„Deku!"

Otočíš se za sebe, abys na mě viděl.

Sedíš přede mnou.

Tvá aura mě děsí.

A zároveň mi nevadí.

Tvůj hlas je hluboký a ochraptělý.

Děsí mě i přesto, že je nádherný.

Zní výhružně.

„Naval úkol."

Samozřejmě, zase tohle.

Takto zní tvé dobré ráno.

„J-jistě, Kacchan."

Klasika, budu vydávat (nebo se o to tedy pokusím) denně pět kapitolek :3