Uvnitř to nevypadalo tak hrozně. Naopak to tu vypadá celkem udržovaně, jako by tu někdo žil. Není tu moc pavučin a ani moc prachu. „Jsme tu jen my dvě, že ano? " ujišťovala jsem se. Elis utíkala z točitého schodiště dolů. „Ano, řekla bych, že ano" odpověděla a sedla si na rudou pohovku se zelenými čtverci. „Ty jsi věděla, že je to tu tak udržované? "
„Neměla jsem ponětí o tom, jak to tu bude vypadat" řekla a dala si nohy na malinký stolek před pohovkou. „To nemyslíš vážně! " mračila jsem se na Elis. Ta jen sklopila zrak a sundala nohy dolů. „Ale je tu celkem zima, co?" po chvilce se oklepala. „Jo, je, ale myslím, že bude lepší odejít. " navrhla jsem. „Blázníš?! A proč?" koulela na mě modré oči. „Protože když tu je uklizeno, tak tu určitě i někdo bydlí a nebude moc milé, když nás tu uvidí, takže by bylo lepší odejít" snažila jsem se jí vysvětlit. „Teď k večeru? A takovou cestu? " odprskla s odporem „Ne, díky.". Co mi zbylo, zůstávám taky. „Vážně je tu zima. "uvědomila jsem si po chvilce. „Však jo a tahle barabizna nemá topení" sykla Elis. „No ale něčím se tu topit musí.. " uvažuji nahlas. „Vážně? To by mě nenapadlo." mračila se. „Tak se poohlédnem" navrhla jsem. Dostali jsme se do jakési společenské místnosti. U rohu místnosti stál velký krb. „No super! " zaradovala se Elis, ale úsměv na jejích tvářích nevydržel moc dlouho, protože si uvědomila, že nemáme sirky. Otočili jsme se k odchodu. Naposledy jsem se ohlédla ke krbu a řekla: „Kéž by se alespoň ten krb dal použít. " načež v krbu vzplál oheň. Obou nám spadla čelist. „Ó.. Můj.. Bože!" dostala že sebe překvapená Elis. „Kate, jak jsi to provedla? " třásla mnou udivená kamarádka. „Já-já nevím" řekla jsem a vyprostila jsem se jí. Vrátili jsme se do salónku. Ten stolek co byl prázdný byl najednou plný dobrot. Elis se začala cpát. „Elis neblbni, polož to! ". „Ani mě nehne, neremcej a dej si taky.". Vybírám si malinký koláček s mákem. Je velmi lahodný. Následuje druhý, třetí,.. Najednou z ničeho nic sebou Elis praštila na podlahu. „Elis, co je s teb.. ". Točí se mi hlava, co se to děje já....