48. kapitola
Tony se nejistě zazubil, jak se ticho stávalo nepříjemným. „Nechcete mi říct, že tady skejsneme do smrti, že ne? Ne, že by se mi tu nelíbilo, no vážně, je to tu úplně jak dělané na dovču, ale obávám se, že jsem si zapomněl vzít surf a plavky -"
„Sklapni," zarazil ho Clint a obrátil se na Lokiho. Ostatní na něj taktéž otočili vyčkávavý pohled.
„No," ozval se bůh s obličejem vyrovnaným do nicneříkající masky klidu, „jedno řešení bych měl."
„Sem s tím," pobídl ho Steve unaveně. „Všechno bude lepší, než tu zůstat trčet."
„Pokud se spojím se svými muži, mohou tu být do hodiny," navrhl opatrně. Chtěl ještě něco dodat, ale nebylo mu to umožněno.
„Loki!" Thor na něj namířil Mjölnir a ve tváři byl rudý od hněvu. „Tak toto jsi plánoval? Nalákat nás sem, schválně nechat Malekitha utéct s Aetherem, a pak nás předhodit své armádě?"
Loki nepohnul ani brvou, jen útrpně na moment zavřel oči. Tony naproti tomu otevřel ústa a nechápavě zazíral na Thora. „To je přehnané, nemyslíš?"
„Není to tak snad?" pokračoval Thor, aniž by bral Tonyho na vědomí. Ostatní Avengeři stále hleděli na Lokiho, čekajíce, co k tomu řekne. Pokud by byla potřeba vytáhnout zbraně, byli by připraveni během vteřiny.
„Ve skutečnosti právě přemýšlím, jestli se mám začít smát nad tvojí omezeností, nebo jestli tě raději nemám praštit do hlavy, aby se ti rozsvítilo," ucedil Loki skrze sevřené zuby. „Myslíš, že kdybych chtěl Aether pro sebe a vás se zbavit, že to dělám tak složité? Co by mi bránilo sem přijít s armádou rovnou? Proč bych měl čekat na toho elfa, když by mi stačilo lusknout prstem a vás všechny zabít hned?"
Ta tam byla ta chuť po smíření se s bratrem, kterou cítil před průchodem portálu. Momentálně jím prostupoval takový vztek, že se jen sotva držel, aby mu okolo zápěstí neblikaly zelené plamínky, kterými by Thora obalil od hlavy až po paty. Sice ho nechtěl zabít, ale možná, že by ho konečně začal poslouchat. Už ho nebavilo, že ho vinil za každý neúspěch a podsouval mu své předpojaté názory. Nebyl sice žádné neviňátko a věděl, že spoustu věcí, které udělal, mu asi propustku do síně válečníků nezajistí, přesto sám sebe nevnímal jako někoho, kdo by se provinil natolik, aby musel být předem odsuzován i za to, že slunce vyšlo o pět minut později. On vše dělal z nutnosti nebo s dobrým úmyslem. Copak mohl za to, že se to nakonec obrátilo proti němu? Kolikrát to ani nebyla jeho vina a byl to naopak Thor, který se provinil. Ale pokud si Loki pamatoval, Thor trest dostal jen jednou, nedávno, za jejich výpravu do Jötunheimu. Jinak tresty vždycky padly na Lokiho hlavu.
„To zní rozumně, vzhledem k tomu, jak nerozumné to celé je," přitakal Banner, který se držel poblíž Natashy a zamyšleně těkal po okolí. Lokiho to tak překvapilo, že se zapomněl koncentrovat a malý plamének se mu zazelenal na konci ukazováčku. Rychle ho skryl do dlaně.
„Co já vím, co ti ta stvůra slíbila?" útočil Thor, nedbaje Brucových slov a udělal dva kroky dopředu ve snaze se k bratrovi přiblížit. „Přísahám, že -"
„Zmlkni, Thore, a nech ho být," zavrčel náhle Tony, jedním dotykem na hodinkách zaktivoval oblek a předstoupil před Lokiho, prozatím bez helmy. Natáhl před sebe ruce, repulsory hrozivě zasvítily bílým světlem.
„Tohle vypadá zajímavě," utrousil Barton pobaveně směrem k Natashe a pohodlně se opřel o luk postavený na zem. „Neměli bychom se do toho vložit?"
„Já bych řekla, že se Stark o svou Princeznu postará sám," odpověděla dostatečně nahlas, aby ji všichni slyšeli. Jestli to mělo takový účinek, jakého chtěla dosáhnout, nebylo jisté, ale otočili se na ni všichni tři. Věnovala jim široký úsměv a pohodila rudými vlasy. „Hele, kluci, co kdybyste se přestali hádat, a radši bychom odsud vypadli?"
„Nedovolím mu přivolat armádu!" křikl Thor, hrozivě ukazuje na boha, který se posunul vedle Tonyho, jako by se snažil dát najevo, že žádnou pomoc nepotřebuje.
„A jak víš, že už není na cestě?" posmíval se Loki. „Bojíš se, bratře?"
Thor se napřáhl, Tony nažhavil trysky a Lokimu okolo zápěstí zablikaly potlačované zelené plamínky. Něž se však do sebe stihli pustit, vyrušil je zvuk, který v Temném světě působil stejně nepatřičně jako elektřina na Ásgardu.
„Děláte si prdel?" vydechl Tony překvapeně, spustil ruce a zaposlouchal se do vyzvánění mobilního telefonu. „Kdo z vás má zvonění od Kelly Family? A jako vážně tu je signál?"
„To je můj telefon," hlesla Jane, která do té doby jen němě přihlížela. „Ale mobil skončil v -" Zornice se jí rozšířily v pochopení. „Rychle, musíme ho najít. Musel sem dopadnout jednou z dimenzionálních bran. Pokud ho najdeme, můžeme najít i bránu na Zemi."
Steve s Clintem se okamžitě rozběhli spolu s Jane směrem, odkud se ozývala melodie.
Fell in love with an allien...
„Zamiloval jsem se do mimozemšťana," zopakoval Tony a ušklíbl se. „To sedí," utrousil, maje na mysli doktorčin vztah k Thorovi, který chvíli ještě nerozhodně postával s Kladivem napřaženým, ale nakonec po výhrůžném pohledu s brbláním odešel za svou přítelkyní.
„Já ti nevím, Tony," zapředla Natasha s povytaženým obočím, „ale mám takový pocit, že by se mohlo stát, že ti podobné zvonění bude z mobilu hrát taky."
„To víš," pokýval hlavou a na tváři se mu rozlil široký úsměv, „akorát já nemám tak stupidní hudební vkus, takže -"
„Tohle není o hudebním vkusu -"
„A ani o ničem jiném, do čeho byste měla strkat nos, agentko," usadil ji Loki stroze. „Měla byste se připojit i s doktorem Bannerem k ostatním. Zdá se, že mobil už se našel."
Natasha po něm vrhla nicneříkajícím pohledem. „Až po tobě."
Bůh odmítavě mávl rukou. „Nemyslím, že bych šel na Midgard. Mám jiné věci na práci."
Mimovolně položila ruce na pistole, aniž by ztratila svůj nenucený postoj. „Víš, možná je to další věc, do které bych podle tebe neměla strkat nos, ale... pokud tohle všechno opravdu nebyl tvůj plán, jak získat Aether pro sebe, tak bys měl jít s námi rovnou. V opačném případě s námi půjdeš tak jako tak, ale už ti nikdo neuvěří ani vlastní jméno."
„Výhrůžky, agentko?" zeptal se ledabyle a koutkem oka zaznamenal, že Tony vedle něj téměř neznatelně přikývl, jako by se mu snažil dát najevo, že Natasha nežertuje.
„Spíš zhodnocení situace," zkonstatoval Bruce a gestem ruky ho vyzval, aby šel za ostatními.
Loki pokrčil ramena. „Vlastně bych se na Midgard podívat mohl. Posledně se mi tam líbilo," řekl tónem, ze kterého se Tony otřásl. Ačkoliv už záležitosti z invaze hodil za hlavu, přesto nebylo příjemné na to vzpomínat.
Loki s hlavou vztyčenou vyrazil a Tony, Bruce a Natasha ho v těsném závěsu následovali. Ke zbytku týmu se připojili ve chvíli, kdy Jane položila telefon. „To byla Darcy, moje stážistka," upřesnila a v ruce kromě mobilu tiskla i ztracený svazek klíčů. Obrátila se k Thorovi. „Je s Erikem."
„Rád svého přítele uzřím," řekl Thor zamyšleně, „pokud se odsud dostaneme."
„Dostaneme, stačí chvilku počkat," ujistil ji Loki chladně. „Cítím nestabilní pole. Myslím, že -"
Nestačil už dokončit větu. V té samé chvíli se ocitli v tmavém meziprostoru, v němž měli pocit beztíže, ale než si ho vůbec stihli uvědomit, s tlumenými zvuky dopadli na schodiště v nepoužívané budově.
„Tak, to bychom měli," řekl Steve, jakmile se zvedl ze země, přešel k oknu a nahlédl ven. „Kam teď?"
„Za Erikem," zavelela Jane a oprášila si ásgardské šaty. Vztyčila prst proti Lokimu, který měl opět na obličeji nasazenou kamennou masku. „A ty se ho ani nedotkneš."
Nepovažoval za nutné odpovědět, když se vedle Tonyho vydal za nimi. Jako by ho mohla nějaká smrtelnice zastavit, v čemkoliv by si usmyslel.
Ahoj!
Já se normálně přiznávám, že jsem dnes na vás málem zapomněla, přitom kapitolu jsem měla připravenou, jen ji publikovat. Ale tak jsem se zasekla při psaní kapitoly do autorského příběhu, který bych chtěla po dopsání vydat, že šli Loki s Tonym úplně stranou.
Co říkáte na Thora a jeho reakci? Zdá se vám paranoidní, nebo to všechno Loki plánoval a všechny vodí za nos? Mimchodem doufám, že vás i pobavil výběr melodie pro Jane. Přišlo mi to neskutečně vtipné a sednoucí k příběhu (a pozor, tu písničku miluju).
Věnováno Tyveren.
Mějte se, těším se na vaše dojmy. ♥
Womi
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro