,,Tomu říkám zajímavá situace." povzdechla si Applejack.
,,Zajímavá? Spíš beznadějná. Co mám dělat?" zeptala jsem se zoufale.
,,Nevím, nevím." kroutila hlavou služka.
,,Možná ten váš snoubenec není tak špatný. Nemůžete ho soudit, když jste ho nikdy neviděla." namítla Fluttershy.
,,To je to! Nikdy jsem ho neviděla! A mám si ho vzít! Žít s ním! S úplně cizím člověkem!" vhrkly mi slzy do očí ,,Ale já nechci! Nechci, rozumíš? Chci poznat Flashe. Už jen jeho jméno mě hřeje u srdce. Zato jméno vlastního snoubence ani neznám.".
Applejack mi podala kapesník.
,,To bude dobré." utěšovala mě a dala mi ruku na rameno.
,,Nebude." popotáhla sem ,,Už nikdy to nebude dobré.".
,,Proč by nebylo?" kroutila hlavou Fluttershy.
Utřela jsem si mokrý obličej do kapesníku.
,,Protože nemůžu dělat nic. Nic pro to, abych mohla žít jak chci."

Šla jsem zahradou a byla ponořená v myšlenkách.
Utápěla jsem se v nich a nechávala se jimi unášet.
Někam pryč z reality.
Pryč odsud.
Z Crystal Prep.
Najednou slyším řechtání.
Asi už jsem se zbláznila, protože jsem od stáje tak daleko, že koně nemůžu slyšet.
Tak se nenechám rušit.
Pak to ale slyším znovu.
Otočím se směrem, odkud to přichází.
Vidím mezi stromy obrysy koně.
Pomalu jsem šla blíž a odhrnula větve.
Málem jsem omdlela při tom pohledu.
Flash jezdil na tetině černém koni.
Zatmělo se mi před očima.
Kdyby ho viděla teta Aby...
Potrestala by ho, i když je cizí sluha.
Musel by odjet.
To nesmím dovolit!
Vystoupila jsem odhodlaně z úkrytu na louku.
,,Co to tu děláš?" křikla jsem na něj a založila si ruce na hrudi.
Polekaně se na mě otočil a zastavil koně.
Seskočil z něj a nervózně se zadíval do země.
,,Omlouvám se, já...já..."
,,Umíš si představit ten problém, jaký bys měl, kdyby se to dozvěděla moje teta?!" vystartovala jsem na něj.
,,Promiňte, madam. Jen jsem ho chtěl vzít na projížďku. Byl celý takový dřevěný. Mám pocit, jako by nejezdil snad roky." hájil se zahanbeně.
,,No, roky sice ne, ale je pravda, že teta koně moc nevyužívá. A už vůbec ne na jízdu. Jen ke kočáru." vysvětlila jsem už klidněji.
,,Vy nejezdíte na koni?" podivil se.
,,V životě jsem na tom neseděla." uchechtla jsem se, ale bylo mi do pláče.
Vždycky jsem to chtěla zkusit, ale teta to nedovolila a když žili rodiče, byla jsem na to podle nich ještě malá.
,,Na tom? Je to živý tvor, madam. Ne žádná věc." hájil koně Flash a pohladil ho po čele.
Zmocnila se mě touha to zkusit taky.
,,M-můžu?" zeptala jsem se nejistě a natáhla ruku ke koňské hlavě.
,,Proč se ptáte mě? Můj kůň to přeci není." připomněl pobaveně Flash.
Pousmála jsem se a nejistě se dál přibližovala ke koni.
Vypadal nebezpečně.
Nepřátelsky.
Ale i tak jsem to chtěla zkusit.
Dotknout se jeho lesklé srsti.
Opatrně jsem mu položila dlaň na čelo a on se trochu pohnul.
Ucukla jsem.
,,Nebojte." usmál se Flash a hladil koně po boku ,,Je hodnější, než vypadá.".
Donutila jsem se mu věřit a zase jsem se koně dotkla.
Tentokrát stál klidně dál.
Pohladila jsem ho po čele.
A pak znovu a znovu.
Přestala jsem se bát.
Stejně jako to bylo u Owliviciouse.
Začala jsem ho hladit po hřívě a krku a užívala si jeho jemnou srst.
Pečlivě umytou a vyhřebelcovanou.
Přejela jsem rukou k boku koně a tam se moje ruka setkala s cizí.
Otočila jsem se na Flashe, o kterém jsem na chvíli vůbec nevěděla.
On se otočil na mě.
Cítila jsem, že mezi námi něco přeskočilo.
Nějaká jiskřička v jeho očích říkala, že je rád že tu jsem.
Nevím jak dlouho jsme se jeden druhému dívali do očí, ale nakonec jsem pohledem uhnula já.
Po chvilce jím uhnul i on.
,,Děkuji." řekla jsem po chvilce druhého kola hlazení koně.
,,Za co?" zamrkal nechápavě.
,,Že jsem si mohla díky tobě pohladit koně. Sama bych se k tomu neodvážila." vysvětlila jsem a věnovala mu úsměv.
Ale rychle jsem zase uhnula pohledem, aby nenastala ta situace, kdy čekáte až uhne ten druhý.
,,A chcete se odvážit i k zábavnější věci?" spiklenecky se usmál.
To snad nemyslí vážně...

Další kapitola. :3

Skoro 700 slov. ;)

Jo a zapomněla sem se zeptat:
Koho tipujete na ty snoubence???