Ron se rozplakal. Celý se třásl a choulil se na okraji jejich pohovky. Zvedl jednu ruku a otřel si nos ramenem svého svetru Chudley Cannons. Hermiona stála před ním, ruce zkřížené na hrudi, a čekala na cokoli, co chtěl přiznat. Ta zpráva musela být důležitá - a nepříjemná -, protože jí řekl, aby odešla z práce dřív.

"Co se děje?" Hermiona se dožadovala po pětiminutovém tichu, které přerušovalo jen Ronovo vzlykání.

Ron si odfrknul. "Je mi to moc líto, Miono."

Tuhle přezdívku vždycky nesnášela; byla příliš roztomilá, příliš dětinská. Používal ji jen Ron, a to jen když pil nebo když něcoposral. Ale Ron nikdy nebyl takhle rozrušený a Hermioně se v břiše zavlnila nitka obav. Nejdřív si myslela, že udělal nějakou hloupost, ale nakonec odpustitelnou - odešel z práce u Kanonýrů, zapomněl podat daňové přiznání nebo ho přistihli, jak opilý létá na koštěti.

Teď měla podezření, že to bylo mnohem horší.

"Je mi to moc líto, nechtěl jsem, aby se to takhle zvrtlo..."

"Prostě mi to řekni!" vyjela na něj.

"No... já... Minulý měsíc jsem se po tom velkém zápase v Dublinu opil... "

Hermiona vykulila oči a na chvíli přestala přecházet po pokoji. "Ty se opiješ po každém zápase, Rone."

"Jo, ale na tomhle zápase jsem se opil opravdu hodně. Měl jsem opravdu, ale opravdu špatný úsudek."

"Protože jsi byl naštvaný, že jsme s Harrym byli na té mudlovské konferenci spolu," zamumlala Hermiona. "Já si to pamatuju. Víš, že jsme s Harrym jako bratr a sestra. Tvoje žárlivost je poslední dobou směšná. Ale řekla jsem ti, že jsem ti odpustila, a myslela jsem to vážně."

"Já vím, já vím, ale... to, že jsem se naštvala, nebylo všechno." Jeho hlas teď zněl jako roztřesený šepot. "Strašně jsem to podělal."

Mlčky na něj hleděla a on po ní střelil prosebným pohledem.

"Levandule tam prostě byla, Miono. Její bratr hraje za Belfast..."

Hermioně se zvedl žaludek. Měla mdlé podezření, kam tenhle rozhovor směřuje. Oči se jí zavřely, když Ron dokončil větu.

"Spali jsme spolu." Jeho hlas jako by se ozýval svou konečností; po pauze začal blábolit. "Byl jsem tak hloupý, Hermiono. Žárlil jsem na tebe a Harryho, byl jsem osamělý a opilý, zrovna jsem prohrál zápas a s Levandulí jsme v Temple Baru vzpomínali na staré časy ve škole..."

Hermioně třeštila hlava a sotva dokázala myslet. Ron a Levandule. Znovu. Byla to příšerná repríza šestého ročníku; dlouho potlačované pocity nejistoty a ošklivosti znovu ožily.

Ale vzhledem k Ronově impulzivitě po válce a k tomu, jak těžce nesl bratrovu smrt, ho dokázala alespoň zlomkově pochopit. Snad se s tím časem vyrovnají. Mohli by si zajít do manželské poradny - koneckonců, byli zasnoubení, svatbu měli naplánovanou už na prosinec a byli zamilovaní...

"Hermiono, je těhotná."

Chvíli jí trvalo, než zpracovala, co právě řekl. Hermiona se cítila, jako by ji někdo kopl do břicha. Bylo po všem. V tom jediném okamžiku se zhroutily všechny její sny o zrzavých dětech, domě v Londýně a stáří s Ronem.

Podíval se na ni uslzenýma očima. "Hermiono, jsi v pořádku? Jen se na mě díváš."

"Rone," zašeptala. "Vypadni."

******

Draco Malfoy se zadíval na pergamen od své takzvané snoubenky.

Drahý pane Malfoyi,

S lítostí ukončuji další sňatková jednání s vaší rodinou. Vrátila jsem všechny šperky, které jste mi v uplynulém půlroce daroval; všechny kusy a písemný soupis najdete na svém Gringottově účtě.

S pozdravem,

slečna Astoria C. L. Greengrassová

Neměla ani tolik odvahy, aby mu uvedla důvod. Díky svým zdrojům se dozvěděl, že Astoria už měsíc tajně vyjednává se Zabiniho rodinou. Zdálo se, že Zabiniho jméno nenese takovou poskvrnu jako Malfoyovo. Koneckonců Dracova otce právě poslali do Azkabanu a Dracova matka pocházela z rodiny známých psychopatů. A v tomto novém světě mudlovského přijetí si Astorie myslela, že rodina Malfoyů nechala svá zlatá léta za sebou.

Bylo to nepříjemné.

Draco přemýšlel, jestli Astoria ví, že Blaise je buzerant, ačkoli to, že je buzerant, rozhodně nebylo překážkou pro jednání o čistokrevném manželství. Sakra, Draco často přemýšlel, jestli se jeho teta Bellatrix neuchyluje k ženám; strýce Rodolpha neměla moc ráda a o Grangerovou měla zřejmě chorobný zájem.

Tichý hlas přerušil jeho úvahy. "Ahoj, kamaráde."

Vzhlédl a uviděl Percyho Weasleyho, jak stojí ve dveřích své kóje. Weasley byl blbec, a ne zrovna dobrý, ale Draco si k Percymu vybudoval zvláštní a nečekané - no, přátelství, jak předpokládal - pouto. Oba pracovali v oddělení kouzelnické politiky, Percy jako prvotřídní poradce, Malfoy jako stážista.

Ne že by Malfoy nějak zvlášť toužil být poskokem ministerstva, ale byl k tomu "důrazně vybízen", aby se zbavil všech obvinění, která proti němu byla vznesena. A i když práci nesnášel, tajně přiznával, že Percy se k němu choval nezaslouženě snášenlivě.

"Jsi v pořádku, Malfoyi?" Percy se zeptal.

Malfoy věděl, že musí vypadat hrozně, když si toho Percy všiml.

"Jsem v pořádku."

"Nevypadáš dobře." Percy se podíval na pergamen. "Ne že bych byl nějaká drbna, jestli se chceš trochu ozvat."

Malfoy si povzdechl. "Astoria Greengrassová mi právě dala kopačky kvůli Zabinimu."

Percy se na něj zadíval. "Ale já myslel, že Zabini má rád muže."

"Ale ano, má. Ale je bohatý a pověst jeho rodiny je zřejmě na rozdíl od té mé na vzestupu. Takže předpokládám, že to převáží nad tím, že mu Astorie přijde sexuálně zajímavá jako klika od dveří." Malfoy našpulil rty. "Tímhle tempem budu moct uzavřít manželství jen s jednou z těch hezčích Bulstrodských holek."

Rychle strčil dopis do kapsy a začal uklízet svůj pracovní prostor. Percy ho chvíli pozoroval, jako by si pohrával s nějakým nápadem.

"Malfoyi."

"Hmm?"

"Dnes večer se koná akce ministerstva. Všichni vedoucí jsou pozvaní - je to vzpomínková akce na loňské neštěstí dvoupatrového autobusu." "Cože?" zeptal se.

"To je hezké." Malfoy se zamračil a dal najevo, že mu to vůbec nepřipadá hezké.

"Dávej si pozor na tón, Malfoyi. Chystám se tě poslat místo sebe, jestli chceš jít. Vím, že by tam mohl být Goyle, a je tam otevřený bar." Odmlčel se. "Mám si sednout k Shackleboltovu stolu." "To je pravda.

Draco zachytil podtext - že by nejspíš mohl ministra ukecat a udělat dobrý dojem, a v nejhorším případě by se mohl se svým přítelem za peníze ministerstva totálně zblbnout.

"Proč nechceš jít, Weasley?"

"Upřímně řečeno, nezajímá mě smrt sedmi čistokrevných, kteří se opili v autobuse a zemřeli, protože v něm odpálili ohňostroj." Nesouhlasně se zamračil. "Kromě toho mám jít na představení s Audrey. Možná by se ti hodilo, Malfoyi, kdyby ses choval co nejlépe..."

"Dobře. Dobře." Draco si povzdechl a přerušil Percyho nevyhnutelnou přednášku. "A ano, Weasley, slibuji, že se budu chovat slušně. Žádné poznámky o čistotě krve nebo mé roli ve válce. Celý večer budu jen skládat komplimenty tobě a ministrovi."

Percy vypadal, že ho to uspokojilo, přikývl a zamířil ze dveří. "V sedm hodin v přijímacím sále v hlavním patře."

*********

Malfoy neseděl s Kingsleym Shackleboltem. Zdálo se, že ani ministr se této události nechtěl zúčastnit. Místo sebe poslal Hermionu Grangerovou, vedoucí oddělení kouzelných tvorů.

A Draco věděl, že něco není v pořádku, protože Grangerová se sotva podívala jeho směrem, když dorazil a posadil se vedle ní. Ani se nezmohla na poznámku o fretkách.

Když ji chvíli pozoroval, bylo mu naprosto jasné, kdo Grangerovou vyrušil - neustále střílela mrazivými pohledy ke stolu Levandule Brownové. Nevědomky přemýšlel, proč je tu Brownová - byla to kadeřnice, ne zaměstnankyně ministerstva - a pak si vzpomněl, že Brownové strýc byl jedním z těch inbredních pološílenců, kteří se zabili v autobusu.

Malfoy nebyl do Zmijozelu zařazen jen tak pro nic za nic a na obou mladých ženách si všiml několika drobných detailů, které by většině lidí unikly.

Brownová vypadala, že se Grangerové děsí. Když přišel salátový chod, Brownová vytáhlá lahvičku s modrým lektvarem - podle barvy buď potlačovala nevolnost, nebo lektvar na růst nohou, a usoudil, že první možnost je pravděpodobnější - a vypila ji, pak se provinile podíval na Grangerovou. Nejzajímavější bylo, že Brownová pila jen bylinkový čaj, přestože měla pověst hraničící s alkoholem.

Grangerová naproti tomu pila bílé víno jako vodu. Vyprázdnila jednu velkorysou sklenici a pokynula domácímu skřítkovi, aby přinesl další. A když sklenici přiblížila ke rtům, Malfoy si všiml ještě něčeho - Grangerové na ruce nápadně chyběl zásnubní prsten, nevkusný odvar růžových opálů a zlata, o kterém se psalo ve všech časopisech, když se zasnoubila.

Jeho podezření bylo až neuvěřitelně šťavnaté. Určitě by Lasička nebyla tak hloupá? Určitě by nezbouchl nějakou podřadnou, průměrně vypadající kadeřnici, když má za snoubenku Miláčka kouzelnické Británie?

To určitě ne.

Ale když sledoval, jak se Grangerová trochu víc opíjí, sledoval, jak se její sebeovládání snižuje a v jejím pohledu se odráží nespoutaný vztek, věděl, že na něco kápnul. Něco, co by mohl využít ve svůj prospěch.

"Grangerová."

Její hlava se k němu otočila. "Cože, Malfoyi?"

Málem se zalekl hněvu v jejím hlase. Nikdy neslyšel Grangerovou tak nenávistnou, ani když mu ve škole nadávala do fretek s vypatlaným mozkem.

"Jestli budeš na Brownovou takhle zírat," zašeptal tak, aby to slyšeli jen oni dva, "do večera se o tom tvém malém problému dozví každý. Nebo přinejmenším budou mít podezření."

Tak, to bylo dostatečně neurčité, aby potvrdilo jeho podezření, aniž by se zavázalo k nějakému pevnému poznání. Hermionin vyděšený výraz mu řekl vše, co potřeboval vědět.

"Jak to víš? Vždyť to zjistila teprve před čtyřmi dny a řekla to jen Ronovi!" Hermiona zírala. "Copak všichni..."

"Samozřejmě že ne. Kdyby to věděli, dostávala bys soucitné pohledy a Brownová by se musela někam zašít, aby se vyhnula hordám příznivců Grangerové." Odmlčel se. "Jsem prostě všímavý."

"Tak co, budeš mě teď vydírat?" vyjela na něj.

Uvažoval o tom. Grangerová byla dost chytrá na to, aby si uvědomila riziko vydírání. Ale manipulace pro něj byla přirozenější a on už byl o dva kroky napřed.

"Jaký bych měl prospěch z toho, kdybych tě vydíral jejím netaktním chováním?" zeptal se. "Dost brzy se to všechno provalí. A až se to stane, budeš obětí ty. Budeš krásná, mladá válečná hrdinka, které ublížila nějaká ušlápnutá nula a Weasleyho bloudivé oko. Nemůže dost dobře lhát o svých nevěrách, když ještě v pondělí mluvil o své blížící se svatbě. Ne, Grangerová, pro mě je mnohem lepší zůstat na tvé straně."

"Alespoň máš pořád ještě v pořádku priority," zamumlala. "Vesmír se ještě úplně nezhroutil, dokud se Malfoyovi snaží dostat na vrchol."

Zadívala se na svůj talíř a šťouchla do rozvařených fazolí. Očima zabloudila k hodinám na stěně. A Draco si uvědomil, že Grangerová se u toho nudí stejně jako on. Bez komentáře ho sledovala, jak do sebe na jeden zátah klopil panáka whisky a pak si objednal dvojitou.

"Jsi vůbec zaměstnancem ministerstva, Malfoyi?" zeptala se po chvíli.

"Jsem. Jsem stážista Percyho Weasleyho, a to už rok," zamumlal, "myslel jsem, že všichni vědí o tom průseru, do kterého mě strčil můj kurátor. Nestačilo to na to, aby mi dali kouzelnické omezení na hůlku?"

Zasmála se tomu, dost hlasitě, aby se jejich spolustolovníci s otevřenou zvědavostí podívali jejím směrem.

"Magická politika s Percym." Zvedla sklenku ke rtům. "Nikdy jsem si nemyslela, že potkám někoho s prací, která je větší sračka než ta moje, ale gratuluju, Malfoyi, vyhrál jsi. Předpokládám, že jednou v životě se ti to muselo stát."

"Není to tak zlé," zamumlal, "alespoň Percy není tak zlý. Je to sice trochu idiot, ale... ta práce sama o sobě je příšerná." Zvedl sklenici. "Alespoň dostaneme nějaký alkohol od ministerstva."

V podivném okamžiku kamarádství pozvedla svou vlastní sklenici a mírně mu přikývla. Draco vypil dvojitého panáka whisky a Hermiona vyprázdnila svou sklenici. Domácí skřítek přinesl další dvě; Draco a Hermiona na sebe chvíli hleděli a pak mlčky soupeřili tím, že je znovu vypili. Domácí skřítek znovu naplnil sklenice a Dracovi se začalo mlžit v hlavě, když vypil další sklenku, a nuda se mu začala vytrácet...

...Hermiona se podívala na hodiny.

"Proboha, Malfoyi," řekla a přehnaně vyslovila svá slova, "je půl desáté! Skoro všichni už odešli."

Malfoy pokrčil rameny. "Jak myslíš, Grangerová. Jen jsem se snažil vypít co nejvíc alkoholu zdarma, ale teď už bar zavřeli."

"No, tak to je asi všechno, radši půjdu domů." Nejistě se postavila. "Víš, díky, že jsi na mě dneska byl milý. Tvoje konverzace není vůbec špatná, když se vykašleš na ty čistokrevné řeči."

"To beru jako kompliment, Grangerová." Odmlčel se a přemýšlel, jestli bude střízlivý Malfoy litovat toho, co se chystá udělat. "Chceš jít nahoru do mé kanceláře? Vsadím se, že jsi nikdy nebyl v politickém oddělení. A Weasley má ve stole láhev skotské."

"To je krádež, Malfoyi!"

"Půjčka," řekl věcně. "Potřebuju ji. Weasley to pochopí."

Střelila po něm nevěřícným pohledem.

"Opravdu," řekl. "Weasley ví, jakými sračkami jsem si v poslední době prošel."

"Vážně? Tak to asi... dobře."

Tak se stalo, že oba seděli v kanceláři Percyho Weasleyho a dělili se o papírový kelímek na vodu ve tvaru kužele naplněný až po okraj skotskou. Hermiona seděla na kraji stolu a pohupovala nohama sem a tam; Malfoy seděl na židli přímo před ní. Nebála se ho, to bylo zřejmé, a vlastně vypadala docela uvolněně. Malfoy přemýšlel, přejížděl očima po jejím úzkém pase a dlouhých nohách, kdy se stala tak krásnou.

"Tak proč ses potřeboval opít?" zeptala se. "Říkal jsi, že to potřebuješ."

A náhle se ta uvolněná chvíle rozplynula. Malfoy se zamračil do kelímku, a když vzhlédl, zahlédl v jejích hnědých očích záblesk omluvných rozpaků. Grangerová byla vždycky dost netaktní, vzpomněl si. Krátce uvažoval, že zalže, aby ušetřil svou hrdost, ale pak si to rozmyslel. Co by ztratil, kdyby řekl pravdu? Vlastně by Grangerová mohla dokonce pocítit trochu soucitu nad jeho těžkou situací.

"Moje snoubenka mě nechala kvůli gayovi."

Chvíli na něj zírala a pak se začala smát. Snažil se nedat na sobě znát rozpaky a ona nakonec ztichla.

"Děláš si legraci, že?"

Hodil jí dopis od Astorie, a když si ho přečetla, znovu se rozesmála.

"Promiň, Malfoyi, ale každý, kdo se na Zabiniho podívá, ví, že je buzerantštější než dvouhlavý hřebík." Podala mu stránku zpátky. "Proboha, vždyť se živí výukou zumby."

"To vím, Grangerová. Všichni to vědí."

Pokrčila rameny. "Možná je asexuální a vlastně tě ušetřila manželství bez vášně."

"Nějak mám podezření, že její vášeň rozněcují spíš peníze než cokoli jiného." Zamračil se a zahnal dopis. "Taky jsem dostal kopačky od Pansy. Zbouchnul ji nějaký hloupý bohatý Němec, který vlastní hory. Musel si ji potom vzít."

Na okamžik se usmála, než si uvědomila paralelu s Levandulí Brownovou a Ronem.

"Stejně jako Weasleyho hloupá buchta. Všechny ženské jste stejné," pokračoval Malfoy hořce. "Peníze a postavení. Na ničem jiném nezáleží."

"Čistokrevné ženy," řekla Hermiona věcně, "jsou vychovávány tak, aby si těchto věcí vážily. Ne mudlovské ženy. Nehledě na to, že zobecňuješ padesát procent populace."

Sklopil oči.

"Ne, vážně, Malfoyi. Nikdy jsem nerandila kvůli penězům nebo postavení..."

"To je jasné. Krum? Nedokázal ze sebe vypravit ani slovo rozpoznatelné angličtiny. Weasley? To snad ani nemusím komentovat, ten mluví sám za sebe."

Hermiona namítla: "Ron není tak špatný..."

"Ronald Weasley je mužské dítě bez smyslu pro zodpovědnost a přesvědčení." Malfoy se odmlčel. "I když mě bolí to přiznat, je to tvůj podřízený."

"Je čistokrevný," řekla Hermiona pomalu a pozorně sledovala Malfoyovu tvář. "A já, jak jsi mi už tisíckrát připomněl, nejsem."

"On je tvůj podřízený." Malfoy zopakoval, napil se whisky a pak zklamaně mávl jednou rukou nad jejím zmatkem. "Do prdele, Grangerová, nikdo si nebyl úplně jistý, co na něm vidíš. Není tak inteligentní jako ty. Není osobitý. Není ctižádostivý. Vzhledově se ti nevyrovná, tak čím to je?" "Nevím.

Její tvář se rozhořela. Opravdu jí Malfoy právě pochválil inteligenci a vzhled?

"Ach, přestaň se na mě dívat, jako bys viděla tříhlavého trolla," utrhl se na ni. "Mluví z tebe alkohol."

Ignorovala to a váhavě odpověděla na jeho otázku. "Jak to bylo s Ronem? Je milý a dá se mu snadno porozumět. Předpokládám, že nikdo jiný o mě nikdy neměl velký zájem, a on je opravdu můj přítel, i když umí být trochu přitroublý a impulzivní..."

Odfrknul si. "Weasley měl spoustu konkurence. V Bradavicích bylo několik kluků, kteří se zoufale chtěli dostat do tvých kalhotek. Nedívej se na mě tak, je to pravda."

Sklopila oči. "Řekni mi jednoho. A ne Goldsteina, ten chtěl každá holce do kalhotek."

Střelila po něm rošťáckým úsměvem. Ale když se mu zatmělo před očima a stáhlo se mu obočí, její úsměv zmizel. Jeho výraz ztvrdl. Poznala, že je to stejný intenzivně odhodlaný výraz, jaký má před zápasem. Možná její žebrání zašlo příliš daleko; bylo příliš důvěrné na někoho, koho sotva znala. Domnívala se - mylně -, že se změnil.

Když se pohnul, uvědomila si, že si jeho výraz špatně vyložila jako hrozivý.

Natáhl ruku a položil jí jednu ruku na bok, jemně, zlehka, a ona poznala, že jí dává příležitost k útěku. Srdce jí bušilo v hrudi, ale jediná reakce, které se pod jeho tvrdým pohledem zmohla, bylo olíznutí rtů. Jeho druhá ruka se usadila na druhém boku. Po chvíli sevřel ruku a přitáhl ji k sobě. Byl to nevyslovený příkaz, aby se mu posunula na klín. Zaváhala.

"Žij trochu. No tak, Grangerová." Odmlčel se. "Hermiono."

"Jen když mi slíbíš, že nevystřízlivíš a nezačneš na mě křičet 'šmejdská krev'."

Hrdelně se zasmál. "Jestli ano, ber to jako zástěrku toho, že tě chci už léta ojet."

To ji přesvědčilo a ona odhodila opatrnost. Byl to Malfoy, ale byl to také Malfoy, který byl lichotivý, opilý a podivně upřímný.

Vklouzla mu do klína a seděla proti němu na židli u stolu. Jednou rukou ji objal kolem pasu, aby nesklouzla; nejistě se mu usadila na stehnech. Druhou rukou jí sklouzl po páteři až na zátylek. Přitiskl si její hlavu blíž k sobě. Jeho oči se zavřely a její se zavřely také.

Jeho rty se setkaly s jejími. Věděl, co dělá, a převzal nad polibkem kontrolu; prsty jí proplétal vlasy a jemně hladil ten citlivý kousek kůže pod uchem. Jeho rty se rozestoupily, a než si to stačila promyslet, jeho jazyk byl v jejích ústech. Chutnal po whisky a máslových bonbonech. Odpověděla mu stejnou mincí a její rty ho pohladily. Přitom ucítila, jak jí ztvrdl na stehně.

Když jeho ruka sklouzla z jejího krku a spočinula na prsou, neprotestovala. Jeho palec hledal její bradavku, a když ji nenašel, zamumlal: "Kurva, co to máš pod tou blůzou?" "To je v pořádku," odpověděla.

"Hmm," řekla a připadala si neuvěřitelně necudně, "nic ti nebrání, abys to zjistil."

Chvilkový výraz, který se mu mihl tváří, byl k nezaplacení - směs zírání a vděčnosti. A pak se jeho vzrušené prsty ocitly u jejích knoflíků a šátraly, jak se je snažil rozepnout. Po chvíli zaklel a rozhodl se, že je prostě vytrhne od sebe. Kulaté perly pršely na dlaždicovou podlahu. Hedvábná halenka se rozpadla a odhalila její černou krajkovou podprsenku. Jeho oči na ní na okamžik zůstaly upřené. Experimentálně se mu trochu zavrtěla na klíně a pro změnu se otřela stehnem o jeho vyčnívající tvrdost.

"Grangerová, doufám, že nejsi škádlivá," zamumlal, "jsi tak sexy, jak jsem si představoval. Ještě lepší... Až tě příště někdo nazve prudérní nebo knihomolkou, budu se smát na celé kolo..."

Přerušila ho dalším polibkem. Jeho ruka jí vyhrnula podprsenku a ona ucítila, jak se jeho palec otřel o samotný vrchol její bradavky. Byl si čím dál jistější, štípl ji a ona zasténala. Její ruka sjela dolů, otřela se mu mezi nohama a přes vlněné kalhoty mu nahmatala penis.

"Grangerová..."

"Mmm, Malfoyi?"

"Budeme dneska píchat?"

Její chrčení se změnilo v lapání po dechu, když se jeho ústa přisála na pulzní bod jejího hrdla. "Já... ehm... myslím, že to bylo dost jasné."

S tím se prudce pohnul. Zvedl ji z klína, vstal a strčil ji zpátky na stůl. Vydala ze sebe vyděšené zachraptění. Ruce se mu třásly nekoordinovaným spěchem, sáhl po poklopci a po chvíli námahy se osvobodil. Kalhoty mu spadly na zem a ona viděla, jak se mu ve slipech napíná obrys penisu.

Věděla, že tohle nebude žádné pomalé a romantické spojení. Ne, tohle bylo šukání, alkoholem poháněné a naléhavé. Popadl ji za sukni a vyhrnul jí ji až k pasu. Zastavil se při pohledu na její růžová tanga a jedním prstem přejel po bavlně. Dotyk jeho ruky přes látku v ní vyvolal otřes a ona zakňučela.

Nic neřekl, ale usmál se, když nahmatal vlhké místo. Jednou rukou jí stáhl tanga dolů, aby jí visela do poloviny nohou. Jeho ruce se sevřely kolem jejích stehen a přitáhly ji dopředu, takže ležela na stole, a on se postavil na okraj a jeho penis byl připravený ji ošukat, zatímco stál. Cítila, jak se jeho napjatý, silný penis zarývá mezi nohy.

"Tohle jsem si představoval..." zamumlal a střelil po ní tázavým pohledem.

Odpověděla na nevyřčenou otázku tím, že mu obtočila nohy kolem zadku a strčila ho dovnitř. Neměl náladu na jemnost, a tak odpověděl tím, že ji chytil za boky a prudce přirážel. Vydala ze sebe slastné zakvičení, když se do ní pronikl. Jeho penis byl větší, než kdy předtím snesla, a ona zavrávorala, když se její stěny roztáhly, aby ho pojaly. Když vzhlédla, měl zavřené oči a ústa mu visela bezvládně, jak si ten pocit užíval.

"Bože, jsi těsná." Po chvíli si povzdechl.

Vyklouzl ven. Tření jí připadalo nesnesitelné a jediné, na co myslela, bylo, že se musí, musí pohybovat dál.

Nemusela se ničeho obávat; s chroptěním do ní vrazil, vytáhl se a vrazil zpátky. Pokračoval v této neústupné síle, neústupném tempu, celou dobu jí přitiskl boky ke stolu a používal je jako páku. Cítila, jak se jí mezi nohama svírá oheň, a vydala ze sebe zoufalé vzdechnutí. Usmál se, zjevně potěšen reakcí, kterou vyvolal.

Jeho ruka pustila její bok a začala jí mlaskat na levém prsu. Dvěma prsty se lehce otřel o její ztvrdlou bradavku. Z hrdla se jí vydral zoufalý, přiškrcený sten. Zavrčel a zrychlil tempo. Silně ji štípl do bradavky a v jejím nitru se ozval závin bolesti. To ji přivedlo na pokraj.

Vydala ze sebe výkřik, když se udělala. Její tělo se napjalo a prudce se proti němu zmítala. Její stěny se pevně sevřely kolem jeho penisu. Při svých předchozích sexuálních setkáních nikdy nepocítila nic tak prudkého, tak prvotního, a v záchvatu rozkoše se úplně ztratila.

To ho přivedlo na pokraj. Slyšela, jak hlasitě zavrčel jako zvíře a pevně sevřel její boky, když do ní naposledy tvrdě vrazil. Cítila jeho uvolnění, teplé a vlhké, hluboko, proudící v její kundičce. Zhroutil se na ni a těžce oddychoval. Když vzhlédl, měl stříbrné oči ztěžklé vyčerpáním.

Na okamžik si dělala starosti. Vrátí se teď k tomu, že jí bude nadávat jako Malfoy z jejího dětství? Nazval by ji děvkou nebo šmejdkou? Považoval by to za strašnou, hroznou chybu?

"Grangerová," řekl nakonec a rty se mu zkřivily do malého úsměvu. "Jsi neuvěřitelná šukačka."

Přestože jeho slova byla hrubá, nebyla v nich žádná skálopevnost; ve skutečnosti zněla téměř ohromeně. Uvolnila se, protože věděla, že se na ni neobrátí.

"Malfoyi." Opětovala úsměv. "Ty sám jsi byl zatraceně neuvěřitelný."

S lítostivým mručením vyklouzl ven a zanechal jí na stehně mokrou stopu. Nabídl jí ruku, aby jí pomohl vstát ze stolu. Nohy se jí zachvěly. Všiml si toho, protože se na ně podíval a znovu se usmál.

Tiše se zasmála. "Ani jsem ti nesundala tričko."

"No, vždycky je tu něco příště," řekl a pak ztuhl, když si uvědomil důsledek toho, co právě řekl. "Chci říct... nevadí."

Zvedla tanga a navlékla si je, pak si začala sundávat nemístnou podprsenku a sukni. Malfoy si znovu nasadil kalhoty a pak jí zvedl halenku. Rozmáchl se hůlkou a Hermiona se divila, co to dělá.

"Accio Hermioniny knoflíky." Vlétly mu do ruky a namířil hůlku na halenku. "Reparo."

Knoflíky se úhledně přišily zpátky a on jí blůzu podal.

"Děkuji," zašeptala.

Kupodivu se cítila víc odhalená, když se díval, jak se obléká, než když spolu šukali. V jeho pohledu nebylo nic lascivního, ale pozorně sledoval její prsty, když si zapínala blůzu.

"Zvládneš cestu domů?" zeptal se.

Usmála se, když si nazouvala jednu botu, která jí během setkání spadla. "Každý den po práci chodím domů sama, Malfoyi."

"Já vím, ale je to jiné..." Zrůžověly mu tváře a podíval se na podlahu. "Každopádně bude asi nejlepší, když tě se mnou nikdo neuvidí. Zvlášť... no, vypadáš trochu pomačkaně."

Pocítila záchvěv lítosti. Nechtěl, aby ho s ní viděli. Přesunula se ke dveřím.

"Ahoj, Grangerová..." zavolal na ni. "Rád jsem tě zase viděl."

Němě přikývla a odešla, nechávajíc ho v Percyho kanceláři samotného.

Draco se svalil do Percyho křesla a protřel si oči. Po chvíli zírání na dveře sáhl po láhvi whisky a nalil si další.