Začneš se mi smát.

Jsem k smíchu.

Mně je z toho ale spíš do pláče.

Jsem budižkničemu.

„To si ze mě děláš srandu, že jo, Deku?!"

Skousnu si spodní ret.

Silně.

Odměnou mi je krev.

Tvůj smích ustane.

„Hej, Deku?."

Vytrhnu ti papíry s učením z ruky a vběhnu do svého domu.

Zavřu ti přímo před čumákem.

Proč jsi ke mně šel?

Proč jsi se právě teď ke mně přiblížil?

Myslel jsem, že mi rád ubližuješ.

Tak proč?

Proč jsem ve tvém hlase slyšel strach Kacchan?

Se nám to tu rozjíždí krapet dřív :D Tak je to Deku, ten myslí trochu jinak jak Kacchan xD