Dvojité spojovací výrazy

-první spojovací výraz svým významem odkazuje k dalšímu spojovacímu výrazu, U prvního se čárka nepíše, až u druhého.

Spojovací výrazy: ať - ať, ať - či, ať (už) - nebo, ani - ani, buď - (a)nebo, jednak - jednak, nejenže - ale (i) / ale ani / ba dokonce / nýbrž i, na jedné straně - na druhé straně apod.:

Příklady:

Ať už si člověk vybere jakoukoli cestu, ať třeba lituje svých rozhodnutí, je třeba projít životem se ctí.

Ať už přijde osobně, nebo vyšle svého právního zástupce, smlouvu se nám dnes jistě podaří uzavřít.

Maminka se na Michala ani nezlobila, ani mu nevynadala.

Většinou jsem se o tom ani nezmínil, ani své přání nedal najevo.

Buď je náčelník opravdu tak hodný, nebo jen vyčkává a promýšlí další postup.

Vichřice v tom okamžiku už jednak ztrácela na síle, jednak se vzdalovala.

O předmětech z jejich chicagského bytu nejenže nevěděl, ale i zapomněl, že je kdy měli.

Cítil se na jedné straně zoufale, na druhé straně si však své zoufalství užíval.

-Pokud se těchto spojovacích výrazů nachází ve větě více, píše se čárka za druhým a každým následujícím.

Příklad:

Všechny tyto kousky jsem s nimi buď zažil, nebo o nich slyšel z jejich vyprávění, či mi o nich vyprávěl někdo třetí.

aby, ač, ačkoli, ať, až, byť, jelikož, jestliže, jako, kdyby, když, leč, leda(že), -li, pokud, poněvadž, protože, přestože, sotva, takže, třebaže, zdali (nikoli *zda-li), že apod.:

Příklady:

Pokáceli statnou borovici, aby získali materiál na stavbu domu.

Špatné řízení dopravní situace pouští do měst miliony aut, ačkoli se jich tam vejde jen hrstka.

Čekal jsem, až zhasne.

Křičel, až ochraptěl.

Muselo jít o velice vážnou věc, jestliže její význam neupadl ani po letech.

Mluvili jistě o mně, poněvadž mě sledovali očima.

Protože silně pršelo, nikdo nebyl na ulici.

-Čárkou oddělujeme též spojení dvou vedlejších vět, které jsou na sobě obsahově závislé.

Příklad:

Rád bych věděl, zdali budoucí hrdinové budou vytesáni v džípech, když těm minulým se stavěly jezdecké sochy na koních. (= co by rád vědě? - zdali hrdinové budou...)

Pamatuješ si toho řečníka, který nevěděl, jak začít, když vystoupil na tribunu?

Život je snazší, pokud bojuješ, abys žil.

kdo, co, který, jaký, čí, jenž.

Příklady:

V dílnách se už dlouho před Vánocemi rozhoduje, kdo si bude moci vzít volno.

Komu ta záležitost prospěla nejvíc, Petr v té chvíli nevěděl. (= Co Petr v té chvíli nevěděl? - komu ta záležitost prospěla nejvíc)

Čeho se nejvíc obával, nebyl schopen ani vyslovit. (= co nebyl schopen ani vyslovit? - čeho se nejvíc obával)

Chci se zmínit o jednom případu, který si dobře pamatuji.

Nelíbil se nám konfrontační postoj, jejž tajemník zaujal.

-Pokud je vztažný výraz uveden ve spojení s předložkou, klademe čárku před předložku.

Příklad:

Poznejte kino, do kterého se budete rádi vracet.

Příslovce (jak, kam apod.)

zájmenná příslovce: dokud, kam(koli/koliv), kde(koli/koliv), kdy(koli/koliv), proč atd.:

Příklady:

Kamkoli přišel, přinesl s sebou smích a radost. (=Co přinesl? - smích a radost kamkoli přišel. )

Zůstanu u tebe do té doby, dokud se nebudeme moci vzít.

Stále se ptal, proč tomu tak je.

Vložené vedlejší věty

-Čárkami oddělujeme vedlejší věty

-první a poslední věta jsou na sobě závislé (když odstraníme prostřední větu, věty zbylé tvoří celek, mohou stát sami o sobě. Prostřední věta se odděluje z obou stran čárkou)

Někteří ze svědků, kteří byli předvedeni na stanici, si ornament náramku nevybavili přesně.

Přece už včera, když jsem s tebou šla domů, sis musel všimnout toho vysokého pána s holí.

Krabice, do kterých ukládáme zimní šatstvo, jsou uloženy nahoře.

Bylo to v revíru, který patří známému, a všichni si to pamatují.

Říká se, že starý Loukota bojoval v Itálii, a málokdo o tom pochybuje. (=Říká se TO)

Když zjistíme, kam odešel, možná se vše vysvětlí. (=když TO zjistíme)

Protože všichni viděli, že Martin knihu vrátil, nepodezřívali ho. (=Protože TO věděli)

Dva spojovací výrazy vedle sebe - že když, protože kdyby apod.)

-Setkají-li se vedle sebe dva výrazy, z nichž každý patří k jiné větě, píšeme čárku jen před prvním z nich.

Příklady:

Vždy věděl, že kdyby se cokoli přihodilo, může se na ni spolehnout (= věděl, že se na ni může spolehnout, kdyby se cokoli přihodilo).

Jan určitě vykreslí všechno černě, protože kdyby se něco stalo, dává všanc vše (= vykreslí všechno černě, protože dává všanc vše, kdyby se něco stalo).

Věděl, že když půjde zpátky do hlavní haly, nebude se už chtít vrátit (= věděl, že se nebude chtít vrátit, když půjde zpátky do hlavní haly).

Uvědomte si, že přestože záběr vidíte prostorově, na fotografii je převeden jen do dvou rozměrů (=uvědomte si, že na fotografii je záběr převeden do dvou rozměrů, přestože vy jej vidíte prostorově).

samozřejmě, hlavně apod.

-lze psát s čárkou i bez čárky.

-záleží na smyslu věty.

Příklad: a) s čárkou - b) bez čárky

a) Hlavně, že jsme vyhráli a smazali nepovedený zápas v Příbrami. (= chci zdůraznit, že bylo hlavní vyhrát, byl to jejich cíl)

b) Hlavně že jsme vyhráli a smazali nepovedený zápas v Příbrami. (= nečekali výhru, ale díky tomu smazali nepovedený zápas.)

a) Možná, že o mně slyšel. (= je možné, že o ní někde slyšel. - znal jí, ale ona neví odkud)

b) Možná že o mně slyšel. (= nechce se s ním seznamovat a doufá, že by jí mohl odněkud znát.)

Přirozeně(,) že zrakové schopnosti se u různých plemen liší.

Samozřejmě(,) že jsem se snažil ukázat v nejlepším světle.

Výrazy pociťované jako výpustka (Nevěděl, co s tím.)

-V některých případech lze určitou část věty vypustit, aniž by sdělení ztratilo svůj smysl.

-Často dochází např. k vypuštění určitého slovesa. I při vypuštění slovesa však zbylý celek obvykle považujeme za větu, jestliže je zachován příslušný spojovací výraz, a oddělujeme ji čárkou.

-Čárku je vhodné psát, je-li celek po vypuštění slovesa více rozvit.

-Psaní čárky však v těchto případech kolísá a ani řešení bez čárky není chybné

Příklady:

Nevěděl(,) jak z toho ven (= nevěděl, jak se z toho má dostat).

Však my víme(,) jak na to. (= vědí co s tím)

Volič chce vědět(,) co a jak. (= co chce volič vědět? - jak na to)

V příručce najdete 15 rad(,) jak na elektřinu. (=co najdou v příručce - jak na elektřinu)

Zaměstnanci jsou zvyklí neptat se(,) proč a nač (= neptat se na důvody).

Teprve, jen, zvláště apod. + spojovací výraz, časové příslovce + spojovací výraz

1. teprve, jen, zvláště, pouze apod.

-obvykle se píše čárka už před zdůrazňovacími výrazy.

Děvče se dalo přesvědčit, teprve když mu ukázali ten dopis.

Zkoušel se odreagovat a úlevu nacházel, jen když sedal za klavír.

Působilo mu radost na takovou otázku odpovědět, zvláště když odpověď byla určena soukromé osobě.

Pustil se do toho, hned jak se vrátil z dovolené.

2. hned, apod.

Pustil se do toho hned, jak se vrátil z dovolené.

3.třeba právě, právě když, apod.

Požádejte o radu svého lékaře, třeba právě když Vás bude očkovat.

Trávník má své kouzlo, právě jen když je udržovaný.

Vedlejší věty časové - typ předtím než, pokaždé když

-Čárkou obvykle neoddělujeme vedlejší věty časové závislé na příslovečném výrazu:

Příklady:

Předtím než zvoláme vítězný pokřik, musíme výrobek řádně otestovat. (= co musíme předtím než zavoláme vítězný pokřik? - řádně otestovat výrobek.)

Pokaždé když přišel, silně zaklepal na zadní dveře a halasně pozdravil. (= co udělal pokaždé když přišel? - silně zaklepal a hlasitě pozdravil u hlavních dveří.)

Věty s tak(,) jak

Ve spojeních s tak - jak pisatelé někdy váhají, zda čárka náleží před tak, nebo mezi tak a jak.

-Před tak se čárka píše v případě, že celé spojení je k předchozímu celku připojeno spíše volně.

Příklad:

Nebyla tam žádná jména, tak jak říkala.

Byli bychom úplně sami, tak jak to máme nejraději.

V církvi, tak jak ji zná laik, je toho mnoho nezměnitelného.

-Mezi tak a jak klademe čárku zejména v případě, že výraz tak rozvíjí přísudek hlavní věty a spolu s následující větou vedlejší má funkci příslovečného určení.

Příklad:

Věci přijímám tak, jak přicházejí.

Dozorce se rozhlédl tak, jak to vždycky dělal.

Proč se nemůžu setkat s inspektorem tak, jak vypadám.

Sonda provedla průzkum planety tak, jak to vyžadují předpisy.

-Umístění čárky někdy může změnit význam věty:

Zařízení pracovalo přesně tak, jak jsem předpovídal (= zařízení nemuselo pracovat přesně, ale má předpověď toho, jak bude pracovat, byla přesná)

× Zařízení pracovalo přesně, tak jak jsem předpovídal (= zařízení pracovalo přesně a to jsem i předpokládal).

Chtěl bych žít tak, jak se má (= chci žít správně, podle obecně přijímaných zásad)

× Chtěl bych žít, tak jak se má (= chci žít, užívat života, protože žít se má).

Věty s poté(,) co

-Psaní bez čárky je zde však rovněž přípustnou variantou.

Příklady:

Poté(,) co se přihlásíte do systému, zobrazí se váš seznam předmětů.

Poté(,) co sportovec ohlásil návrat do německého klubu, se výčet jeho úspěchů v domácí lize povážlivě ztenčil.

-časové určení vymezující časový úsek.

Příklad:

Dominik se narodil týden poté, co se nám konečně podařilo vyměnit malý byt za větší (= narodil se týden po výměně bytu).

Richarda poznala až dlouho poté, co už se sžila s prostředím léčebny (= sžila se s prostředím léčebny a dlouho potom poznala Richarda).

-Je však možné psát čárku před poté v případě, že věta před poté co je sama o sobě mluvnicky úplná.

Příklad:

Dominik se narodil před týdnem, poté(,) co se nám konečně podařilo vyměnit malý byt za větší (= narodil se před týdnem a to už jsme bydleli ve větším bytě; není zřejmé, kdy k výměně bytu došlo a jak dlouho po ní se Dominik narodil).

Richarda poznala poměrně pozdě, poté(,) co už se sžila s prostředím léčebny (= Richarda poznala pozdě - bylo to ve chvíli, kdy už se sžila s prostředím léčebny; není zřejmé, kdy se s prostředím sžila a jak dlouho potom poznala Richarda).

Mnoho zdaru přátelé

 Vaše Dot