Proč věnuji kapitolu právě věku?

Je to naprosto jednoduché.
Platí tu pouze jedno jediné pravidlo.

Zda čekáte, že napíši: ,,Musí vám být nejméně 15 let!" jste na omylu, pravidlo zní takto: ,,NEEXISTUJE ŽÁDNÉ OMEZENÍ!"

Ano, pro všechny 18+, co si teď říkají: ,,Si dělá humor?" ne nedělám.

A tímto začne má první rada.

1. Nezmiňujte svůj věk

Proč?

-Názory se mohu – po zjištění vašeho věku – velmi lišit.

2.Pokud věk zmíníte (ale zároveň nechcete, aby vás někdo díky němu soudil jiným měřítkem):

-Připravte se na kritiku bez ohledu na tuto skutečnost.
Často však reagujete takto ,,Snažím se, přeci jen vzhledem k mému věku", atd., atd.

NE!

Nechcete, aby vás někdo hodnotil jen kvůli věku?

Zvláštní, tak proč se hodnotíte stejně?

A co tím vším mám vlastně na mysli?

Je to jednoduché, prostě ,,kakejte" na to kolik vám nebo jiným je a pište, pište, pište.

Proč?

Psaním se člověk učí.

Jestli s tím mám zkušenosti?

To si pište, že mám!
Začala jsem psát před lety, když jsem se zpětně podívala na svůj první příběh, musela jsem se tomu opravdu smát.

Tak hurá na to

Mnoho zdaru přátelé

Vaše Dot