Já: „Pardon, že jdu pozdě. "

Šéfová: „Co ti ujelo tentokrát? Slon? Žirafa?"

Já: „Hroch. "

Šéfová: „Mazej za klavír."

Já: „Rozkaz. "
.
.
.
Já: „Jsem unavený."

Šéfová: „Z čeho? "

Já: „Z práce."

Šéfová: „Nechtěj mě rozesmát. Kdyby mě někdo platil za mačkání kláves."

Já: „Jenže neplatí, protože nemáte talent. "

Šéfová: „A taky trpělivost."

Já: „Klid, klid. " Opatrně s tím hrnkem.

Šéfová: ,, Nějaký kluk tě čeká venku."

Já: „Jo, děkuju. Zítra. "

Šéfová: „Zítra přesně."

Já: „Jistě. "  Pokud mi zazvoní ten starej krám...