3. osoba p. o. v.

Někdo zaklepal na mohutné dveře staré Soulské laboratoře a s protáhnutým úklonem vejde do prostorné místnosti s několika bílými pulty, skříňkami a velkým oknem v čele, u kterého stojí vysoký štíhlý muž s bílým pláštěm a sytě černými vlasy.

„Pane Yune? Máte chvilku?" optá se starší muž v policejní uniformě směrem k postavě u okna. Ten se na něj konečně otočí a mávne rukou.

„Jistě, jdete mi snad něco říct? Něco, co bych měl vědět?" muž v uniformě přikývne a podá panu Yunovi papír z policejní stanice.

„Kdyby někdo z chlapů od policie zjistil, že jsem Vám to doručil, asi by mě vyhodili." Šeptne posmutněle, ale muž v plášti se uchechtne.

„Mm, rád slyším, že pro mě tak riskujete. Tohle je pěkné. Takže se někde tady v Soulu potulují vyhnanci, hmm, a dokonce neutrální a jeden negativní, to je nádhera." Vydechne spokojeně a papír si založí do šedé složky na stole. „Předpokládám, že mi je pomůžete pochytat." Ušklíbne se a muž v uniformě svraští obočí.

„Na co je vlastně chcete?" zeptá se nejistě a panu Yunovi zablýskne v očích.

„Oh, vy nevíte. Jak dlouho tady pracujete?" muž se zamračí, ale tak, aby to pan Yun neviděl.

„Jen pár dnů, říkal jste, že když vám najdu alespoň jednoho neutrálního vyhnance, tak mi dáte lék pro moji těžce nemocnou dceru..." Yun se zasměje a posadí se do koženého pojízdného křesla u stolu.

„To jsem říkal? Hmm, ale pravdou je, že nejsem žádný doktor, ale vědec. Už dlouhá léta se snažím docílit toho jediného, co mi každý vymlouval – nalezení séra na změnění krevní skupiny, aby se jednou pro vždy přestali rodit děti jiné kategorie, než je ta pozitivní. Všichni říkají, že je to nemožné, ale já tvrdím opak."

„Ummm, tím jste mi ale stále nic nevysvětlil...k čemu potřebujete neutrální a co moje dcera?" optá se trochu odvážněji, ale zmlkne, když se na něj muž podívá svým ostrým pohledem.

„Aby bylo jasno, s vaší dcerou neudělám nic. A neutrální potřebuju k tomu, neboť jedině jim můžu odebrat tu správnou krev, která je nutná k vytvoření tohohle séra. Zároveň ale musí být vyhnanci, aby mě opět nezavřeli do kriminálu."

„Opět?" pozvedne obočí muž v uniformě a Yun přikývne.

„Kromě odebírání krve na nich potřebuju dělat i pokusy, jestli se jejich krevní skupina opravdu změní, ale...zatím byly všechny experimenty nezdařené a po první smrti dobrovolného neutrálního mě nechali zavřít. No, chtěli mi to utnout, ale díky několika proběhlým soudům jsem se nakonec dostal až k podmínce, že pokud budou moji „pokusní králíci" vyhnanci, pak jejich případná smrt není trestným činem."

„Takže Vy stále věříte tomu, že najdete to sérum na změnění krevní skupiny?" Yun si muže u dveří projede pohledem a poté mávnutím ruky naznačí, aby šel k němu. Ten polkne a opatrně přistoupí k vědci.

„Jsem si jistý, že to najdu a ukážu všem, jak velkou chybu udělali, když mě nepodporovali, víte, co za tohle získám? Slávu. Takže teď běžte, vezměte si moje vojáky a najděte ty vyhnance, chci všechny, abych měl zásobu, kdyby experiment zase selhal a toho negativního chci taky, abych měl kromě práce konečně nějaké rozptýlení, rozumíte pokynu?"

„Co za to dostanu, když ne zdraví mojí dcery?" Yun se zasměje a poplácá muže po tváři.

„Řekl jsem, že já vaši dceru neuzdravím, ale to neznamená, že nedostanete peníze na její léčbu, hmm? Co vy na to?" muž si třicátníka v plášti projede pohledem. Stále si je dost nejistý, nikdy nechtěl udělat něco za zády celému policejnímu štábu, ale pro svou dcerku by udělal cokoliv.

„Můžu vám věřit?"

„Máte moje slovo. Berte nebo nechte být." Muž sklopí hlavu a přikývne.

„Tak dobře...najdu vám ty vyhnance."

„Hmm, výborně, tak se dejte do práce, já mám času dost, ale...tady jde teď o čas vaší dcery, nemám pravdu?" muž zamračeně přikývne a pokloní se.

„A-Ano pane."

[v následujících kapitolách se budu trošičičku inspirovat labyrintem, neboť nemám buňky na popisování akčních scén, ale jaksi jsem se tomu nevyhnula, takžeee, klidně mě pak upozorněte na nějaké nedostatky, abych se mohla zlepšit, děkuji]

na nedostatky mě samozřejmě můžete upozorňovat kdekoliv, budu jedině ráda, nebo...ne, že bych byla jako ráda, ale chápeme se, budu si pak na to dávat pozor do příštích příběhů <3

Třeba kdosi mě u Love Maze upozorňoval, že postavy rozděluju na MOC submisivní a MOC dominantní, za což jsem tomu člověku vděčná, protože si na to od té doby dávám pozor, ale...občas je to fakt těžké (ಥ‿ಥ)

I tak se ale snažím soustředit na všechno, na co mě kdo upozorní, takže se nebojte něco říct (◕ᴗ◕✿)