„Byla to chyba," zašeptal Loki k Tonymu tak, aby je nikdo neslyšel. Za jejich zády stála seřazená armáda a on nechtěl, aby se jejich slova dostala k někomu dalšímu.

„Věř jim trochu," nabádal ho Tony. „Zvládnou to. Jsme průběžně informováni o tom, jak to probíhá na Zemi. Zatím to jde podle plánu."

Loki ho chytil za ruku, poodešel s ním do většího soukromí a nepřítomně si odhrnul rozcuchané vlasy z obličeje. „Všechno má v rukách Thor a tví přátelé. Co když ty směšné tyče toho bláznivého doktora nebudou fungovat? Jestli propásneme konvergenci jen proto, že jsem uvěřil –"

„Tak se budeš muset koukat na mě, až budeme umírat," vstoupil mu do řeči a jemný úsměv se ztratil v zašklebení. „Taky jsem nervózní. Ale copak se to dalo udělat jinak? Pochybuju, že by se dalo vytvořit tak velké pole, aby to odneslo nejen Malekitha a jeho kámoše, ale i tvoji sebranku. A tvoje armáda poslouchá jen tebe. Nemáme na výběr, pokud jsme nechtěli Greenwich a okolí srovnat se zemí. Nejspíš by to odnesl celý Londýn," dodal s povytáhnutým obočím.

„Za záchranu světů by to stálo, ne?" odsekl kysele.

Tony v duchu napočítal do pěti. „Podívej. Všichni si pamatují tvůj útok na New York. Teď sice nemáš Chitauri, ale máš tu složení všelijakých ras z celého vesmíru. Jakmile by ses s nimi na Zemi objevil, okamžitě bys měl za zadkem ozbrojené síly. Vážně si myslíš, že bys měl čas přesvědčit politiky, že přicházíš v míru?" vysvětloval mu naléhavě. „Nebojoval bys s jen s Malekithem, ale i s dalšími vojsky. Rozcupovali by tě na kousky a Malekith by vyhrál. A to přece nechceme."

Loki se natočil bokem a pohlédl na své muže. Stáli vyrovnaní v dokonalé sestavě, na jejíž konec ani nedohlédl, se skvělou disciplínou. V brněních, jež dokázal Tony vynalézt, čekali na útok jako kamenné sochy. Nikdo nemluvil, i dýchání se ztratilo se v kvílení zatuchlého větru, který se proháněl po Temném světě a pohazoval v sobě kamínky a lístečky po tmavé a zpustošené půdě.

Věděl, že má Tony pravdu, proto slabě přikývl, ale jinak na to nereagoval. Nervy měl napjaté jako struny a neměl daleko k nervóznímu pochodování sem a tam. Před vojáky musel působit jako vůdce, který má všechno pevně ve svých rukách. Dělalo mu to však nemalé potíže. Mohl být bůh iluzí a falše, ale tohle překonávalo vše, co byl kdy donucen kamuflovat. Tentokrát šlo o zánik všeho, včetně toho, co měl kdy rád, a ač by to nahlas takto napřímo neřekl, nemohl před sebou předstírat, že to tak není. A vložit všechno do rukou Thorovi se mu zdálo jako přílišný risk, avšak už nemohl nic dělat. Rozhodl se přidat ke smrtelníkům, musel se, chtě nechtě, podřídit většině. 

„Myslím, že by měl být zelený," prohlásil Tony najednou a vytrhl tak Lokiho z přemítání.

„Co prosím?" zeptal se Loki a trhnul hlavou.

„Ten ubrus. Půjde ti k očím," zašveholil a nevinně zamrkal.

Loki chvíli zíral a přemýšlel, jestli se má začít smát, nebo mu má jednu vrazit, aby se probral. „Už zase meleš kraviny."

„No jo," souhlasil Tony s přikývnutím a zazubil se. „Už bych čekal, že sis na to zvykl. Vždycky to dělám, když jsem napnutý nebo nervózní."

Loki se k němu přiblížil na šíři dlaně a nepatrně se k němu naklonil. „Tak až tu skončíme, tak tě uvolním, ano?" zapředl a smyslně si přejel špičkou jazyka po spodním rtu.

„To by šlo," hlesl a chtěl se vytáhnout na špičky, aby ho políbil, ale Natasha v komunikátoru ho velmi rychle vrátila na paty.

„Připravte se! Doktorka Fosterová je začíná posílat!"

Oba se bez jediného slova otočili, vykročili směrem k armádě. Okolo Lokiho se zavlnila zelená, aby se ocitl ve své zbroji se zlatou rohatou helmou. Tony zaktivoval oblek. Naposledy si pohlédli do očí, v nichž nechali proudit emoce, než se jejich obličeje vyrovnaly a Tonymu ho zakryl předek masky. Vzápětí se z ničeho objevil roj temných elfů. 

Loki začal štěkat příkazy, které se díky důmyslnému kouzlu dostaly k jeho generálům. Střelci se připravili k palbě. Než se zmatené klubko elfů vzpamatovalo, vojáci po nich začali pálit. Polovina elfů ležela na zemi mrtvá nebo polomrtvá během několika úderů srdce. „Zkus to přežít," řekl Tonymu tiše, v rukách nechal zhmotnit dvě dlouhé dýky a mávnutím vyslal první linii do boje. Proběhla okolo nich ve stejné chvíli, co se Tony odlepil od země.

„Nápodobně," odtušil, nažhavil repulsory a začal pálit do dalších elfů, které do Temného světa vypouštěli Avengeři, ze vzduchu. Hledal Malekitha, ale zatím nikde nebyl, tak poletoval sem a tam, střílel do nepřátel a po očku sledoval Lokiho, který účinně kosil elfy, co proběhli první vlnou.

„Připravte se!" křikl Clint do komunikátoru. „Jdeme!"

„No jo, my si tady totiž děláme bábovičky na písku," zamumlal Tony, ale téměř ztratil nad oblekem kontrolu, když málem narazil do vysoké lodi, která se zhmotnila před ním. Jen tak tak se vyhnul, poslal po ní pár raket, které po plášti opět jen neškodně sklouzly, a vztekle zavrčel. Přehlédl prostranství, jež se zaplnilo a z výšky vypadalo, jako by po zemi běhalo hejno kobylek. Zahlédl Natashu, která likvidovala elfy škrtící smyčkou a svými pistolemi. Clinta, který si našel vyvýšený pahorek a střílel šípy do všeho, co se hýbalo. Thor útočil ze vzduchu a z temných mraků, jež zaplňovaly celou oblohu, spouštěl blesky, zatímco Mjölnir létal sem a tam a srážel nepřátele do prachu. Hulk poskakoval kolem, trhal elfy na kusy a zběsile si prorážel cestu směrem k lodi.

Tony udělal vývrtku, vyčistil mu část prostoru. Nad bojištěm se nesl křik, nadávky, hluk ze zbraní a kovový pach krve a kouře. Kousek od něj proletěl Thor, sbíraje blesky. Tony zahlédl jeho směr a konečně si všiml bílých vlasů a ocelové masky. Malekith! Rozletěl se za ním.

„Mám ho!"

„Nech ho mně!" křikl Loki, vyhledal ho ve vzduchu a rozběhl se za ním. Cestou zabíjeljednoho elfa za druhým, aniž by to vůbec vnímal. Poháněl ho strach o Tonyho život a adrenalin. „Nemáš proti němu šanci, ne, když má Aether!"

„Já to zvládnu," nedal se Tony přesvědčit a nezaváhal ani, když Thor do elfa vyslal elektrickou síť blesků, která mu nic neudělala. Koutkem oka zahlédl Stevea, který se snažil protlačit davem, aby mu mohl pomoci, ale víc si ho nevšímal. Začal střílet. Thor házel Mjölnirem. Loki běžel. Hulk trhal. Natasha s Clintem se snažili do komunikátoru křičet příkazy, aby se Tony držel zpět. Nedbal jich. Ignoroval Malekithův krvelačný úsměv, nedbal červené záře, která se kolem něj shromažďovala. Poslední, co slyšel, bylo Lokiho zavytí. Hned poté do něj narazil buldozer, udělal několik kotrmelců a pohltila ho temnota.

Ahoj.

Taky u vás tak strašně prší? My jsme dnes s malou šíleně zmokly. Ale toho si nevšímejte, to se jen snažím odvést pozornost od konce kapitoly. Nemůžu se dočkat vašich teorií.
Věnováno climber-wolf1.

Mějte se krásně.

W.