Elis vstávej, zatřepala jsem kamarádkou. Zase při hodině matematiky usnula. Elis pootevřela své modré oči, zamžourala na mě a zase je zavřela. Zblázním se z ní, příští týden píšeme závěrečný test a tahle dlouhovlasá blondýnka není zrovna dobrý matikář na to, aby si mohla dovolit mít špatnou známku. Nestojím o to, aby propadla. Nemám moc kamarádů a když propadne, budu v deváté C úplně sama. Konečně, zvonek zazvonil a můžeme jít domů. Překvapivě se Elis vzbudila když uslyšela zvonek. Na dnešek máme v plánu jít k Elis domů. V šatně do mě vrazil ten namyšlenec Gill. „Debile" zakřičela na něho Elis „Co si o sobě myslíš? ". Ona se umí prosadit a nebojí se ničeho a nikoho. Poděkovala jsem Elis a obula si boty. Opouštíme školu a spěcháme na tramvaj. Cestou ještě stihnu Elis pokárat, aby se ve škole trochu víc soustředila, přičemž místo odpovědi jen obrátí oči nahoru. V tramvaji je málo místa a jsme na sebe namáčknuté. Tramvaj cukne a Elis padá do zadu na sedadlo kde sedí stará paní. Paní má na sobě tašku s nákupem a Elis jak padala, narazila brašnou do tašky. Taška paní spadla a všude se rozsypali brambory. Elis se omluvila a slíbila, že je všechny posbírá. Tramvaj se rozjela a brambory se začali kutálet. Elis se prodírala mezi cestujícími a chytala brambory. Pomáhám jí. Vrážíme do lidí a chodíme sem a tam a snažíme se chytit brambory. „Mám i poslední! " křikla Elis. Otočila jsem se a šla směrem k paní, šlápla si na tkaničky a spadla. Jedna brambora mi spadla a začala se kutálet směrem k řidiči. Zastavila se o něčí nohu. Krásný chlapec v mém věku mi bramboru podal. Chvíli jsem bezeslova stála a dívala se na něho. Bože je tak krásný❤️. Nakonec jsem že sebe vyrazila něco, co znělo jako děkuji a odešla k paní. Vrátili jsme jí brambory a vystoupili. Před nosem teď máme velikáncký šedý dům. „Tak už pojď" křikla Elis a začala v kapse hledat klíče.