„Amy, Claire, strašně to hrotíte." Stěžovala si Kath svým kamarádkám.

„Ále prosím tě, svatbu nemá člověk každý den. A tohle je navíc tvá první svatba." Řekla Amy.

„A poslední, už nikdy nechci být tak nervní, jako jsem teď." Řekla Katie a holky se společně zasmály.

„Musí to být super vdávat se, viď?" Řekla zasněně Claire a česala Kath vlasy.

„Je to úžasný, ale prostě jsem pořád hrozivě nervní." Poskočila Katie na místě a veliká sukně šatů poskočila s ní.

„Kath, děláš si cuchy." Zabrblala Claire a vrazila jí na hlavu závoj. „Teď se ti pramínek zaháknul k těm třpytkám."

„Promiň, Claire." Řekla Kath a urovnala si sukni. „Ale já jsem fakt strašně nadšená."

Teď se zatočila a Amy vyvalila oči.

„Nech toho, ještě si zlomíš podpatek." Zamračila se Amy.

„Náhodou by to vůbec nebyl zlý nápad, alespoň bych si mohla vzít normální boty." Usmála se Kath sladce.

„Tsss, to zní jako urážka výběru mých bot." Řekla Amy.

„Zlato, tak to mělo znít." Řekla Katie a já jsem se začala smát.

„Ty seš taková zmije."

„Amy, ty jsi zmije."

„A jsem na to hrdá." Přikývla Amy.

„Nejradši bych šla v teniskách. Vždyť takhle to nejsem já." Řekla Kath.

„Ale budeš už ticho. Moje boty jsou úžasný." Řekla Amy.

„Jsou, to nepopírám, a rozhodně se nebojím chodit na podpatcích, ale tohle je svatba. A na svatbě máš být sama sebou. Bílý tenisky by byly boží."

„Ale huš." Zamračila se Amy.

„Holky, můžete na minutku odejít a zavolat mi taťku?" Zeptala se Kath.

„Ale jo." Přikývla Amy.

„A hlavně se neboj, zlato, až půjdeš k oltáři. Vybrala jsi si správně." Usmála se Claire. „A Lily se na tebe kouká. Určitě."

„Chytrá holka." Řekla jsem.

„Díky Claire." Usmála se Katie.

„Rádo se stalo." Usmála se Claire a otočila se. „Krásné odpoledne, pane profesore, dnes je krásný den, nemyslíte?" Řekla, když se ve dveřích střetla se Sevem.

Claire byla jedna ze Sevových nejneobyčejněji nejneoblíbenějších studentek.

No zkuste hádat proč?

„Úchvatný, řekl bych." Procedil Severus přes zuby a já se zasmála.

„Já vím, taky jsem z těch dvou úplně nadšená. Kdo jiný by se k sobě hodil lépe, jak oni dva?" Řekla Claire s úsměvem a Katie se mohla potrhat smíchy. „No nic, uvidíme se brzy, však jsem hlavní družička. Už jste o tom slyšel? Už se nemůžu dočkat! A co říkáte těm šatům? Že jsou naprosto parádní?"

„Nedá se říct, že sdílím vaše nadšení." Řekl Severus a ignoroval Claiřinu otázku k šatům.

„Ale notak, Katie se vdává a vypadá secsakra merlinovsky, tak se pěkně usmějte!" Řekla Claire s úsměvem a zavřela za sebou dveře.

„Má pravdu." Usmála se Katie, která si dávala sukni šatů na stranu, aby si k ní nepřivázala tkaničky tenisek a Severus si sebral čelist ze země. Jako takto, nedivím se, Katie byla krásná i normálně, ale teď byla úplně bezchybná. „Nekoukej tak na mě, já vím, že jsem si měla vzít ty boty od Amy, ale přece víš, že tenisky nosím ke všemu, bez nich bych se necítila dobře."

„Sluší ti to, Katie." Řekl a Katie se usmála ještě více.

„Děkuju." Řekla se slzami v očích.

„Ale notak, přece bys neplakala." Řekl Severus a Katherine se zasmála.

„Ne, jen jsem si zase vzpomněla...no to nevadí. Ale...chtěla jsem ti tati moc poděkovat." Řekla Katie. „Ne za to, že jsi schválil můj výběr partnera, ale za to všechno, co jsi pro mě udělal. Byl jsi pro mě v devadesáti devíti procentech času jak táta, tak máma. A vím, že to muselo být strašně těžké. To prostě...vždycky jsi mi pomohl a poradil a s čímkoli. A trpěl jsi moje emoční výlevy, to by asi jen tak nikdo nezvládl. Ne vždycky jsem byla hodná a mnohdy jsem byla i strašně nevděčná, to si moc dobře uvědomuju. A tati, děkuju ti. I když jsi o hodně přišel, tak jsi byl pořád ten nejlepší táta na světě. Mám tě ráda, tati."

„Já tebe taky, Katie." Zašeptal jí Severus a objal ji.

„Co by na tenhle den řekla mamka?" Zeptala se Katie.

„Poskakovala by na místě a pištěla jako myš." Řekl Severus a já i Katie jsme dostaly výtlem. Ale znělo to přesně jako já.

„Má pravdu. Viděla jsi, co jsi dělala před chvílí?" Řekla Sar.

„Vím, co dělám, Sar, rozhodně to úplně přesně trefil." Přikývla jsem.

„Tati, jednou se s ní zase sejdeme. Oba dva. Přísahám." Řekla Katie. „A mám takový pocit, že moje hlavní družička jde klepat na dveře."

„Kitty, nechci rušit, ale jdu ti říct, že jsou všichni připraveni a za pět minut máš být u oltáře." Zasmála se Claire a rozprostřela Kath vlasy i dopředu.

„Ty seš tak nádherná, princezno." Usmála se Claire.

„Díky, Claire." Usmála se Kath a Claire jí ještě urovnávala závoj.

„Netřes se, kočko, nemáš se čeho bát. Přece víš, do čeho jdeš." Usmála se Claire.

„Já vím." Přikývla Katie. „Sakra, vždyť já se za chvíli psychicky zhroutím."

„Jak to?" Zeptal se Severus a Kath se posadila na schod.

„Já se prostě strašně bojím. Ne toho, co mě čeká, ale já se bojím, že... že se něco pokazí. Nebo někdo bude mít námitky. A nebo si to třeba prostě Ed rozmyslí a nebude si mě chtít vzít, nebo -"

„Kitty." Oslovil ji Severus a Katie se na něj podívala.

„Ano, tati?"

„Kolikrát za život jste si vy dva slíbili, že spolu budete až do smrti?" Zeptal se Severus.

„Nesčetněkrát."

„Takže proč se bojíš, že se něco pokazí, a že si tě nevezme? A od kdy si dělá moje havraspárka hlavu z toho, co si o ní kdo myslí? Proč by kdokoliv cokoliv namítal?"

„Já nevím. Já si teď prostě nedokážu vzpomenout na nic, jenom na to, jak jsem nervní."

„Je to horší než před zkouškami?" Zeptal se Sev.

„Mnohem, zkoušky se s tím nemůžou vůbec rovnat. A já navíc nevstanu. Strašně se mi klepou nohy." Zašeptala Kath.

„A vstaneš." Řekla Claire a táhla Kath za ruku, na které měla stříbrný náramek se sovou. Ten, který byl můj.

„Slečno -"

„Říkejte mi Claire, pane profesore." Řekla Claire a já a Kath jsme se zachichotaly.

„Děkuji za nabídku, slečno Jacksonová, radši ale zůstanu u příjmení."

„Je to na vás." Pokrčila Claire rameny a posadila se vedle Katie. „Kath, a ty se koukej sebrat, já myslela, že v tom máš jasno. A celou dobu jsi byla v pohodě, ne?"

„Ale teď to na mě dolehlo."

„Čokoládu?" 

„Děkuju." Řekla Kath s nervózním smíchem a ulomila si kousek čokolády.

„Tak co, stoupneš si?"

„Já fakt nemůžu, ještě se sebou šlehnu."

„Ale prosím tebe." Řekl Sev a postavil Katie na nohy. Ani to nevypadalo, že by vynaložil nějaké velké úsilí. „A stojíš."

„Celá se třesu." Řekla Kath.

„Tak zkus tu Lilynu metodu." Řekl Severus s lehkým úsměvem.

„Jakou?" Zeptala se Kate.

„Poskakuj a dýchej zhluboka."

„A pomůže to?"

„Lily to prý pomáhalo." Pokrčil Severus rameny.

Katie teda přikývla a začala na místě poskakovat a poskakovat.

„Oukej, jdeme na to." Řekla Katie a zhluboka se nadechla.

„Snad nechceš prchnout?" Uculila se Claire.

„Ne, to nemám v plánu." Zasmála se Katie.

„Tak co, můžem?" Zeptala se Amy, která právě vešla.

„Za námi, svědkyně." Zavelela Claire.

„Je to lepší?" Zeptal se Severus Kath.

„O moc." Přikývla Katie a zase si uhladila vlasy.

„Tak jdeme." Řekl Severus a Katie přikývla.

***

„Katie, ještě si ty šaty chvíli nech, však jsou krásné. A máš je na sobě teprve chvíli. Přece jsi je měla jen na obřad a focení. Nech si je ještě." Přemlouvala Amy Katherine, která si chtěla už šaty sundat.

„Dobře, dobře, ještě hodinu, pak si beru normální oblečení." Řekla Katie a Amy s Claire se spokojeně usmály.

„Katherine Sarah Snape-Blacková zní ale opravdu divně." Řekla Amy.

„Náhodou je to fajn." Usmála se Katie. „Takhle můžu nosit příjmení obou mých rodin."

„No tak jasan, ale uznejme, že Snapeová je lepší." Řekla Claire.

„Řekla bych, že to bude spíše na zvyku." Řekla Katie.

„Asi jo." Přikývla Claire.

„Claire, zmijko, můžete na chvilku-"

„Ede! No heureka, samozřejmě, že ti ji necháme." Usmála se Claire.

„Díky." Usmál se Ed a Katie mu skočila kolem krku. Rozhodně si nedovedu představit tyhle dva s někým jiným než spolu.

„Promiň, asi jsem tě měl poslechnout a udělat to menší. Rozhodně do toho neměla zasahovat máma." Řekl Ed a Kath se zasmála.

„V pořádku, stejně je to dokonalý." Usmála se Kath a okouzleně se rozhlídla po výzdobě. „Je dokonalý, jak Jenna umí kombinovat."

„Když podle tebe je dokonalý všechno, to je pak těžký." Povzdechl si Ed.

„No jo, holt si zvykej, vzal sis mě za ženu." Řekla Katie a začala se smát.

„Vážně jsi střelená." Řekl Ed a Katie přikývla.

„Ale jsem správně střelená." Řekla Katie s úsměvem.

„No přesně tak." Přikývl Ed.

„Eddie, jak dlouho jsem ti neřekla, že tě miluju?" Zeptala se Katie.

„Asi tak půl hodiny." Zasmál se Ed.

„Miluju tě." Řekla Katie.

„Taky tě miluju." Řekl Ed a přitáhl si ji do objetí.

„Podívej se na ně, Severusi." Řekla s úsměvem Jenna, které se v očích leskly slzy.

„No báječní." Řekl Severus.

„Lily b...by za ně byla ráda." Řekla Jenna.

„Lily ano, ale nevím, jestli sis toho všimla, ale já nejsem ona a nikdy nebudu." Řekl Severus.

„Vsadím se s tebou o všechny své peníze, že kdyby to byl syn můj a třeba...co já vím, třeba Remův, tak bys takový problém." Řekla Jenna.

„Ty se divíš?" Zeptal se Severus.

„Ale ne." Pokrčila Jenna rameny.

„Tak vidíš." Řekl Severus a Jenny vyprskla smíchy. „Davisová, vzpamatuj se, bude ti čtyřicet let a chováš se jak puberťačka."

„Pamatuješ si na svou Lily, ne?" Řekla Jenna a Severus přikývl. Jako jo, byla to debilní otázka, ale jakmile položila blbou otázku, chystala se říct něco smysluplného. „Myslíš, že jsme si říkaly sestry jen tak? Ne. Bylo to proto, že jsme si byly podobné. Tak podobné, jako je Katie podobná jí. Ona by nebyla jiná."

„Já vím, že by byla pořád stejná, ale ona už není." Zavrčel Severus.

„Ale je. Je tady pořád, protože ona žije v našich srdcích." Řekla Jenna. „Kath to nese statečně."

„Jistěže nese, je to její dcera." Přikývl Sev.

„Tak na to nezapomínej."

„Jde na to zapomenout?" Zamračil se Sev.

„Zdá se mi, že tobě se to někdy daří." Pokrčila Jenna rameny.

„Lidi, jdeme na véču!" Zakřičela Amy.

„Slyšela jsem, že budou palačinky." Řekla Jenna a spiklenecky na Seva mrkla.

„Ty seš tak dětinská." Řekl Severus.

„A Lily mě proto měla ráda." Přikývla Jenna a běžela za Kath a Edem.

***

„Katienko?"

„Ano teto?" Zasmála se Katie a otočila se na Emmu.

„Ještě tě to nepřešlo?" Zeptala se a očima ukázala na čtyři prázdné talíře.

„Chybí tady Harry, takže kdyby přišel, jsem připravená." Řekla Kath.

„To je možné, zlato, ale co ty další tři?"

„Pro mamku a Siriuse. Dává nám to tak pocit, že si jen někam odběhli. A Jacoba." Řekla Kath a Ed za ní přikývl.

„Tomu rozumím zlato." Řekla Hazel, která se tu zčista jasna objevila. „Jak to jde u Munga?"

„Moc dobře. Ty miminka jsou prostě úchvatný." Zasmála se Katie.

„Taky jsi byla úchvatný miminko." Řekla s úsměvem Hazel.

„Samozřejmě." Přikývla Katie.

„Tetko?"

„Zlato?"

„Měla mamka ráda palačinky s jahodovou marmeládou?" Zeptala se Katie.

„Milovala palačinky s jahodovou marmeládou." Přikývla Hazel a Katie se usmála a namazala palačinku.

„A táta?"

„S nugátem." Řekla Emma a Hazel přikývla.

„Tak jo."

„Vy jste tak cáklý." Zasmála se Emma.

„A jsme na to pyšný, Emmko." Řekl Ed.

„A Jake se pořád...?"

„Jacob nám dal dost jasně najevo, že...že o nás nechce ani slyšet. Ale kdyby si to rozmyslel máme tu pro něj všechno připravené." Řekl Ed.

„Mluvili jste s ním?" Zeptala se Hazel.

„Naposled před měsícem. Dalo nám práci ho vypátrat."

„On se za námi ale jednou určitě vrátí." Řekla Katie.

„Určitě." Přikývla Emma, ale bylo poznat, že si to rozhodně nemyslí.

„No nic, tak si užívejte svatební den, my nebudeme rušit." Usmály se Emma a Hazel a šly někam do pryč.

„Kittynko?"

„Eddie?"

„Vypadáš fantasticky, ty šaty ti moc sluší." Řekl Ed.

„Díky." Usmála se Kath. „Taky ti to dneska moc sluší, v obleku jsem tě viděla jen jednou."

„A proto je to vzácností."

„No přesně." Přikývla Kath. „Nedojdeme se převlíknout?" 

„Můžem." Přikývl Ed.

„To mám radost." Přikývla Katie a dala si vlasy do vysokého culíku.

„Padáme?"

„Ke skříni." Zavelela Kath a Ed se smíchem přikývl.

„Katie?"

„Tati?"

„Práce volá." Řekl Severus a očima ukázal na svou ruku.

„Nemůžeš se jednou omluvit?" Zeptala se Katie smutně.

„Víš dobře, že to nejde."

„Jo, já vím." Povzdechla si Kath.

„Rád bych zůstal." Řekl Severus.

„Já vím." Přikývla Katie.

„Moc mě to mrzí."

„Hlavně na sebe dávej pozor."

„Budu." Přikývl Sev a pohladil Kitty po vlasech.

„Mám tě ráda." Zašeptala Kath.

„Já tebe taky." Usmál se Severus lehce a chvíli na to zmizel.