Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

15. Proč jsi mi to neřekl?

Enjoy!
Lucc ❤

Honza-
Nic neříkal, jen pohledem hypnotizoval zem pod sebou.
,,Chystal jsi mi to vůbec někdy říct?" Nic, žádná reakce. ,,Tak..chystal, nebo ne Gejmre?" Zeptám se a odpovědi se mi opět nedostane, stále hypnotizuje zem.
,,Tak poďte chlapci, nieje to zrovna kúsok" Řekne Kelo a všichni čtyři vyrážíme k autu, kde hodíme věci do kufru a vydáme se na cestu.
Celou dobu si povídám s Marwem a občas se přidá i Kelo, ale Michal..teda Gejmr za celou dobu neřekl vůbec nic.
Dokud nepadl večer a on se jen tak nezvedl a nešel na zahradu do deště, jenom v triku.
Po chvíli to nevydržím a s omluvou zmizím ven za ním.
,,Co tu děláš? Nastydneš.." řekne potichu, aniž by se otočil.
,,Šel jsem za tebou, ještě jsi mi totiž neodpověděl." Řeknu, stále stojící za ním.
,,Chtěl jsem ti to říct..jenže pak jsem tě potkal u nás a.. prostě, však jsi spal s mým bráchou! Taky jsi jako on? Taky střídáš týden co týden lidi? Nebo jak ty to děláš? Myslel sis, že to je láska do konce života? To teda není, moc bych se divil, kdyby se změnil. A já tě začínal víc a víc nenávidět, ale stále jsem..stále jsem tě.." zhluboka se nadechl.
,,Co jsi mě?"
Otočí se ke mě s vážnou tváří
,,Stále jsem tě miloval.."
Řekne a já nemám slov.
,,Nevěděl jsem, že jsi jako já, bál jsem se ti to říct, aby jsi mě nezavrhnul jako kamaráda, nečekal jsem, že se zamiluji zrovna do tebe a prostě..."
Už ho nemůžu dál poslouchat..
Přistoupím k němu blíž, dokud neucítím jeho zrychlený dech na mě tváři.
Rty lehce přejedu přes ty jeho.
,,Měl jsi mi to říct.."
Zašeptám.
,,Aspoň bych věděl dříve, jak na tom jsem.. a nemusel se trápit."
Zašeptám, rukama mu zajedu do vlasů a přitáhnu si ho k sobě a konečně ho políbím.

Gejmr-
Jeden polibek..všechny emoce ze mě šly ven.
Jak si to teď představuje?
Tato myšlenka bohužel zmizela z hlavy ven, když z jeho rtů vyleze tichý vzdech a můj mozek ovládne touha a chtíč.
,,To nemůžeme.." vydechnu, ale Honzy noha vyjede výš a zastaví se u mého rozkroku, kde se mi začne rýsovat problém.
,,Musíme, chci tě líbat,chci tě celého."
Už ani nevnímám ten déšť, nevnímám nic, jen jeho dech, jeho tlukot srdce, jeho ruce, které pomalu zajíždely pod mé triko, jeho tiché vzdechy...
***
Ani nevím, jak jsme se dostali dovnitř, přes předsíň, kuchyň, až do mého pokoje.
Trika šla dolů v momentě, kdy se za námi zavřely dveře a cestou šlo i zbytek oblečení.
Shodil jsem ho na postel a opět si ho přitáhl do polibku.
Jak dlouho jsem nikoho neměl?
Hodně dlouho.
A teď to všechno šlo ven.
Všechna ta frustrace, chtíč, touha a vášeň.
,,Míšo..prosím.." vydechl, když jsem se svými rty přisál na jeho dokonalý krk a rukama prozkoumával mé tělo.
Na nic jsem nečekal a začal si ho připravovat.
,,Mí...šo...." Vydechne a celým mým tělem projede chtíč, jako snad nikdy.
Přesně takhle jsem si to představoval.
Jak bude vzdychat mé jméno, jak bude prosit, jak bude pode mnou..
Ve chvíli co jsem objevil jeho citlivý bod jsem neváhal a poprvé do něho vnikl...
,,Kurva Honzo.." vydechnu.
Tak úzký..
Chvíli čekám, než si zvykne a poté začnu přidávat na intenzitě, dokud nás oba nepohltí dokonalý orgasmus.
Znaveně padnu na jeho hořící tělo a on mi rukama zajede do vlasů.
Opatrně z něho vylezu, přikryju nás peřinou a ihned mi padne do objetí.
,,Víš..tyhle momenty jsou na tom všem nejkrásnější. Když si tu druhou osobu po tom všem přitáhneš do objetí a oba jenom ležíte a užíváte si tu přítomnost toho druhého.
Řekne a mě to dojde..
,,To jsem si nikdy neuvědomil."
A měl pravdu. Je to něco krásného, když se nad tím člověk zamyslí.
Políbil mě na tvář a po chvíli už jsme oba klidně oddechovali.

Tak snad se líbilo! Hodně z vás na tohle čekalo a já taky. A když včera byl ten Valentýn a dneska jsme přesáhly 1K přečtení, tak jsem si řekla, že nemá cenu to už protahovat. 😁❤
Snad se líbilo a zase zítra!
Lucc ❤

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro