7. kapitola
Ráno jsem se probudila zřejmě v hotelu, protože jsem ležela někde kde jsem nikdy nespala. Musela jsem být v hotelu. podívala jsem se vedle sebe a zjistila jsem, že tam Klaus není. Doufám, že neudělal takovou tu věc kdy kluk ráno zmizí od holky aby to nevypadalo, že se chce nějak vázat. Po chvíli za mnou přišel Klaus i se snídaní. " Díky. Tos vařil ty?" Podíval se na mě a začal se smát. " Prosím tě. Kdybych to vařil já už dávno hoří kuchyň." " I tak díky." Usmála jsem se na něj a dala jsem mu letmý polibek. Seděla dál ode mě a tak jsem ho chytla za ruku a přitáhla jsem si ho k sobě do postele. " Co to děláš?" " Chci tě mít u sebe." " U sebe v posteli?" Pronesl laškovně a já jsem se tomu musela zasmát. Přitočil se ke mě a políbil mě. " Víš, že seš hroznej?" " Já nejsem hroznej. Jsem hybrid, kterého se všichni bojí." " Já ne." " Uvidíme." Navzájem jsme se provokovali. Bavilo mě to. Je stejně tvrdohlavý jako já. A řekněme si upřímně já jsme hodně tvrdohlavá. Pořád jsme se drželi u sebe. Klaus byl snad ten nejotravnější člověk na světě. Ale já jsem ho taky nechtěla pustit. S ním jsem se nevím proč cítila v bezpečí. " Pořád se mě nebojíš?" Pronesl tázavě a tak trochu domýšlivě. " Ne. Mě nevylekáš jen tak." Řekla jsem a políbila ho on mi to začal oplácet. Začal mě líbat na krku a já jsem opět ucítila jak do mě zarývá svoje tesáky. Jestli si myslí, že mě tím vyděsí tak se pořádně plete. Dělala jsem jako by se nic nestalo a mezi tím co mi pil mou krev jsem ho taky začala líbat na krku. Potřebovala jsem ho rozptýlit. Aby si přestal všímat mého krku a věnoval se mě. Zafungovalo to. Sice mu po rtu tekl malý pramínek krve, ale já jsem to ignorovala. Vzala jsem jeho tvář do dlaní a začala jsme ho vášnivě líbat. A potom jsem ho malinko kousla do rtu. " Ty nejsi jediný co umí kousat." Zasmál se tomu. měl nádherný smích. " Tím jsem si jistý. Jsi si jistá, že nechceš mou krev?" Teď jsem si byla jistá, že ji chci. Nevím proč. Prostě jsem to chtěla zkusit. Navíc jsem už asi od včerejška přemýšlela jaké by to bylo, kdyby mě Klaus přeměnil. Ale nevím jestli by se mnou chtěl být tak jako já s ním. " Chci ji." Usmál se a znovu se říznul do krku. Opět jsem ho líbala na krku a směřovala jsem k rance ze které tekla krev. Přitiskla jsem svoje rty na ranku a začala jsem pít jeho krev. Chutnala jinak než třeba moje krev když se říznu do prstu. Klaus začal znovu pít mou. Bylo to něco jiného. Klaus byl jiný než ostatní. Byl nebezpečný, vášnivý, ale zároveň dovedl být i romantický. Milovala jsem ho. Chtěla jsem mu to říct, ale nechtěla jsem ho vyděsit. Ale já si myslím, že to cítí stejně. Zaváhala jsem jestli to mám vyslovit. Nakonec jsem se rozhodla riskovat a udělat to. Odtáhla jsem se od něj a on ode mne. " Miluji tě." Chvíli mlčel. Což mě trochu zarazilo. " Já tebe taky miluji. Miluji tě od prvního okamžiku co jsem tě spatřil. Bál jsem se, že ty mě milovat ani nemůžeš." " Můžu a miluji tě Klausi. Chtěla bych s tebou být na vždy." " I já s tebou. Možná by to šlo i zařídit. Chceš abych tě přeměnil?" Přikývla jsem. Usmál se a potom už byla jen tma.
Po nějaké době jsem se probudila a viděla jsem Klause jak mě starostlivě pozoruje. " Ahoj lásko. Jak ti je?" " Překvapivě dobře. Mám chuť tě políbit." " Nejdřív dokonči přeměnu pak si se mnou můžeš dělat co chceš." Usmál se na mě úsměvem, který umí jedině on. " Na vypij to." " Co to je?" " To je lidská krev. Potřebuješ ji aby jsi dokončila přeměnu." Nedůvěřivě jsem se podívala na tmavě rudou tekutinu ve skleničce a pomalu jsem se napila. Ze začátku to nebylo nic moc, ale po chvíli jsem to vypila celé. Cítila jsem se skvěle. Klaus mi pomohl vstát na nohy. Byla jsem za to ráda. Protože se mi po chvíli začala motat hlava. Po chvíli to už bylo dobré. Klaus byl u mě a to bylo v tu chvíli vše co jsem potřebovala. Ale teď jsem chtěla něco víc. Začala jsem ho líbat. Klaus mi to oplácel. Proč měl na sobě tu pitomou košili. Vůbec mi nešli rozepnout knoflíčky na košili. Nakonec jsem se na to vykašlala a košili jsem prostě roztrhla. Výhoda upírství. Máte neuvěřitelnou sílu. Pak to pokračovalo podobně se zbytky oblečení a asi i víte jak to dopadlo. No u líbání to rozhodně neskončilo. LOL. Zbytek si nejspíš domyslíte. Usnula jsem na jeho hrudi. Uklidňoval mě rytmus jeho srdce a po chvíli mě uspal. V noci jsem dostala hlad. Ale ne hlad jako hlad. Spíš žízeň. Klaus vedle mě spokojeně oddechoval. Potichu jsem vstala a ovlivnila jsem někoho v hotele aby mi půjčil nějaké oblečení. Věřte mi. V podprsence a kalhotkách ven rozhodně nepůjdu. Vzala jsem si na sebe černé kalhoty a bílé tílko. Přes to jsem si hodila riflovou bundičku. Vyšla jsem ven a všimla jsem si nějakého páru co seděli v parku. Pomalu jsem se k nim přiblížila. Podívala jsem se jim do očí a každému z nich jsem přikázala aby si stoupli, nehýbali se a nekřičeli. Nejdřív jsem se zaměřila na dívku s černými vlasy. S chutí jsem se jí zakousla do krku. Nechtěla jsem přestat a zřejmě jsem ji i zabila, ale v tuhle chvíli mi to bylo úplně jedno. Přesunula jsem se ke klukovi. Byl to blonďák. Blonďáci se mi nikdy nelíbili, ale tady ten chutnal velmi dobře. Cítila jsem se dobře. Byla jsem silnější než kdy před tím a právě teď jsem byla i zbavená hladu. Tedy na určitou dobu. Dlouho mi to nevydrželo a tak jsem zabila ještě jednu holku, která šla nejspíš z večírku.
Je tu další kapitola. Pomalu se to bude blížit ke konci. Taky co byste ještě chtěli vymýšlet. Samozřejmě pokud chcete aby se tu objevila nějaká postava nebo se něco stalo tak pište, pište. Jsem moc ráda, že se vám moje tvorba líbí. xoxo AknelD <3 <3 <3.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro