Vyšla jsem ze záchodu a mířila si to v klidu do mé třídy. Jenže mi to nevyšlo tak jak jsem si ještě ve třídě plánovala. Na chodbě se totiž strhla klučičí bitka a já jí omylem byla součástí. Doufala jsem, že to nebude tak horké ale mé tiché pochyby se bohužel uskutečnily.

Šla jsem těsně už skoro namáčklá u skříněk, abych to náhodou též neschytala. A co by jste řekli? Samozřejmě, že jsem to zase schytala jenom já.

Dva stejně staří pro mě však neznámí kluci zřejmě z vyššího ročníku se prali. Najednou se jeden z nich rozeběhl a strčil toho druhého kam si do neznáma. Tam co jsem zrovna byla i já. Spadnul přímo na mě a já musela snést jeho nesnesitelnou tíhu. On se ještě zadrží o dveře skříňky, avšak to už mě moc nezachrání a padám zcela jistě na tvrdou zem.

Při mém pádu mi nastalo temno před očima a už jsem jen cítila něčí ruce na mém těle.
Temná mlha mi skončila, když mi nejspíš ten někdo dal jemnou facku a já se probudila v náručí prince Krasoně...

???: Jsi v pořádku??
Violetta: Leon??
Leon: Vidím, že mé jméno znáš dokonale, Violetto.
Antonio: Co je to tu za pozdvižení?? Za chvíli každému z vás začíná hodina a já se vsadím, že nemáte ani nachystáno.
Angie: Violetto, co se ti stalo?? Proč ležíš na zemi a k tomu všemu i v náruči Leona??
Ludmila: Co?? Kdo je u Leona??
Leon: Omdlela, když se tihle dva prali. Jeden z nich na ní spadl a ona tak byla necelou minutu v bezvědomí.
Naštěstí se hlavou do ničeho nenarazila.
Antonio: Vy dva za mnou do ředitelky. Angie ty se postarej o zraněnou.

O zraněnou?? Copak mi snad něco je?? No...když  o tom teď tak přemýšlím, mě bolí hlava.

Že bych měla otřes mozku??

Každopádně mě Leon s Angie úspěšně postaví na mé nohy a odvedou mě do kabinetu učitelky Angie. Tam si sednu na pohodlný gauč a čekám co se vlastně bude dít. Angie navrhne pro mé největší zděšení volat mému otci, což v žádném případě nepřijímám.
S mým otcem je totiž i malá obyčejná angína o velké a pevné nervy. Snad každý den chce se mnou zajít k doktorovi, abych se náhodou nezhoršila. Jednou mě dokonce chtěl nechat v nemocnici jen kvůli dráždivému kašli a silné rýmě. Upřímně jsem si myslela, že taťkovi přeskočilo...

Violetta: Volat mému otci?? Ne!!! Na rovinu vám říkám, že tohle odmítám.
Angie: Vio, někomu prostě zavolat ale musím. Jak se chceš dostat domů?? Co kdyby si opět omdlela?
Violetta: Tak to bych byla v naprostém temnu. Dobře...(Zhluboka se nadechne) Pro tentokrát to snad ještě přežiju.
Angie: (Usměje se) Ok. Jdu mu tedy zavolat. Vy dva tu zatím zůstaňte a počkejte jak telefonát dopadne.

Jakmile Angie doříká svojí mluvu odchází ze svého kabinetu. Za normálních okolností bych mohla být i v klidu. Jenže můj problém je, že ani zdaleka klidná nebývám. Tento den byl obzvlášť velmi těžký a bohužel stále neskončil. Dnes jsem se nejen snažila zjistit o mé matce více ale též jsem se pohádala s Fran a omdlela při fakt silné rvačce dvou kluků. Což jsem se stále ještě nezmiňovala o opravdu divném klukovi, který mi nejenže dost pomohl ale také mi zazpíval velice krásnou píseň.

Proč to dělal?? To zjistím...

Leon: Je ti už líp??
Violetta: Proč si to udělal??
Leon: Co?? Myslíš to, že jsem tě zachránil?? To by snad udělal každý, ne?
Violetta: No, každý zrovna ne ale abych řekla pravdu toto mě moc nezajímá...
Leon: A co by tě zajímalo??
Violetta: Proč se chováš divně a zároveň ke mě tak jinak než jak se chovají ostatní?
Leon: Měl bych se snad tak chovat??
Violetta: Nevím...Všichni se jinak chovají. Jsi teprve pátý v pořadí, který mi nijak neubližuje??
Leon: Nikdy bych nikomu neublížil. Tobě, bych ani nic udělat nedokázal.
Violetta: Proč?? (Zeptá se pohotově)
Leon: (Chvíli mlčí) Tak trochu mi připomínáš, Cami. Na staré škole taky byla velmi bezbranná jako ty. Hodně kamarádů neměla natož, aby se aspoň s někým bavila.
Violetta: Fajn. Proč si mi zpíval písničku, když mě vůbec neznáš?
Leon: (Rozesměje se) My snad hrajeme hru ,,chcete být milionářem"? Nejsem zvyklý tolik odpovídat, Vio. Též bych si mohl vymyslet nějakou a hrálo by se pro změnu zase podle mých pravidel.
Violetta: Mohl by si prostě odpovědět? Proč si mi ji zpíval?
Leon:: Kde bereš odvahu, že jsem jí nezpíval někomu jinému??
Violetta: A zpíval??

Hned jak tuhle otázku vyslovím se mi Leon zadívá do mých jasných očí. Musím uznat, že ty jeho jsou fakt nádherné. Připomínají mi hvězdičky, které se stále objevují na temné noční obloze. Leonova očka mají hnědou velice pěknou zářící barvu, která uchvátí snad všechny holky na této škole.

Jen nevím proč zrovna na mě, tak moc působí...

,,Jsem tu." Zvolá velice známý hlas, který mě i Leona vyruší. ,,Vio, tvůj otec mi to bohužel nebral. Takže jsem mu nechala zprávu, kde jsem už zmínila vše potřebné.  Oznámí mi Angie. ,,Kdyby však nepřišel do konce vyučování, tak tě domu odvedu já."

Leon se napřímí a náhle praví. ,,Angie, vy ale máte ještě hodinu. Violettu bych mohl domů doprovodit já, aby jste ten svůj kroužek nemusela zbytečně rušit." Usměje se ten divný hoch na Angie.

Angie si oddechne. ,,To by bylo super, Leone. Úplně jsem na ten kroužek zapomněla. Vio, půjdeš tedy s Leonem. Jsem si jistá, že se o tebe skvěle postará." Říká Angie s úsměvem.

Cože...?

Zlý sen!! Já mám právě opravdu zlý sen. Snad dobré či i splněné přání?? Zkrátka jít domů společně se sexy dárečkem Leonem mi byl teď čert dlužen...
Copak mi má neviditelnost ukončila službu a navždy opustila mé tělo?? Pochybuji...Proč ale kluk jako je on si všímá holky čili mě, té obyčejné Violetty??

Vždycky jsem si myslela, že je divný ale až takhle bych zase nečekala. Já bych nečekala hodně věcí, což některé však ještě ani nezačaly. Neočekávala jsem Leona, který je sice podivín ale něco mi říká, že je jiný. Jasně...Je odlišný od ostatních a chová se ke mě hezky jenže tohle není všechno. Cítím k Leonovi zvláštní cit, který jsem ještě nikdy nezažila...

---

Nová kapitola!! Co myslíte? Je to co Violetta cítí k Leonovi láska?? To jak se to nakonec vyvrbí bude v následujících kapitolách. 😉😂

Jinak mi napište váš názor, co si myslíte že se dál stane i jak se těšíte na zítřejší zatmění Měsíce. Budete se dívat? Já určitě ano a už se nemůžu dočkat. 😍

Jinak si užívejte prázdniny, dobrou noc a sladké sny...

Te amo 😘💜