Další den ráno jsem se probudila s úžasným pocitem.
Trápilo mě, že to nesmím říct ale...
Byl víkend a já měla všechny úkoly, eseje atd. hotové takže jsem chtěla trávit víkend tak nějak... Podle sebe.
„Hermiono? Vyřiď klukům že nemám čas a do Prasimek s vámi nepůjdu."usmála jsem se.
„Aha  a proč nemáš čas?"vyptávala se Hermiona.
„Chci si zajít do knihovny... Sama."zdůraznila jsem.
Hermiona přikývla a nechala mě.
I když jsem přes den doopravdy se Severusem být chtěla... Tak jsem stejně a přeci jenom odešla na cjviličku do knihovny.
Přelouskala jsem pár stránek a pak odešla.
Zaťukala jsem na dveře kabinetu.
Severus mi otevřel a já s úsměvem otevřela.
„Mám pro tebe překvapení."zajásal Sev a já se natěšeně zasmála.
„Spolu se přemístíme na jedno nádherné místo a tam si uděláme piknit."navrhl úžasný nápad.
Něco mě ale zarazilo.
„Vždyť v Bradadavicích se nedá přemisťovat."namítla jsem.
„Myslíš?"ušklíbl se
Společně jsme "nenápadně" vešli na pozemky Bradavic.
Severus mi zakryl oči a chytl mě za ruku.
Vzápětí jsme byli na nádherném místě.
Byk to lesík který byk velý rozkvetlý, byla tam mýtinka a na té deka s velkým košem.
Rychle jsem s vrhla na deku a otevřela koš.
Měla jsem obrovský hlad.
Severus se smál a už s es chutí oustila do jídla.
„A jako dezert... "Řekl Sev a vyndal misku něčeho krásně červeného.
„Jahody."
„Mňam."vykřikla jsem a on se zase usmál.
Když jsme oba byli přeplnění, leželi jsme jen tak na dece a sledovali oblohu