Stojím před tvými dveřmi.

Před dveřmi tvé rodiny.

Nadechnu se.

Z hluboka.

A zazvoním.

Otevřeš mi po delší době.

Nebo to byla jen chvilka?

Ani nevím, zdálo se mi to jako věčnost.

Vraždíš mě pohledem.

Jsem opět mimo.

Ve stresu.

Ale na stres teď není čas.

Musím ho zahodit.

Přiměji se na tebe usmát.

Nátáhnu ruce s dárkem k tobě.

„Veselé Vánoce Kacchan."