Vzpomínka

Já: „Proč brečíš?"

Charlie: „Můj míč. On, on je tam na stromě a j-já ho nemůžu sundat. "

Já: „Támhle ten nahoře?"

Charlie: ,„Jo. "

Já: „Tak chvilku počkej."
.
.
.
Charlie: „Ahoj! Co ruka? "

Já: „Zítra mi sundají sádru."

Charlie: „Přijdeš dnes? "

Já: „Jasně."

Takhle jsme se poznali. Tehdy jsi brečel ty a takhle se nejspíš nyní po tolika letech rozcházíme. Jediný rozdíl je v tom, že brečím já... A to kvůli tobě.