí?" zeptal se Will.

,,Jo," přitakala dívka. ,,Vypadá to tu úžasně."

,,To jsme rádi, že se ti tu líbí," ozval se kousek od ní hlas. Lara leknutím nadskočila. Vedle ní stáli Fred s Georgem a oba dva se usmívali.

,,Tak se běž někam posadit," vybídl ji Jeremy a sám se šel posadit ke krbu.

,,Co tu dělá?!" Hlas Percyho Weasleyho se ozval od schodů do chlapeckých ložnic. Všichni se za ním otočili, aby zjistili, že pomalým krokem míří k nim. Jeho obličej byl stáhnut do naštvané grimasy.

,,Je tu s námi, co asi," odsekl George.

,,Nemá tu co dělat," procedil skrz zuby Percy. ,,Je to proti pravidlům. Nepatří do Nebelvíru."

,,A co má být?" zeptal se Fred. ,,V její koleji nikdo nezůstal, tak jsme ji vzali sem."

,,To ale není váš problém," pronesl Percy chladně a sjel ji znechuceným pohledem. ,,Jako prefekt mám povinnost tento přestupek nahlásit."

,,Jestli jenom cekneš, Percy, tak na tobě vyzkoušíme ty nové výrobky od Taškáře," pohrozil mu Fred. ,,Vypadají velice dobře, že ano, Georgi?"

,,Nechceme to udělat, ale když nám nedáváš na vybranou..."

,,Fajn," vyštěkl Percy a všechny je obdařil rozzuřeným pohledem. ,,Ať si tu je, ale jestli na to někdo jiný dojde a nahlásí to, budete mít velký malér."

Aniž by něco dalšího řekl, vydal se po schodech nahoru do chlapeckých ložnic.

,,Pitomec," ulevil si Fred.

,,Proč nás nemá tak rád?" zeptala se Lara.

,,Skrz vašeho otce," odpověděl tiše George. ,,Má na to vlastní názor, přestože mamka s taťkou s vámi nemají žádný problém."

,,A ty své názory přetlumočil Ronovi, který je pojal za své, aniž by vás doopravdy poznal," dodal Fred. ,,Ale nic si z toho nedělejte. Ginny s vámi přece taky problém neměla a až poznáte Billa s Charliem, Percyho pustíte z hlavy."

Lara souhlasně přikývla a usmála se. Přece si nebude kazit Vánoce jedním člověkem, který ji nemá rád.

-------------------

Vánoční hostinu si nemohla vynachválit. Přes další Percyho nesouhlas si sedla k nebelvírskému stolu. Žádný z profesorů však nic nenamítal, a tak neměl Percy nejmenší důvod ji vyhazovat.

K jejímu překvapení si k nim přisedl i Harry s Ronem. Zatímco Harry se s nimi vcelku normálně bavil, Ron zarputile mlčel a odmítal se s Blackovými bavit.

Když pak hostina skončila, přesunuli se zpět do společenské místnosti Nebelvíru. Nezůstali tam však dlouho. Jakmile jim lahodné jídlo sedlo, převlékli se a zamířili na školní pozemky.