Na místě zvaném Neoterra od pradávných dob a časů žila stvoření různých velikostí a tvarů. Přesto se nikdo nemohl vyrovnat bytostem, která byla obdařena nevídanou sílou jak ničit tak i dávat život. 

Bytostem, která se tak nápadně podobala drakům, přesto oni sami vedli svou vlastní kategorii, pod kterou se mohli zařadit. Byli to Wyverny, bytosti co měli křídla, dokázali vládnout ohni a někdy i ledu, bytosti, co jejich řev roznášel po okolí hrůzu, strach, ale i naději na lepší dny.

Oni sami si však mezi sebou říkali už mnohá staletí ne-li tisíciletí národ Dracoria. Nebýt prastarému stromu, který jim kdysi vdechl život by neexistovali. Je to jejich svatyně, rodiště, studnice všech znalostí i schopností. 

Jednou za čas se může stát, že se mezi sebou nějaký Dracorian pohádá o větší moc nebo postavení, ale to se děje jen tehdy, když dojde na období páření. To nastává vždy dvakrát v roce, ve speciální dny, kdy planety na nebi, co jsou podstatě měsíce a moc samotného stromu přejdou do stavu souznění.

Problém je však ten, že nyní onen prastarý strom ze záhadného důvodu umírá, a nikdo neví proč se tomu tak děje nebo co za to může. Rok od roku je ohrožená každá nová generace Dracorianů, jelikož nový potomci se ne vždy dožijí dospělého věku, případně zemřou ihned po porodu nebo do několika dnů. 

Kdysi rasa/národ hojně žijících Dracorianů pomalu ale jistě umírá. Ti nejsilnější jedinci se snaží dožít co nejdelšího věku, případně si zajistit co nejvíce potomků ve své pokrevní linii. Někteří se vydávají na daleké výpravy, ze kterých se ne vždy všichni vrátí, a to jen proto, protože se snaží najít lék na tuto blížící se zkázu. Ti co se vrátí živý přijdou ale s prázdnou.

Traduje se totiž legenda, že lék existuje, ale ten je ukryt kdesi velice daleko od místa kde tyto bytosti žijí, a co víc, aby to nebylo lehké ono místo se nachází kdesi v podzemních chodbách, které prý střeží nestvůry ještě odpornější než Wyverny. 

Proto se této cestě do neznáma pokouší vyhnout co nejvíce mladých jedinců, ti co to ale zkusí dopadnou právě tak jak dopadnou. Buď při cestě zemřou, a nebo přijdou a nemají nic. Tajné místo kudy se snáz k léku dostat zná pouze prastarý strom. A ten nyní vlivem nemoci a únavy přestal s Dracoriany komunikovat. 

Nezbývá tedy doufat, že se jednou nestane zázrak a Dracorianí národ tak opět nepovstane z popela jako slavný pták Fénix.