Seděla jsem v knihovně a četla si.
No, tedy vlastně jsem to jen předstírala.
Ve skutečnosti jsem skrz okno sledovala Flashe, jak se stará o koně.
Owlivicious, jak jsem pojmenovala sovu od Cadence, seděl poslušně na bidélku, postaveném na stole a zobákem cosi řešil pod křídlem.
Najednou jsem uslyšela pronikavý štěkot.
Odtrhla jsem oči od okna a otočila jsem se na sestřina uštěkaného psa, kterého pojmenovala Spike.
Což oznamovala i zlatá známka na červeném obojku.
Moje sestra vešla do knihovny s jednoduchým culíkem a povýšeným úsměvem na tváři.
Takže buď opět dostala něco, co já ne a nebo mi jde říct zprávu, která je pro mě špatná a pro ni dobrá.
Spike přiběhl ke mně a začal mě s vrčením tahat za sukni šatů.
Odložila jsem knížku a otočila oči v sloup.
,,Kšic! Fuj je to! Jdi pryč!" odháněla jsem ho, ale k ničemu to nebylo.
,,Sedni, Spikeu." řekla s klidem Sci-Twi.
Pes jako lusknutím prstu přestal tahat za moje šaty a odběhl si, s vrtícím se ocasem, sednout k nohám Sciencii, která si mezitím sedla na židli naproti mě.
,,Tak co chceš?" povzdechla jsem si a opřela se o opěradlo židle.
Sci se pousmála.
,,Víš, teta říkala, že už jsme dost staré na to, abychom se vdaly. Máme se vdát, dokud sme krásné a mladé." začala důležitě.
Já to věděla!
Teta mě chce provdat!
Sci zachytila můj vyděšený výraz a to pro ni bylo znamení, aby pokračovala.
,,Takže nám oběma domluvila sňatky s vlivnými šlechtici." dokončila to.
Ale evidentně s tím byla víc než spokojená.
,,A to říkáš jen tak?" zeptala jsem se zaskočeně.
,,A jak bych to měla říkat?" řekla nechápavě, vzala si Spikea na klín a začala ho hladit.
,,Teta nás chce provdat za úplně cizí chlapy, které jsme v životě neviděly! Jak můžeš být tak vyrovnaná?!" vyjela jsem naštvaně.
Sci se jen víc usmála, zvedla se se Spikem v náruči a namířila si to k odchodu.
,,Můj snoubenec přijede pozítří." oznámila ,,Tvůj má dorazit za týden.".
,,Můžu alespoň vědět jméno?" zeptala jsem se naštvaně a zvedla jsem se.
Sci se na mě otočila a zašklebila se.
,,Nech se překvapit." řekla škodolibě a odešla.
Dosedla jsem zpátky na židli a otočila se k oknu.
Flash už tam nebyl.
Povzdechla jsem si a podívala se na Owliviciouse.
,,Co budu dělat?" zeptala jsem se zoufale.
Moje sova jen natočila hlavu na stranu.
Jak by mi mohl rozumět?
Nebo poradit?
Poradit...
,,Applejack!" vyjekla jsem vítězně a zvedla jsem se.
Owlivicious se lekl a zamával křídly.
Vyběhla jsem směrem ke dveřím a on se rozletěl za mnou.
Vběhla jsem do kuchyně, kde zrovna bělovlasá babička se zástěrou se vzorem jablek něco voňavého vařila.
,,Ah, mladá slečna Sparkle." usmála se kuchařka ,,Potřebujete něco?".
,,Dobrý den, paní Smithová." řekla jsem spěšně a opětovala jsem úsměv ,,Nevíte kde bych našla Applejack?".
Rudovlasá malá kuchtička, která zrovna nesla babičce nějaké koření, uslyšela moji otázku a vesele odpověděla ,,Šla pomáhat ven.".
,,Děkuji." kývla jsem vděčně a odběhla.
Owlivicious se odpojil ještě před kuchyní a odletěl do mého pokoje.
Přišla jsem do zahrady a proklínala se že jsem se alespoň nepřezula.
Běhat v podpatcích je horší, než nechat se rozčtvrtit.
Stála jsem kousek od místa, kde předtím Flash pečoval o koně.
Hned za rohem jsou stáje.
Šla jsem směrem k nim a rozhlížela se, jestli někde neuvidím Applejack.
Místo toho jsem doslova narazila na Flashe, který šel ze stáje.
Naštěstí mě stihl chytit, než jsem i s šaty, které rozhodně nebyly na ven, spadla na zem.
,,Já...Omlouvám se, že jsem do...do tebe vrazila." omlouvala jsem se nervózně, zatímco mi pomáhal se postavit.
,,To je v pořádku. Hlavně že se vám nic nestalo." usmál se.
Začervenala jsem se, odvrátila rozpačitě zrak a bůhví proč jsem si začala hrát s pramínkem vlasů.
Flash kývnul na rozloučení a odešel dál svou cestou.
Dívala jsem se jak odchází a strašně se mi chtělo ho dohonit a jít s ním, ať už jde kamkoli.
,,Madam!" zavolala za mnou Applejack.
To mě vytrhlo ze zasnění a já se otočila.
,,Apple Bloom říkala, že mě hledáte. Potřebujete něco?" řekla ochotně a mile, jako vždy.
,,Ano, víš, potřebovala bych radu." přikývla jsem a uhladila zatočený pramínek.
,,Dobrá. Ohledně čeho?" zeptala se.
,,Tady ne." řekla jsem nervózně a rozhlédlase ,,Řeknu ti to uvnitř.".
Naznačila jsem rukou ať mě následuje směrem ke vstupu dovnitř.

Tak zase nová kapitola. :3
Nemohla sem moc psát knížky, protože u nás od pondělí do dneška spala kamarádka. :D