Jak mám vlastně začít?

Máme spousty různých způsobů, kterými se dá začít.

Dám pár příkladů.

1. Popisem hlavní hrdinky a jejího prostředí

2. Prologem

-je úvodní část, která má obvykle za úkol uvést drama. V širším smyslu se však používá pro předmluvu jakéhokoli druhu

3. Jakoukoli scénkou, která má nějaký způsobem popsat život hlavní postavy, eventuálně postavu samotnou

Způsobů jak začít může být mraky, ale nám postačí tyto tři

Znázorním pár příkladů

1. Byl jednou jeden hluboký a temný les. Každý se bál do něj vkročit, až na jednu malou nebojácnou holčičku. Všichni ji moc dobře znali – ne pro její nebojácnou povahu – díky zvláštnímu pláštíku, který tak ráda nosívala. 
   Co na něm bylo zvláštní? Byl totiž celý rudý: stejně jako kapička krve. Od té doby, co ho měla, jí nikdo neřekl jinak, než ,,Červená Karkulka".

2. Karkulka spatřila hrozivě vypadající, špičaté zuby. Zhrozila se, chtěla vykřiknout, ale obklopila ji temnota. Byla uvězněná, už nikdy nespatří světlo světa.

3. Zatímco jsem trhala květiny, uslyšela jsem svou maminku, jak na mě volá. Utíkala jsem za jejím hlasem, až před dům.
   Stála mezi dveřmi s košíčkem v ruce a usmívala se na mě. ,,Babička stůně, mohla bys jí prosím odnést tento košík? Je v něm pár věcí na přilepšenou." 
   S radostí jsem souhlasila, políbila ji na tvář, a okamžitě se vydala na cestu.

Fantazii se meze nekladou jak vidíte

Nyní ukáži, jak to nemá vypadat

 1. Byl jednou jeden les, ten byl hluboký, černý a temný, byl převážně jehličnatý, ale sem tam jste narazili i na nějaký listnatý strom. Vkročil tam nějaký člověk, okamžitě se ztratil a nemohl najít cestu ven, každý se pak bál tam chodit. Jedna malá holčička, však na rozdíl ode všech, strach neměla a chodila tam často. Byla malá, asi tak střední postavy, měla hnědé oči a tmavě hnědé vlasy, většina dětí z vesnice byly větších než ona. Nosila plášť, který jí jednoho dne ušila její babička. Minulý rok byla zima dlouhá a studená, proto se rozhodla ho pro svou vnučku vyrobit, aby ji ochránila před chladem. Holčičce se tak zalíbil, že ho nosila po celý rok a nikdy ho nesundala. Byl dlouhý až po lýtka a široký tak, že se do něj mohla zabalit. Měl i kapuci, kterou nosívala vždy na hlavě. Jeho barva byla červená, stejná jakou má krev. Lidi z vesnice ji často potkávali s tímto pláštěm a proto jí začali říkat Červená Karkulka.

2. Karkulka se polekala, když poznala, že v posteli je vlk, jenže než stačila utéct spolkl ji. Nebýt myslivce, který šel okolo, byla by zůstala v jeho břiše.

3. Matka zavolala na svou dceru, podala jí košík a řekla: ,,Běž a odnes to babičce, je nemocná, má horečku a kašel a díky tomu nemůže chodit, a proto nemá doma žádné léky a zásoby." Dívka vzala košík a šla rovnou do černého lesa, ke své babičce.

Tak co, všimli jste si těch rozdílů?

1.

-Naprosto nepodstatné informace

-příběh není plynulý: Informace na sebe navzájem nenavazují, působí to kostrbatě a ne jako celek.

-stylistické chyby: špatně tvořené věty

2.

-V prologu byste neměli prozradit hlavní zápletku, ale jen to ,,tak trochu",  případně naťuknout. Teď by každý věděl, že vlk Karkulku spolkne a myslivec zachrání.

3.

-příliš dlouhé věty

-nepodstatné informace

-neosobní a naprosto odměřené

a) Zaměřte se na stylistiku vašich vět

b) Pozor na délku vět 

c) Nepiště o zbytečnostech

d) Dbát na plynulost 

Mnoho zdaru přátelé

Vaše Dot