23.12.1995
Bradavice
Ošetřovna

,,Milá Elisabeth,tak jsem tu zas.

Zítra jsou Vánoce víš to?
Asi ne viď,vždyť mě stejně asi ani neslyšíš...

Máš ráda Vánoce?Dárky, štědrovečerní večeři,ples a tak?

Já jsem to donedávna nenáviděl,ale díky tobě,tvému nadšení z každé ozdobičky na stromku, každého napečeného perníčku,díky tomu jsem si Vánoce postupně zamiloval.

Ale k čemu mi to teď je,El?
Když je nemůžu trávit s tebou,na co mi jsou Vánoce?

Ale nesu i dobrou zprávu,prý se tvůj stav trošku zlepšil,prý by jsi se měla probudit.

Jestli je tu ta možnost,chop se jí prosím a prober se.
Udělej to kvůli mě, kvůli Potterovi, kamarádům,kvůli sobě.
Prosím tě,El-......"

Vzlyky.
Ten příjemný hlas,který mi v této temnotě krátil dlouhou chvíli,najednou začal vzlykat.
Ne,to jsem nechtěla, prosím hlásku,nebo klidně osobo,která ten melodický zvuk vyluzuješ,prosím přestaň plakat.
Říkala jsem,že nesnáším pláč?
Trhá mi srdce někoho slyšet brečet...

Silou neskutečné vůle jsem dotyčnému plačícímu objektu slabě stiskla ruku,za kterou mě držel.

Už už jsem si myslela,že to necítil,když najednou pečení jenom...

,,El,El,ty se probouzíš!?!
Madam Pomfreyová, probouzí se!!!"

Unaveně jsem otevřela ztěžklá víčka a podívala se do temně černých oči,sledujících mě s něhou v očích vepsanou.

Byla jsem na komunikaci až moc utahaná,takže jsem oči zase zavřela a okamžitě usnula.

Věděla jsem,že se můj život,aspoň na chvíli,obracuje k lepšímu...

Brzy se opět setkáme,bráško...

................

Pamatoval se na ten večer,kdy rozčarovaný a usměvavý Snape vběhl do Velké síně s tím,že je El lépe,a že se na chvíli i probrala.

Harry okamžitě vyběhl na ošetřovnu a ostatní vstřebávali šok z toho,že se jejich nerudný učitel usmívá a raduje.

A on?

On jen tupě zíral a přemýšlel.

Má sestru navštívit nebo ne?

..................