Když jsem se vzbudila, obloha už nebyla černá a zalitá hvězdami, ale byla červená a plná naoranžovělých a někdy i růžových červánků.
Kůň, na kterého jsem včera úplně zapomněla byl pryč.
Ale Flash tam byl.
Ležel vedle mě na trávě a ještě spal.
Najednou jsem si uvědomila že jsem mokrá.
No jo, ranní rosa.
Ranní rosa?!
Vstala jsem a rychle jsem se začala oblékat.
Kdyby některá ze služebných našla můj prázdný pokoj, řekly by to tetě a ta by mi stručně řečeno strčila hlavu do gilotiny, kdyby se dozvěděla co se mezi mnou a Flashem v noci stalo.
Úplně ji slyším.
Je nepřípustné, aby dáma, jako ty, měla vztah s obyčejným sluhou!
Byla vůbec někdy zamilovaná?
Už jsem byla oblečená a klekla jsem si k Flashovi.
Usmála jsem se a políbila ho.
,,Budíček." řekla jsem tiše.
Zamžoural modrýma očima a usmál se na mě.
,,Už je ráno." oznámila jsem mile a podala mu jeho oblečení ,,Čas jít.".
Chvíli se na mě díval a pak si sedl, aby mě políbil.
,,Musím jít zpátky do pokoje." řekla jsem, když jsme se odtáhli.
,,Jasně." přikývl a začal se oblékat.
Podívala jsem se na oblohu.
Slunce už pomalu, ale jisto jistě vycházelo a hrozilo mi odhalením toho tajemství tetě Aby.
,,Už di. Nemáš moc času." popohnal mě přátelsky Flash, zatímco si nazouval boty.
,,Dobře, ahoj." usmála jsem se vděčně a rozběhla se ke Crystal Prep.
Několikrát jsem se ohlédla a pak už jsem louku ztratila z dohledu a vstoupila do tetina panství.
Bosýma nohama jsem doběhla do svého pokoje a s úlevným výdechem jsem za sebou zavřela dveře.
Úleva se ale rychle změnila v překvapení, protože na pohovce u okna, přesně naproti dveřím seděly s vítěznými úsměvy Applejack a Fluttershy.
Zaváhala jsem, jestli mám zůstat a pokusit se jim to vysvětlit, nebo jednoduše utéct a zkusit sem přijít jindy, až tu nebudou.
Ale zůstat a vysvětlit to, bylo asi moudřejší.
,,Já...Já vám to vysvětlím." řekla jsem nervózně.
,,Nemusíte." mávla rukou Applejack.
,,Ano, jsme sice jen služky, ale nejsme hloupé." zasmála se Fluttershy.
,,Takže vy víte, že jsem byla s..." záměrně jsem nedokončila větu, abych nic neprozradila, kdyby to náhodou nevěděly.
Obě současně přikývly.
,,Ale jak...?" nechápala jsem.
,,No, tak v první řadě bylo jasné, že to takhle skončí." začala Applejack.
,,A za druhé jsme si včera odpoledne byly popovídat s Rainbow Dash o..." Applejack ji "nenápadně" kopla do lýtka a Flutters se na chvíli zarazila, ale pak zase pokračovala ,,o koních a když nám došlo, že něco ohledně vás tají, vypáčily jsme to z ní." dovysvětlila Fluttershy.
,,Aha a...Neřeknete to tetě?" zeptala jsem se se strachem.
,,Neřeknem, nebojte." uklidňovala mě laskavě Applejack.
Fluttershy vstala a podívala se na moje mokré a od hlíny ušpiněné šaty.
Nervózně jsem se usmála.
,,Umíte si představit, jak by Rarity zuřila, kdyby to zjistila?" zasmála se Applejack a taky vstala.
,,Ale až je vyperu, budou jako nové." uklidňovala mě Flutters.
,,Moc vám oběma děkuji." řekla jsem dojatě.
,,Nemáte za co." usmála se Apples.

Snídaně byla plná nenávistných pohledů na mě ze strany Timbera.
Moje sestra pro jednou tiše seděla a smutně jezdila pohledem z Timbera na mě, ze mě na stůl a zase zpátky na snoubence.
Skoro nic nesnědla a ani si nerýpla když zjistila, že jsem byla u stolu první.
Cadence nás tři sledovala pohledem starostlivé matky.
Pak se ale začala bavit s Armorem a zase měla dobrou náladu.
Pak jsem postřehla, že se drží za ruce.
Co se tu děje?!
Armor se nechtěl ženit a najednou se se snoubenkou drží za ruku jako Romeo a Julie a naproti tomu Sci-Twi byla ze svatby celá pryč a teď vypadá jako na pohřbu. (na svém, protože jen na tom by byla smutná)
Úplně jsem v tom všem zapomněla na Gloriosu, která se od stolu vypařila.
,,Kde máš sestru?" zeptala jsem se syčivě a nepřátelsky Timbera.
Sci-Twi se na mě podívala vyděšeně, jako bych zapálila rozbušku bomby, nasměrované na její obličej.
,,Equestrian! Jak to mluvíš s hostem!" pokárala mě teta Aby ,,Přijel teprve včera a už jsi na něj nepříjemná a týkáš mu! To je naprosto nepřípustné!".
Přijel teprve včera a už ten den mě chtěl svést! TO je nepřípustné!
,,To je v pořádku." řekl Timber nejmileji, jak to přes nenávistný pohled šlo ,,Gloriosa se necítila dobře.".
,,Vidíš, Equestrian? Není důvod být hrubá." poučovala zase teta.
Jo, kdybys věděla.

Četla jsem si (tentokrát doopravdy) na pohovce v pokoji a najednou se otevřely dveře.
Jestli to je zase ten blbec, nakopnu ho podpatkem přímo do zadku!
Zvedla jsem zrak od knížky a viděla jsem Sci-Twi, jak zavírá dveře a míří si to ke mě.
Ani čokla si s sebou nevzala.
Že by mírový rozhovor?
Zavolejte noviny!
To tu ještě nebylo!
Sedla si na pohovku vedle mě a dívala se na mě jako týrané štěně.
Zaklapla jsem knihu a věnovala jí tázavý pohled.
,,Co je? Stalo se ti něco?" zeptala jsem se a nevím, kde se ve mě ten soucit k sestře vzal.
,,Jde o Timbera. On...Včera byl u tebe, viď?" řekla tak opatrně, až mě to vyděsilo.
Přikývla jsem.
Dívala se na mě s otázkou v očích, jako by se ji bála vyslovit.
To snad číhá za dveřmi, nebo co?!
,,Nic...nic se neodehrálo, jestli myslíš tohle." řekla jsem rozpačitě.
,,Moc se za něj omlouvám, já...Já..." začala smutně natahovat.
Omlouvá se?
Dneska je vážně všechno naruby.
,,Sci? Tobě se něco stalo? Něco ti udělal?" zeptala jsem se a vzala ji za ramena, abych ji trochu uklidnila.
Pořád jsme sestry, ne?
Začala brečet a zakryla si obličej rukama.
,,Spletla jsem se v něm. Vypadal tak mile, ale on je...On je..." popotahovala zoufale a snažila se přes slzy popadnout dech.
,,Já vím. Je to hajzl." přikývla jsem a obejmula ji.
Začala mi brečet na rameno a pevně mě stiskla.
Poprvé, co jsme se obejmuly.
Ano, s vzájemnou nenávistí jsme se nejspíš narodily.
Odtáhla se ode mě.
,,Radši si zamykej. Je strašně rozzuřený." popotáhla.
,,Ale co ty? Musíš s ním být v jednom pokoji. Co když ti něco udělá?" strachovala jsem se.
,,To by si nedovolil." kroutila hlavou ,,Nic tak hrozného mi udělat nemůže, protože by teta zrušila svatbu.".
,,Pane bože, ty si ho máš vlastně brát! Ale to nemůžeš! Vždyť je to hajzl!" protestovala jsem.
,,Pšššt!" pošeptala, když jsem zvýšila hlas a symbolicky si dala prst na ústa.
,,To za těmi dveřmi vážně je?" vyjekla jsem omylem nahlas a dala ruce v bok.
Sciencia zavrtěla hlavou, ale prstem nepohnula.
Najednou jsem to uslyšela taky.
Byly to hlasy zvenku.
Poznala jsem tetu, Rainbow, Big Macintoshe a...Timbera.

1100
Jóó, dneska sem se rozjela xD