„Mám pravdu, že?"

Přikývnu.

Nuceně, ale přece.

„Je to šok?"

Ptá se.

To si piš, že je.

Opět přikývnu v souhlas.

„Víš, co to znamená?"

„Co?"

Ptám se.

I když to radši ani vědět nechci.

Bojím se pravdy Kacchan.