Charlie: „Počkej! "

Já: ...

Charlie: „Stůj sakra."

Já: „Co chceš? "  Už jsi mi dost ublížil, ne?

Charlie: „Celé dva týdny mě ignoruješ. Nebereš telefon a... odkud máš ty modřiny?"

Já:  „Najednou se staráš? " Prostě odejdi.

Charlie: „Hele vím, že jsem si tě poslední dobu moc nevšímal, měl jsem moc práce."

Já: „Opíjet se po barech a vymetat párty?   A spát stou děvkou.

Charlie: „Tys to věděl? "

Já: „Celou dobu, fakt neumíš lhát."   Ne tak jako já.

Charlie: „Mám teď prostě nové přátele a ti tě moc nemusí a ty nemusíš je. Prostě jsem se seznámil s novými lidmi a chtěl jsem s nimi trávit čas. Bez tebe. "

Já: „A tos mi nemohl říct pravdu? Pochopil bych to."  Nepochopil, ale trpěl bych, klidně bych trpěl.

Charlie: ...

Já: „Sbohem. "  Zradils mě.

Charlie: „Počkej! "

Já: „Pusť! "  Nepouštěj.

Charlie: „Neodpověl jsi, kdo ti udělal ty modřiny."

Já:  „Zeptej se svých nových, skvělých kamarádů." Proč jsi to udělal?

Charlie: „Cože?"

Já: „Zeptej se od koho mají to, že jsem zkurvenej řiťopich a odporná buzna! " To ty. Tys jediný to věděl. Podvedls mě, věřil jsem ti.

Charlie: ...

Já:  Pustils mě.