Vezmeš si ho.

„Nejlepší dárek by byl, kdybys mě přestal otravovat Deku," nadáváš.

Opět mi říkáš ta hnusná slova, co mi drtí srdce.

Každým rokem víc a víc.

„Co s tebou?" zeptáš se sám sebe.

Tvá ruka ti míří na šíji na které se poškrabeš.

Překvapeně zamrkám.

Upřu svůj zrak ze země na tebe.

Ty...

Mluvíš normálně!

Co se ti stalo?

Opravdu ti není špatně Kacchan?