„Lily, dělej, tohle musíš vidět!" Přiběhla Sarah.

„Copak Sar?"

„Dělej, Kath a Ed!" Řekla, vytáhla mě na nohy a táhla mě za sebou.

„Co to ten blbec dělal?" Zeptala jsem se, když jsem viděla Eda, který ležel na posteli na ošetřovně s obvázaným hrudníkem, obvaz byl samozřejmě nasáklý krví.

„Srazily ho Potlouky. Každý z jedné strany." Řekla Sarah.

„To byl skutečně Ed?" Divila jsem se a Sar přikývla.

„Madam Pomfreyová, prosím, jen na chvíli, musím ho vidět." Žadonila Katherine.

„Ani na chvíli, musí odpočívat." Zamítla Poppy.

„Prosím." Usmála se Katherine smutně.

„Slečno Snapeová, dovnitř nemůžete, musí odpočívat." Zopakovala madam Pomfreyová.

„Ale já ho potřebuju vidět." Namítla Katherine.

„Já se o něj postarám. Ani jeho kamarády z famfrpálu jsem dovnitř nepustila."

„U Merlina, já ale nejsem žádná kamarádka, já jsem jeho přítelkyně, tak mě k němu ksakru pusťte." Vztekala se Katherine. Ne, nebyla jeho přítelkyně, jen byla něco velmi podobného. „Budu úplně potichu. Jen ho prostě potřebuju u sebe." Řekla potichu. „A obě víme, že je jen na něm, jestli se probere."

„Slečno Snapeová-"

„Víte co, jděte do prdele, Poppy." Zamračila se Kath, proběhla kolem ošetřovatelky a sedla si na židli vedle Eda. „Ede, jsem tu." Pošeptala Katherine a chytla Eda za ruku.

Madam Pomfreyová za nimi jen protočila oči, ale nějak to už nekomentovala.

„Jsou sladcí, co?" Řekla jsem.

„Moc, já je nechápu, však přece Kathedward! Jak mohla vůbec být na vážkách? Kathcob neshipuje nikdo." Zamračila se Sarah.

„Ať už bude Kathedward nebo Kathcob, bude to jedno, ne?
Ale... rozhodně více shipuju Kathedwarda." Pošeptala jsem a spiklenecky mrkla na Sar.

„Kéž by, kéž by to jen vyšlo." Povzdechla jsem si.

„Kath?" Ozvalo se zespoda a já se rychle podívala dolů.

Ten hlas bych poznala úplně všude.

„Co potřebujete, profesore?" Zeptala se Katherine jedovatě. Dost mi to připomíná ten tón, který já moc ráda používám.

„Odpusť si to." Řekl Severus znuděně.

„Pokud chcete mluvit se mnou, musíte počkat, až se probere, teď se od něj nehnu " Řekla Katherine a stále od Eda nevzhlédla.

„Dobře, můžeme to probrat tady." Řekl Severus otráveně.

„Bezva." Přikývla Katherine.

„Co tady děláte, pane profesore? To se celá vaše Snapeovská famílie rozhodla, že tady bude otravovat pana Blacka?" Zamračila se ošetřovatelka.

„Dovolte, Poppy, musím si promluvit se svou dcerou." Zavrčel Severus.

„Dovolte vy, pane profesore, ale pan Black musí mít klid. A slečna Snapeová mu tady bohatě stačí." řekla Poppy a Severus se zamračil a vyšel ven z ošetřovny.

A teď jsem měla dilema. Měla bych zůstat s Katherine, nebo se jít kouknout na Severuse? A nebo se jít podívat zase na Harryho?

„Sar, kdyby se něco dělo, zavolej na mě. Budu se koukat na Seva." Řekla jsem a Sar přikývla, takže jsem se šla podívat na Seva.

Zatím šel chodbou, evidentně k sobě do kabinetu. Jestli jde zase pít, přetrhnu ho vejpůl, až se sem dostane.

Dělá si ze mě srandu? Fakt vytahuje...no už jsem se lekla. Ale odkdy má u ohnivé whiskey džus?

Okej, překvapení!

Severus se tedy posadil do křesla a na malém stolku a začal opravovat test z lektvarů, když někdo zaklepal na dveře jeho kabinetu.

„Ahoj tati." Pozdravila Katherine potichu a stejně tiše zavřela dveře. Aha.

„Ahoj Katherine." Pousmál se Severus. „Copak bys ráda?" Zeptal se.

„Já bych se tě chtěla na něco zeptat." Řekla Katherine a vypadlo to, že na pana profesora už dávno zapomněla.

„Nevadí mi, když si najdeš kluka." Řekl a Katherine se usmála.

„Ne, na tohle jsem se zeptat nepřišla, uvědomila jsem si, že bych s ním chodila i kdybys byl sebevíc proti." Řekla Katherine a Severus se na ní až teď podíval s přimhouřenýma očima.

„Tak povídej." Řekl a Katherine se posadila na područku křesla, na kterém seděl.

„A neruším? Co kdybych ti nejdřív pomohla s opravováním?"

„Nikomu nebudeš přilepšovat. Ani Blackům, ani tvým kamarádům, ani Havraspárům."

„Tak přísahám." Přikývla Katherine,  posadila se na koberec a sundala si havraspárskou šálu, čepici a rukavice.

„A svoje úkoly máš hotové?"

„A i práci navíc." Přikývla Kath se smíchem.

„Tak prosím." Řekl Severus a dal jí polovičku papírů.

„Takže jaká byla Lily Evansová?" Zeptala se Katherine a já se usmála, jako Severus.

„Poppy jí řekla, že je celá po tobě, tak jde vyzvídat." Zasmála se Sar a sedla si vedle mě.

„Už chápu." Zasmála jsem se.

„Opravdu to chceš slyšet?" Zeptal se a Katherine přikývla a dál opravovala test. „Byla báječná. A byla ti podobná." Řekl Severus a Katherine se na něj pochybovačně zadívala. „No vždyť se na sebe podívej, a porovnej se s nějakou její fotkou, rozhodně ses pomamila." Řekl a Kath se zasmála. „A povahově jsi taky docela stejná. Byla zvědavá, hodná, upřímná, milující, usměvavá, chytrá, tvrdohlavá, statečná a chápavá. V tomhle všem jsi jí podobná." Řekl Severus s lehkým úsměvem. „V tom a dalším."

„A když jsem se narodila, byla stejná?" Zeptala se Katie.

„Byla." Pokýval Severus hlavou. „Akorát byla...jak to říct... dospělejší." Řekl Severus a Katherine se zasmála.

„A když jste se začali bavit?" Zvídala Katherine dál.

„To byla možná o něco zvědavější." Řekl Severus a Katherine se zasmála. „Nejde ji popsat jedním slovem." Řekl a Kitty se usmála ještě víc. 

„A neřekla ti někdy něco, na co musíš pořád myslet?" Zeptala se Katherine a já se usmála. Tak schválně, to jsem zvědavá.

„Život je úžasný, stačí ho jenom pochopit a projít s úsměvem vedle někoho, kdo tě má doopravdy rád." Řekl Severus a já se usmála.

„Tohle je hezký." Řekla Katherine. „Proč jste vybrali zrovna jméno Katherine?" Zeptala se a já si dala vlasy za ucho a pozorně jsem poslouchala.

„Líbilo se jí. Moc. A když si měla to jméno vybrat sama, tak proč ne." Řekl Severus a já přikývla, ač jsem věděla, že mě nevidí.

„A Sarah se jmenuju proč?" Zeptala se Katherine. Tyhle nálady znám, přijdu se zeptat na jednu otázku a jen co se dozvím odpověď, mám další a další.

„Za to může taky Lily." Řekl a Katherine se usmála. „Kdysi jsem měl přítelkyni a ta Lily přímo nesnášela a žárlila na ni. Jednou jsem se s ní pohádal a ona se s Lily usmířila. Staly se z nich kamarádky a fakt že velké. Pak jsme se se Sarah rozešli a-"

„Ona s tebou, nebo ty s ní?" Zeptala se Katherine se širokým úsměvem a dala si vlasy za ucho, jak jsem to udělala před chvílí. Sama já jsem byla zvědavá, co z něj vypadne. Samozřejmě jsem znala pravdu, přece jsem ho za to tenkrát pěkně krutě zmlátila.

„Vlastně ona se mnou, protože jsem jí na miluju tě nic neřekl. Lily mě za to pak krutě zmlátila Denním věštcem." Řekl Severus a Katherine se začala smát.
„Nu každopádně rozešli jsme se. Co se tak culíš?" Řekl najednou Severus.

„Že tys jí na to nic neodpověděl proto, že jsi miloval mamku?" Řekla Katherine s úsměvem.

„Jak ses to dozvěděla?" Řekl Severus a Katherine se vítězně ušklíbla a něco napsala do nějakého testu.

„To víš no, havraspáři jedou." Zasmála se Kath a Severus se na ni zašklebil. „A to je pravda."

„Já jsem pak začal chodit s Lily, ale to je vedlejší. V pátém ročníku Sarah zemřela a Lily to nesla hrozně těžce. Nakonec se přes to nějak přenesla. A když ti pak vybírala druhé jméno, na tomhle prostě trvala. Proto Katherine Sarah." Vysvětlil Severus. Vůbec nereagoval na její poznámky o tom, jak jsou havraspáři skvělí. 

„A kdy jste spolu spali poprvé?" Zeptala se Katherine a tím mi přivodila záchvat smíchu.

„Ale ty jsi nějaká zvědavá." Řekl Severus a Katherine se nevinně usmála. No což, tak ať jí to tedy poví.
„Jednoho krásného dne jsem si Lily nevšímal kvůli jejímu výbornému kuchařskému umění, ona se urazila, potom mi řekla, že když si jí začnu všímat hned, tak mi bude odpuštěno-"

„Takže začala líbačka a dál si to radši domyslím, kor kdo ví, co bych se taktéže mohla dozvědět." Řekla Katherine rychle a Severus jen přikývl. Kdyby jen tušil, že už dávno není tak nevinná, za jakou ji má...

„Podívej se na mě, Katherine." Řekl Severus a Katherine se na něj koukla svýma smaragdovýma očima. Takové mají obě mé děti. Jak Katherine, tak Harry. Kath se usmála a vstala od testu.

„Já vím. A už půjdu, ať na mě Eddie zbytečně nečeká." Řekla s lehkým úsměvem a já se musela usmát taky. Jejího přítele, či co to byli, j sem měla jednoduše ráda, věděla jsem, že ji miluje a ona jeho, jen si to ty dvě jelita nějak nemohla přiznat.

„Jen běž." Řekl Severus, ale z jeho hlasu jsem jako vždy poznala, že mu vadí, že už není jen tatínkova holčička.

„Užij si zbytek opravování. Mám tě ráda." Řekla ještě Katherine.

„I já tebe." Řekl Severus.

„A usměj se." Řekla Katherine přísně a zavřela za sebou dveře jeho kabinetu.

„Jako Lily." Řekl Severus potichu a snad aby Katherine udělal radost se usmál.

Rozhodně tady musím něco prozradit.

Kath slyší jen to, co slyšet chce. Kdyby jen věděla, jak jí chápu...

„Ach, slečna Snapeová. Jste tady zase." Odfrkla si Poppy.

„Jo, jsem tu a už se odsud nehnu." Řekla Katherine.

„K...Kath..., si t... to ty?" Zamumlal Ed.

„Jsem to já, Eddie a budu tu." Řekla Kath a chytla Eda za ruku. „Edwarde Siriusi Blacku, ještě jednou to bude vypadat, že se neprobereš a já se o to, aby ses neprobral vlastnoručně postarám. A zatrhnu ti famfrpál, tak a je to." Řekla Katherine.

„Snapeová, ...to mi neza...trhneš." Řekl Ed a Katherine se usmála a odhrnula mu vlasy z čela.

„Zatrhnu, jestli se tohle bude opakovat, Blacku, v tomhle ohledu se Snapeová potatila a nakazila se tím učitelským velením." Zasmála se Kath a Ed se usmál.

„Nejen v tomhle." Zašeptal Ed a Katie se usmála

„Už jsem se rozhodla." Řekla.

„Co?" Zašeptal Ed.

„Budu s tebou chodit." Řekla a Ed se usmál.

„M...můžeš mě pr...osím tě o...be...mout, já se nějak nemůžu poh...nout." Řekl Ed.

„Jo, jasně." Řekla Katherine se smichem a objala Eda.

***

Uplynul jeden celý rok.

Harry a Ron nedávno přiletěli do Bradavic létajícím autem pana Weasleyho.

Taky za to dostali od Seva vyhubováno.

Jelikož se prý znovu otevřela Tajemná komnata, rozhodli se Harry, Ron a Hermiona zjistit kdo to dělá.

Už několik dní dělali na uzavřených dívčích toaletách Mnoholičný lektvar.

Chyběly jim pouze dvě ingredience.

Roh z lidožravého dvourožce a kůže z hřímala.

Tyto dvě ingredience byly samozřejmě v Sevově soukromém skladu, jak jinak taky.

Dneska se Hermiona chystala je uloupit. Strašně mi připomíná Jennu. Na venek tichá a vzorná, ale uvnitř je úplně jiná. A umí to dokázat, když chce.

„Ticho!"

To už Hermiona vklouzla do dveří a -.

„Ahoj." Usmála se Katherine.

„Ty jsi...jak? Nežaluj mě, prosím!“

„Neboj se, kdybych tě chtěla žalovat, rozhodně to už udelam. Kůže z hřímala je v tom sáčku, ten roh je vedle, pozdravuj Harryho." Řekla Kath.

„Děkuju."

„Rádo se stalo. A teď už poběž, jinak se na tebe přijde. Šup." Řekla Katie a Hermiona přikývla a vylezla ze dveří zpátky do učebny.

Což toto je jedno, ale víte, co se dělo dál?

Nebo spíše...bude dít dál.

Zlatoslav Lockhart založil takzvaný Soubojnický klub. Žáci se zde měli naučit bránit se v případě, kdyby potkali nestvůru, která nyní na hradě byla.

A kdo Lockhartovi pomáhal s učením?

Že vás nikdo nenapadá?

„Dovolte, abych vám představil svého pomocníka profesora Snapea." Řekl Lockhart s širokým úsměvem, při kterém všechny holky v místnosti zasněně zavzdychaly. Teda až na jednu.

„Co na něm vidí?" Zašeptala Katherine Edovi, který jí objímal kolem ramen.

„Nemám nejmenší ponětí, ale tvoje kamarádky Claire s Amy by to mohly vědět." Řekl Ed a podíval se na Katherininy kamarádky, které se na Lockharta koukaly stejně jako ostatní holky.

„Fuj, ani nevím, jestli to chci vědět." Řekla Katie a spolu s Edem se tiše zasmáli.

„Jistě vidíte, že držíme hůlky v uznávané bojové poloze." Vysvětloval Lockhart.

„Ne, protože jsme přímo oslnění vámi, pane profesore." Protočila Kath oči a Ed s Jakem se potichu zasmáli.

„Raz - dva - tři!"

Lockhart i Sev se rozmáchli hůlkami a zvedli je nad hlavu.

„Teď sledujte." Řekla Katie dvojčatům Blackovým a ďábelsky se usmála.

„Expelliarmus!" Vykřikl Severus.

Kouzlo vyzvedlo Lockharta do vzduchu, sletěl z pódia a rozplácl se na podlaze.

Zmijozelští studenti začali nadšeně výskat a pískat a s nimi i Katie.

„Co se nám stalo s hrdou havraspárkou?" Zeptal se Jacob.

„Je pořád tady, proč?" Usmála se Kath.

„No proč, protože jediný kdo slaví jsou Snapeovi podřízení, tedy zmijozelští." Řekl Jake.

„A taky Snapeova dcera Katherine Sarah." Řekla Katie kysele.

„Promiň, Sarah." Řekl Jacob.

„Jaku." Povzdechla si Katie.

„Krásko?"

„Buď jako dřív, prosím." Zašeptala Katherine.

„Jsem rád tím, kým jsem teď, díky." Řekl Jacob.

„Vraťte mě někdo do mého dětství." Povzdechla si Katherine. „Jacobe, všímáš si, že čím víc se bavíš se zmijozely, tím víc se měníš? Nejsou špatní, ale...ty ses chytil naprosto špatný party.“

„Kitty, neboj, zas ho to přejde." Usmál se Ed.

„Ale nebude to jako dřív." Řekla Katie potichu a pousmála se.

„Ne. Ne, to už...nebude." Řekl Ed.

„To nevadí." Zašeptala Katherine a nechala se políbit.

Najednou se ozvalo něco jako zasyčení hada.

Harry mluvil...hadím jazykem...