7. Pojistka
Obcházel mě s obdivným pohledem. Nebyla jsem moc oblečená. Dneska už jsem nechtěla nikam jít, tak jsem na sobě měla jen šortky, tílko a spodní prádlo. Kroužil kolem mě a viděla jsem, jak mu to v hlavě šrotovalo.
„Musím si tě trochu upravit,"pronesl při pohledu na moje oblečení.
„Jakže?" Kleknul si na postel a posouval se, až byl u mého hrudníku. Chytl mi tílko a stáhnul mi ho až ke spoutaným rukám.
„Do háje, co to na mě zkoušíš, já nejsem žádná tvoje děvka!!!" Ječela jsem na něj.
Moje řeč ho zřejmě vůbec nezajímala, poněvadž se teď zaměřil na mé kraťásky. Popadl je za okraj a snažil se mi je strhnout. No já spolupracovat nehodlala a boky držela stále dole. To mu ale nedělalo problém, jednou rukou si mě nadzvedl a za chvíli další kus mého oblečení už nebyl přítomen.
Zvedl se a šel trochu dál obhlédnout své dílo.
„Pořád to není ono," skousl si ret a vymýšlel, co dalšího mi sebere. To je takový nebojím se říct zkurvysyn. Teď mi šel po podprsence.
„Tak na to zapomeň," pronesla jsem hlasitě a začala se kroutit jako žížala. Ale on věděl, jak mě zklidnit. Sednul si na mě a tím mé tělo znehybnil. Jelikož jsem měla zapínání tentokrát zepředu, tak mu nedělalo problém zbavit mě i jí.
Byla jsem téměř obnažená před tímhle chlípníkem a začínala rudnout až na zadku. Už jsem byla skoro nahá, ale on se pořád mračil.
„Stejně se mi to pořád nelíbí, vypadáš jak vyděšená panna!" Hlavou se mu nejspíš blýsknul geniální nápad, jelikož mu zajiskřilo v očích a sehnul se k mým rtům. Přitiskl ústa na ty má a lehce je oždiboval. Snažil se mi je otevřít, no já nemínila tomuto individuu pomáhat. Sklouznul mi tedy k podpaží a začal mě lechtat.
„Nech to..." Hned toho využil, znovu se na mě natisknul a jazykem mi vjel do pusy. Nejdřív si s mým jazykem jen lehce pohrával, ale pak už se do toho obul a vložil do toho veškerou vášeň. Vyměňovali jsme si žhavé francouzáky a já začínala vlhnout.
Bože, doufala jsem, že to nezjistí. Svým tričkem se mi otíral o bradavky a ty mi krásně vystoupily. Po pár minutách se ode mě odlepil a o kousek odstoupil.
„Tak tenhle výraz to je ono," vyskočil radostí málem až ke stropu.
Byla jsem z něj omámená, pořád musela rozdýchávat to horko, co zaplavilo mé slabiny. Ale bála jsem se, o co mu jde. A oprávněně. Ten hajzlík vytáhl foťák a párkrát mě vyblejsknul. Ukázal mi ty fotky na svém digitálním aparátku. Byly pěkně žhavé, vypadala jsem tam jak po náročném sexu.
„Ty šmejde, co s nima chceš dělat!"
„Zatím je na stránky dávat nebudu, ale pokusíš li se o nějaké mé ponížení, hned to tam bude viset," vyhrožoval mi ten lstivý lišák. Moje tvář začala rudnout vzteky a oči metaly blesky.
„Tohle si vypiješ, a teď už mě pusť!"
„Dobře," řekl smířlivě. Vyndal klíčky od pout z kapsy a vložil mi je do ruky. Pak pěkně po anglicku zmizel. No, to je hovado, ale líbá úžasně, to musím uznat.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro