Bitva o Bradavice byla v plném proudu.

Čtete správně, vskutku.

Kath a Ed se do bitvy musili samozřejmě taky zapojit.

Jak kdybych se se Siriem, Sar, Ellie a Jamesem bála málo.

Do bitvy se totiž nezapojili jen ti dva, ale i Elen, Remus a Nymfadora.

A Jacob.

Jenže ten bojoval za jinou stranu.

A nesmí chybět ani Harry, že ano?

Jeden by nevěděl, koho má kontrolovat dřív.

Vlastně takto, Ellie ví, ta sleduje Rema. A James ví taky, ten sleduje jen Harryho. Sar sleduje Elen, ale co se týče mě a Siriuse, tam je to trochu těžší.

Takže máme složenou takovou rychlou válečnou dohodu.

Já jsem čtvrt hodiny u Katherine a tím pádem i u Eda, a Sirius je čtvrt hodiny u Jacoba.

A po čtvrt hodině se prohodíme, takže já můžu kontrolovat čtvrt hodiny Harryho a Seva.

První čtvrt hodinu Harry, druhou Kath s Edem, třetí Severus, Kath a Ed, Harry, Kath a Ed, Severus.

A takhle jsem se prostřídala už pětkrát.

To je to, když si s hafíkem udržujete dobré vztahy.

Teď hlídkuju u Harryho.

Ten je teď v Komnatě Nejvyšší potřeby.

Problém je, že nic neslyším.

A proč?

James do toho furt kecá.

„Sakra Jamesi, můžeš držet hubu, našemu synovi jde o život!" Zakřičela jsem na Jamese. Ten na mě koukal jak na blázna, tak jsem protočila oči. „Co ti zas hráblo?"

„Řekla jsi našemu synovi." Řekl James.

„Slyšíš, to je dobře." Přikývla jsem.

„Ne, ale tys řekla to přivlastňovací zájmeno náš." Řekl James.

„Umíš přivlastňovací zájmena?"

„Jsem bystrozor." Zamračil se James.

„A co já s tím? Já jsem bystrozorka a nedostudovaná lékouzelnice." Pokrčila jsem rameny.

„Lilyanko, kdykoliv jsi Harryho nazvala synem, tak jsi použila buď jen můj nebo tvůj. Tohle bylo poprvé, kdy jsi řekla náš." Řekl James nadšeně.

„Ale to nic nemění na tom, že miluju Severuse."

„Jo, to mi došlo, že to bude mezi vámi asi docela vážný, neboj se." Zabrblal James a já jsem vyprskla smíchy.

„Co to bylo, Jamesi?" Smála jsem se.

„Co myslíš?"

„Došlo ti, že to bude vážný?" Řehnila jsem se dál.

„Lily, já ti nechci nic říkat, ale ty by sis mohla rozumět s prváky v Bradavicích." Řekl James.

„Náhodou, Jamesi Pottere, já jsem tak vyspělá, že bych si rozuměla i s druháky." Řekla jsem a začala jsem se zase smát. „A určitě bych si rozuměla i s Harrym." Dodala jsem.

„Jistě." Přikývl James.

„Nesuď mě, neměla jsem čas dospět."

„Jistě." Přikývl James.

„Nechtěli jsme náhodou koukat na Harryho?"

„Chtěli."

„Tak proč si povídáme?"

„Chceme?"

„Nechceme." Zavrtěla jsem hlavou a podívala jsem se dolů.

„Tak jo."

No tak to, co jsem viděla dole bylo brrr. A smutné.

„Vezměte si...to... Podívejte se... na to..."

Sakra, to jsem tak bezcitná, že nepustím z oka jedinou slzu, když mi umírá moje životní láska?

Ale zase se mi nemůže divit. Jestli totiž umře, tak tu budem spolu!

„Podívejte se... na... mne..." Zašeptal Severus.

„No, vypadá to, že tohle je naše poslední posezení." Zabrblal James.

„Jak to?"

„Budeš tu teď mít Srabuse."

„Co kdybychom si připomněli, kdo tě mohl naprosto v klidu zabít? A taky si připomeneme, jak tam Jamesíček jen seděl a nic nedělal."

„Lily, používal černou magii, neměl jsem šanci."

„Kdy přiznáš, že on je prostě silnější, Jamesi?" Zasmála jsem se.

„Není to tak."

„Ale je."

„Výměna." Ozvalo se za námi.

„Už?" Divila jsem se.

„Jo. A mám novinku. Rozdělili se." Řekl Sirius.

„Cože?"

„Dav vzal každýho na druhou stranu."

„Sakra, Siriusi!"

„Na mě nekoukej, já jsem do toho nezasahoval." Řekl Sirius.

„Jdu si kontrolovat Katie."

„Jo, běž."

„Čauky."

A už jsem si to drandila Katiinu okraji.

Tak jsem si rychle sedla.

„Cože?" Vyvalila jsem oči.

Nechápu.

Kath se nějakým záhadným způsobem stihla objevit u Seva, než jsem vůbec stihla dojít k ní.

„Sakra. Contusio Evanesco. Corpus Aqueous." Šeptala Kath s pláčem. „Ferula. Hydratus. Tak co mám sakra dělat?!"

Nic.

„Klid." Řekla si pro sebe Kath a nadechla se. „Rennevarte. Sanare. Vunera sanentur! Já už nevím, co by ti mohlo pomoct. Tati, vydrž prosím, já něco vymyslím."

Drobet jsem potáhla nosem. Chudina moje maličká.

„Do hajzlu." Povzdechla si.

Pokud to chápu správně, tak se jí do otevřené rány zanesl všechen ten jed a to ostatní, co do Seva vypustil ten had.

„Ferula." Zašeptala a omotala si kolem ruky obvaz.

Smutně jsem ji pozorovala.

„Renascor! Refoveo!" Zkoušela to Kath dál.

Zase nic.

„Tati, já...já...já mám její oči! Podívej se, mám máminy oči, koukni se na mě, prosím." Zašeptala Kath s pláčem. „Refoveo. Ferula."

„Kohopak tu máme?"

„Cože?" Zašeptala Kath.

„Katherine."

„Jacobe!" Pousmála se Kath a došla ho obejmout.

„Pusť mě."

„Jasně, promiň. Já...co se stalo?"

„Přišel jsem ti něco říct." Řekl Jacob.

„Fajn,tak povídej."

„Ty povídej. Proč sis tenkrát vybrala Eda? Bylo to proto, že to byl on, kdo tě jako první ...?

„Ne. Ne, bylo to proto, že jeho jsem měla radši než kamaráda. A ty jsi...ty jsi byl můj nejlepší kamarád od vždycky."

„Proto jsi teď Katherine Sarah Snape-Blacková, že ano?"

„Ano."

„Ty jsi tak naivní, Kate." Řekl.

„Já vím."

„Přešel jsem kvůli tobě."

„To, že máš na zápěstí vypálenou jeho značku nemění nic na tom, že jsi můj nejlepší kamarád Jake a že tě znám."

„Katherine, já jsem přišel, abych...abych tě zabil."

„Proč bys mě zabíjel?"

„Je to snadné, Kate. Ty mě nechceš a já -"

„A ty to nemůžeš unést."

„Tak nějak."

„Copak ti to je úplně jedno, Jacobe? Copak jsi úplně zapomněl na všechny naše průsery? Na tu legraci? Na naše nejvíc praštěný rozhovory?"

„Nezapomněl. Já jsem nezapomněl a právě proto tě musím zabít. Já nechci žít s tou bolestí, která na mě dojde vždycky, když si uvědomím, že všechno, co máš ty a můj bratr jsme mohli mít my."

„Bolest?"

„Ukrutnou."

„Zabij mě, Jacobe." Zašeptala Katherine.

„O co se snažíš?" Zeptala jsem se tiše.

„Chceš, abych tě zabil?"

„Udělej co musíš." Zašeptala Katherine. „Klidně mě zabij, když ti to do duše přinese klid."

„Většina lidí by se nenechala." Řekl Jacob.

„Já vím, ale já jsem byla vždycky menšina. Mám tě ráda." Dodala potom.

To byla poslední slova, která řekla.

Pak už jen zelené světlo a obraz zmizel.

Jako mi to popisovala Sar...

Umřela.

Rychle jsem se zaběhla podívat ještě k Sevovi.

Tam obraz ještě byl.

Má docela pomalou smrt.

Ale teď bych měla běžet, abych nepromeškala Katiin příchod.