„Miluješ ho."

Zrudnou mi tváře.

Nebo si to alespoň myslím.

Minimálně by se na mě daly smažit vajíčka.

„A on miluje tebe."

Mluvím sklesle.

On se tomu zasměje.

Slyším v jeho hlase, jak potlačuje smutek.

„Už jsem ti říkal, že má ve své hlavě úplně někoho jiného. Pro mě to skončilo. Já se můžu koukat už jenom z dálky."

Nevím, co si to tu pořád nalhávám.

Je to přece jasný, že ho nemiluješ.

Jste od sebe už měsíce.

Žádné pokroky jste neudělali.

Proč si pořád lžu Kacchan?