Celý zbytek dne jsem nevycházela z pokoje.
Nechtěla jsem jíst, ani pít.
Neměla jsem na nic chuť po tom, co jsem se dozvěděla.
V den, kdy měl přijet Sciin snoubenec, jsem taky nechtěla vyjít.
Ale využila jsem postavení mého okna a, stejně jako u příjezdu Cadence, jsem se dívala z okna, zvědavá na snoubence mé sestry.
Přijel tentokrát zelený kočár, s vyrytým zdobením, připomínajícím listy a květy.
Z kočáru vystoupil nejen vysoký mladík asi v našem věku, ale i o něco mladší dívka.
Kluk měl tmavě zelené krátké vlasy se světlým melírem a dívka tmavě vínové vlasy se světlými melíry.
Pozorovala jsem je.
Asi sourozenci.
Najednou se na mě ten kluk otočil.
Chvíli mě pozoroval a já stála jako přikovaná.
Jako bych se nemohla pohnout.
Usmál se a otočil se zase jinam.
Já zatáhla záclony, jakmile jsem se mohla zase hýbat.
Ten pohled!
Něco se mi na něm nelíbí.
Nemám z něj dobrý pocit.
Každopádně jsem ho chtěla vidět zblízka, tak jsem ani nečekala na služebnou a rovnou jsem vyběhla směrem do haly.
Kromě trochu pocuchaných vlasů jsem vypadala obstojně, tak co se strachovat?
Přišla jsem a jak jinak, než že tu už všichni stáli.
Dokonce i Cadence.
Ale dobré znamení bylo, že tu ještě nebyli naši hosti.
Znamenalo to, že jsem konečně nepřišla pozdě!
Postavila jsem se vedle sestry, která zkrášlováním nepochybně strávila půlku dne.
Měla nejhezčí šaty, které jsem na ní kdy viděla a účes, který jsem naopak nikdy neviděla.
Do haly vešli ti sourozenci.
Měli oba zelené oči.
Pronikavé zelené oči.
Teta Aby jim vyšla vstříc.
,,Vítejte na mém panství!" uvítala je s úsměvem a pak kývla hlavou ,,Jsem hraběnka Abacus Cinch a tohle je moje neteř, Sciencia Twilight Sparkle." pokynula Sci, aby přišla blíž.
,,Těší mě." usmál se kluk a políbil Scie ruku ,,Já se jmenuji Timber Spruce a představuji vám moji sestru Gloriosu Daisy.".
Dívka udělala pukrle.
Měla ve vlasech hned několik různých sponek a doplňků ve tvaru květin a volné, nepříliš složité šaty s přírodními vzory.
,,A smím vědět, kdo je tato půvabná slečna?" zeptal se Timber, přesunul se ke mě a taky mi políbil ruku.
Viděla jsem, jak Sci doslova rudne vzteky.
,,To je moje druhá neteř. Equestrian Twilight Sparkle." řekla už méně přívětivě teta.
,,Rád poznávám i vás." věnoval mi úsměv, podtržený jiskřičkou v jeho zelených očích.
Pak se odešlo na oběd.
Celou dobu ze mě neodpouštěl oči.
Cítila jsem se dost trapně a pořád jsem se soustředila jen na jídlo.
Pak jeho pozornost odvedla Sciencia a začala si s ním povídat.
Poprvé v životě jsem měla chuť poděkovat za její vlezlost, neboť jsem měla konečně možnost zvednout oči od jídla a podívat se na lidi kolem.
Ta Gloriosa byla zamyšlená.
Dloubala se v jídle vidličkou a dívala se někam před sebe.
Oba ti sourozenci jsou divní.
Pak se na mě otočila tak rychle, že jsem to ani nestihla postřehnout a hned po malé chvilce se zeptala ,,A jak se tady vlastně bavíte?".
Ptala se mě.
Přímo a jen mě.
Upřeně se na mě dívala a já se zase začala cítit trapně.
Ty její zelené oči jako by mě propalovaly.
,,Bavíme?" zamrkala jsem nechápavě, jako bych to slovo slyšela poprvé.
,,Ano. Co děláte, abyste se zabavili?" přikývla Gloriosa a pořád se usmívala.
Snažila jsem se vybavit, co se tady dá dělat, když se člověk nudí.
,,Je tu velká knihovna a...zahrada, nebo..." usilovně jsem se snažila vymyslet něco dalšího.
Modlila jsem se, aby to se mnou Gloriosa vzdala a zeptala se někoho jiného.
Ale ona se na mě pořád dívala a usmívala se.
Znervózňovalo mě to.
Po chvilce se trochu zasmála.
,,Chápu. Není tu moc co dělat, že?" řekla pobaveně a konečně odvrátila pohled ode mě.
Cítila jsem, jak se na mě teta Aby zamračila.
A co jsem měla říct?
Na zahradě je zábavní park!
Kolotoče, horské dráhy a máme i celé Ruské kolo!
,,Já mám pejska!" vyhrkla rychle Sci ,,Můžete si s ním hrát, nebo ho něco naučit!" navrhla.
,,Ah, vážně?" nadchla se Gloriosa ,,Vy máte pejska? Jak se jmenuje?".
,,Spike a je to pěkný prevít." zavrčela jsem pro sebe.
Sci mě pod stolem kopla.
Nedala jsem se a kopla ji zpátky.
,,Teto! Twilight mě kopla!" zažalovala Sciencia.
,,Ale ona mě kopla první!" bránila jsem se.
Teta Aby vstala.
,,Equestrian! Nechovej se jako malá!" křikla na mě.
,,Ale ona si začala!" nedala jsem se.
,,Dost! Jdi do svého pokoje!" přikázala teta a ukázala na východ z jídelny.
Vstala jsem a oddupala pryč.
To mám za to, že jsem upřímná.
Zabouchla jsem za sebou dveře a odešla, ale ne do pokoje, jak řekla teta.
Šla jsem na zahradu.
Za koňmi...
Za Flashem...

Konečně!
Dopsala sem kapitolu!
Snad se líbí. :3