Se smíchem jsem Harryho lechtala, a on se smál a smál.

„Já tě zachráním, Harry." Vykřikla Katie a vzala si Harryho do náručí, při čemž se svalila zase na gauč.

„Vy jste takhle zlí na maminku, jo?" Řekla jsem s přimhouřenýma očima.

„Jo, moc zlí." Přikývla Katie.

„A vy jste na tetku hodní, že jo, kluci?"

„Ne." Řekl Jacob.

„Cože? No ale počkejte, jen počkejte." Řekla jsem, dala jsem Harryho do dětského koutku a vyběhla jsem za těmi třemi lumpíky.

„Maminko, já jsem tady." Zasmála se černovláska.

„A já tady, tetka." Zavolal jeden z dvojčat Blackových. Víc Siriusí, takže zřejmě Ed.

„Nás nedohoníš."

„A vsaďte se, že jo?" Řekla jsem a rozběhla jsem se po jednom z Blackových.

„A mám tě." Řekla jsem a vyzvedla jsem ho nahoru.

„Pomoc!"

„Jdeme." Smál se druhý. A pak mě jen povalili na gauč a začali mě lechtat.

„Pomsta za Harryho!" Ozýval se křik a já se smála a snažila jsem se jim vykroutit.

„Pomoc!" Volala jsem se smíchem.

„Nikdo ti nepomůže." Zasmála se Katie.

„Zmije jedna." Zamumlala jsem.

No jistěže to bude zmije.

„Sakra, ale dost už!" Vypískla jsem a otočila jsem se, což rozhodně byla chyba. „Ne!!!"

„Ahoj." Řekl za námi Sev. To už jsou dvě?

„Čááááááááááááu!" Vykřikla jsem a zase jsem se začala smát.

„Chceš pomoct?" Zeptal se.

„Mám to pod kontrolou." Řekla jsem a zase jsem se začala smát a házet sebou na všechny strany.

„No to vidím." Přikývl Severus a šel mě osvobodit od těch tří.

„Děkuju." Řekla jsem a v klidu jsem se vydýchávala.

„Měla by ses učit, ne dělat chůvu." Řekl Severus a ukázal hlavou ke stolu, kde jsem měla rozházené papíry, propisky, knížky a poznámky.

„Ale běž, já je pohlídám ráda."

„Ale naučit se nestihneš."

„Já to fakt zvládnu. Když nedám zkoušky, vrátím se pak po mateřský k bystrozorům."

„Ale lékouzelnictví je bezpečnější."

„Já to vím. A naučím se, jen prostě nechci strkat školu před děti."

„To po tobě nikdo nechce, ale mně se nelíbí-"

„A jsme zase u toho. Tobě se nelíbí. Nejsem -"

„Ne, nejsi můj majetek, já vím. Ale nemyslím si, že je dobře, abys ze sebe dělala chůvu."

„Nejsem chůva, tak jsem je prostě párkrát pohlídala."

„Párkrát?"

„Jenn je nechce nechávat samotné. A dneska se jí to v práci protáhlo."

„Fajn, ale slib mi, že se budeš šetřit a učit."

„Šetření a učení? No to po mně chceš věci."

„Dobře, tak hlavně škola, a tvoje -"

„Ano, ale když budou chtít pohlídat, pohlídám."

„Fajn." Přikývl Sev.

„Fajn." Zasmála jsem se.

„Tak šup šprtat."

„Běžím, pane profesore." Řekla jsem a usedla jsem ke stolu. Samozřejmě jsem nezapomněla protočit oči.

***

„Harry, broučku, já vím, že to u Jamese bude těžký, ale sakra, musíš tam!" Povzdechla jsem si, když malý Harry brečel, jelikož měl jet zase k Jamesovi.

Nechci říkat, že by byl James zlý, nebo tak něco, ale přece jen...já jsem já. 😅

„Stejně nepochopím, proč to děláš, ty jsi jeho máma, nemusíš ho dávat Potterovi." Řekl Severus.

„Seve, o tom jsme mluvili, nutně ho potřebuje do péče." Řekla jsem a protočila jsem oči. „A já mu nemůžu bránit vídat se s vlastním dítětem. Navíc má vždycky radost, když ho vidí. Kdybys viděl to nadšení, když Harry dostal to koště a skoro přerazil Křivonožku. Jasný, chudák kocour, ale bavili jsme se. Zkrátka a dobře, střídavá péče bude i nadále pokračovat."

„No jo, no jo, jen jsem to zkusil." Řekl a já se usmála a dala mu pusu na tvář.

„Já vím, ale holt je to komplikovaný." Povzdechla jsem si. Kdyby tak tenkrát ten debil použil tu věc. Samozřejmě jsem za Harryho moc moc moc moc moc ráda, ale chápeme se, že?

„To je jasný." Řekl.

„Můžeš ho zkusit nějak utišit, já potřebuju ještě dobalit." Řekla jsem a Severus teda přikývl. Věděla jsem, že by byl nejradši, kdybych balila hůlkou, ale to holt nejde, chci vědět, jestli mám skutečně všechno.

„Mami, kdy se vrátíš?" Zeptala se Katherine a vzhlédla od svého domácího úkolu. Do školy samozřejmě chodí.

„Jen dám Harryho k Jamesovi a pak půjdeme společně na ten pohár." Řekla jsem a Katherine přikývla. „Pádím." Zasmála jsem se a Severus přikývl a předal mi Harryho.

„Ahoj mami." Řekla Katherine.

„Pá zlato." Řekla jsem a dala Katherine pusu do vlasů.

„Tak za chvíli." Řekl Severus.

„Ahoj." Usmála jsem a lehce jsem ho políbila.

Potom jsem se odletaxovala k Jamesovi a ten mě přivítal s otevřenou náručí. Jako vždycky.

„Ahoj Jimmy." Řekla jsem a nechala jsem se od něj obejmout.

Jako vždycky.

„Ahoj Lilyanko." Řekl a já si povzdechla. „Ahoj Harry." Usmál se James na Harryho a převzal si ode mě malý uzlíček, zabalený do modré dečky.

„Je po obědě, tak pozor." Řekla jsem.

„Chápu." Řekl James a objal Harryho, jako kdyby se neviděli měsíce.

„Takže věci vybalíš?" Zeptala jsem se.

„To zvládnu." Řekl a já si povzdechla.

„Takže předpokládám, že teď je na mě už jen zabavit Harryho, než to uděláš, že?" Zeptala jsem se s úsměvem.

„Kdybys byla tak hodná." Řekl a já se zasmála.

„To víš, že bych byla." Řekla jsem a James se na mě mile usmál.

„Jsi moc hodná." Řekl a já přikývla.

„Ještě aby ne." Řekla jsem a Jamesův úsměv se ještě víc rozšířil. „Tak to pomaž vybalovat, slíbila jsem Katherine, že si zajdeme na pohár." Řekla jsem netrpělivě.

„A jo, jak se vůbec má?" Zeptal se James.

„Zřejmě fajn." Řekla jsem. „Tak mazej." Řekla jsem a převzala jsem si od něj Harryho.

„A co přesně?" Zašklebil se James.

„Neštvi, Pottere, jo?" Řekla jsem a sedla jsem si na pohovku.

„A na rychlou procházku by sis čas neudělala?" Usmál se James.

„Procházku?"

„Kraťounkou." Sepjal James ruce.

„Na chvíli vezmeme Harryho ven. Na chvíli, pak budu muset." Řekla jsem.

„Jasně, jenom na chvíli." Přikývl James a šel pro kočárek.

„Tak spokojený? Zase jsi dostal, co jsi chtěl." Ušklíbla jsem se.

„Naprosto spokojený, ještě dostat tebe a budu nejspokojenější člověk na světě." Přikývl James.

„Ty seš pitomec, Jamesi." Řekla jsem se smíchem.

„Proto mě máš ráda, že jo?"

„Ne." Zavrtěla jsem hlavou. „Nemám tě ráda, protože mě zdržuješ od něčeho, co jsem slíbila svojí holčičce. A taky jim potřebuju něco říct." Řekla jsem.

„Co to bude? Že si ji bereš a utíkáš ke mně?"

„Nech si zdát. Mám nadnejlepší novinu." Ušklíbla jsem se.

„Vážení, Lilyan Evansová mi právě prozradila, že čeká další dítě." Oznámil James směrem k Harrymu a Křivonožkovi.

„Jak jsi na to přišel?"

„Jaká může být jiná nadnejlepší novina?"

„Aha." Zamrkala jsem.

„Tak padej, tohle je moc důležitá věc, kterou bys neměla zdržovat." Mrknul na mě James.

„Vždyť jsem ti slíbila tu procházku. Jdeme, šup." Řekla jsem a vyrazili jsme. 

***

„Omlouváme se, to bylo poprvé, co se to stalo." Řekla jsem a ještě jsem si utírala slzy štěstí.

Proč?

Protože se u Katherine ukázala první magie.

Já už jsem popravdě ani nedoufala.

A že zrovna v cukrárně, což?

„V pořádku, je to jen židle, důležité je, že se nikomu nic nestalo." Řekla servírka a mávnutím hůlky židli opravila.

„Takže teda umím kouzlit?" Ujišťovala se Katherine.

„Umíš a bude z tebe úžasná kouzelnice." Řekl Serverus a pohladil jí po vlasech.

„Takže už můžu do Bradavic?" Ptala se dál zvědavě.

„To sice úplně ne, ale brzy ti přijde dopis a půjdeme na Příčnou ulici, tam se ti bude líbit." Řekla jsem s úsměvem a Severus přikývl. „Tak a já pro vás mám další dokonalou novinu." Usmála jsem se.

„Jakou?" Zeptala se Katherine netrpělivě.

„Tentokrát vám to říkám zavčasu." Řekla jsem a očima přejela po Katherine a pak po Severusovi, kterého jsem potom chytla za ruku.
„Čekám miminko." Řekla jsem s úsměvem a ani nevím, co se stalo, ale Katherine a Severus mě věznili v obětí.

„To je skutečně dokonalý." Řekl Severus a já se usmála.

„Já vím, zjistila jsem to teprve dneska ráno." Řekla jsem a Severus se pousmál.

„Tak a-"

„Co to je?" Divil se Severus, když dovnitř do cukrárny vlétla sova a pustila mi do klína dopis.

„To je od Jamese." Povzdechla jsem si, když jsem viděla ten škrabopis na obálce.

Ahoj Lily,

mám problém... Nějak mi nejde Harryho uspat. Nemohla bys prosím tě přijet?
Vážně to nezvládám, navíc pořád brečí.
Promiň, jestli jsem tě vyrušil nějak hodně.
A samozřejmě bych tě neotravoval, protože vím, co máš v plánu jim říct, ale tohle se fakt nedá vydržet, pomoz mi, prosím. 
                                                             James

„Budu tam muset." Povzdechla jsem si.

„Potter neschopnej." Zamumlal Severus, když si dopis přečetl.

„Tak to uděláme jinak. Co byste vy dva řekli tomu, že já bych to tam nějak vyřídila, Katherine by jela za Jennou a Siriusem a my bychom pak společně dořešili tu svatbu?" Zeptala jsem se.

„Vůbec to nezní jako špatný nápad." Řekl Severus.

„Taky nejsem proti." Usmála se Katherine.

„Tak jo." Usmála jsem se. „Kath, pěkně si to užij." Usmála jsem se a políbila Katherine do vlasů, které měla ve dvou culíčkách.

„Ty pozdravuj Harryho. Mám tě ráda." Řekla a já se usmála ještě více.

„I já tebe, zlatíčko." Usmála jsem se. Měla jsem najednou strašně divný pocit. Jako ten, který jsem měla...před smrtí Sar... Blbost. „Pojď sem ještě, Katherine." Řekla jsem a pevně jsem ji objala.

„Umačkáš mě." Řekla Katherine po chvilce přidušeně.

„Promiň. Mám tě ráda, broučku můj." Řekla jsem a pohladila jsem ji po tváři.

„Seve, přijeď mě pak vyzvednout do Godrikova dolu." Řekla jsem a Severus přikývl.

„Pak teda dořešíme tu svatbu?" Zeptal se a já se usmála.

„Samozřejmě, zasnoubení jsme přes rok, tak se taky můžeme konečně vzít." Řekla jsem a Severus přikývl.
„Miluju tě, Sevíku." Řekla jsme s úsměvem.

„I já tebe, Lilyanko." Pošeptal mi do rtů a konečně mě políbil.

„Poběžím." Řekla jsem a objala jsem ho. „Ahoj." Řekla jsem a vyrazila jsem ze dveří.

Podívala jsem se na ně a usmála jsem se.

Potom jsem vyšla z oné cukrárny a přemístila jsem se do Godrikova dolu, abych zachránila Jamese v nesnázích.

A skutečně. Jen jsem otevřela dveře, už jsem slyšela pláč. Jen jsem si povzdechla, pověsili jsem si kabát na věšák a vyrazila jsem to nahoru zkontrolovat.

***

„Jen mi řekni, jak ty můžeš zvládat tohle hraní s dětma. Já jsem z toho naprosto vyřízenej, a to mám jen jednoročního syna, který teda jako... lítá na koštěti, a to ještě ani neumí chodit."

„Já vím, je to prakticky k neuvěření. Stejně jako to, tě jeho první slovo bylo Tichošlápek." Zasmála jsem se, a James se mnou.

„No, to asi jo." Přikývl James.

„A stejně by mě to nenapadlo. Já a ty rodiče jednoho dítěte. Společného dítěte."

„Mně to napadalo každou noc." Řekl James a já do něj strčila.

„Seš idiot, Pottere." Zasmála jsem se.

„A ty seš potvora, Evansová." Řekl.

„No a?"

„Zatraceně hezká potvora, to je pekelná kombinace."

„Patřím ale jen jednomu."

„A mně to došlo." Kývnul James. „Ale přecejen jsi jednou výjimku udělala." Zašklebil se.

„Byl to alkohol, jo?" Řekla jsem.

„Jistě." Přikývl James.

„No tak super." Zasmála jsem se.

„A jak dlouho tu ještě budeš?" Zeptal se James.

„Ještě chvíli, Severus mě pak vyzvedne." Řekla jsem a James přikývl. „Myslíš, že nás najde? Nebo se bude pokoušet o to, aby našel Harryho?" Zeptala jsem se a James věděl, o čem mluvím.

„Lily, po několikáté ti říkám, že se není čeho bát. Rozhodně ho nenapadne, že by ten strážce mohl být Peter." Uklidňoval mě James.

„Ale stejně. Možná jsme to měli promyslet důkladněji." Řekla jsem a dál jsem v náručí chovala Harryho, kterého jsem měla v plánu odnést nahoru.

„Lily, to tamto, to je..." Ukázal James za okno, kde šla postava.

Zhluboka jsem se nadechla.

„Měl červené oči." Zašeptala jsem vyděšeně.

„To není normální." Řekl James.

Jasně, ono rozhodně může být normální, když má někdo červené oči, že?

„Lily, běž s Harrym nahoru, schovejte se, nesmí tě najít." Řekl James.

„Ale Jamesi, to nemůžeš." Protestovala jsem. „Co když to není on? Planý poplach by byl...zbytečný." Řekla jsem, ale zrovna v tu chvíli se ozvalo zavrzání branky.

„Musím." Řekl James. „Běž." Řekl a teď už tvrději. „Vždycky jsem tě miloval, Lily." Řekl potichu.

„A já tě vždycky budu mít ráda, Jimmy." Řekla jsem a nechala jsem se od něj obejmout.

„Evansová, víš, že jsi docela hezká?“

„Děkuju, idiote." Usmála jsem se se slzami v očích. 

„Tak běžte." Řekl James a sám zamířil ke dveřím.

Já jsem se rozběhla ke schodům a zamířila jsem k Harrymu do pokoje. Třeba si Voldemort bude myslet, že je u mě. A když zamíří k nám, nikdo tam nebude, takže bude hledat dál.

Pak najednou přes celý dům zasvítilo zelené světlo.

„Neboj se, broučku, všechno bude v pořádku." Šeptala jsem Harrymu.

Po tváři mi ale stekla slza, ale chtěla jsem čapnout hůlku a rychle přemístit sebe a Harryho, ale s hrůzou jsem si uvědomila, že mám hůlku v kabátě, který je dole na věšáku...

Sakra, sakra, sakra, sakra.

Chtěla jsem vzít Harryho do náručí a vyskočit třeba oknem, nebo tak něco, ale bylo pozdě...

„Dej mi ho." Zasyčel Voldemort.

„Ne, prosím ne, Harryho prosím ne." Šeptala jsem.

„Dej mi ho a budeš žít. Šťastně. Spokojeně. Spolu se Severusem a tvou dcerou." Řekl.

„Ne, Harryho prosím ne, vezměte si mě." Řekla jsem tiše.

„Ustup." Řekl a já jsem zavrtěla hlavou a otočila jsem se na samotného Voldemorta.

„Nemůžu. Je to moje dítě." Pošeptala jsem. „Prosím, nechte nás jít, já se postarám, aby vám nějak neublížil." Šeptala jsem.

„Dej mi ho!" Zakřičel.

„Ne." Řekla jsem a odstrčila jsem ho, když se přiblížil k Harrymu.

„Hloupá holko." Řekl a poslední co jsem kdy viděla bylo zelené světlo.

Ahoj! 😅
No, asi jste si všimli, že dlouho nevyšla kapitola. 🙈
Chtěla bych se vám za to omluvit a předem vás upozornit, že kapitoly budou vycházet takhle málo, dokud se SaymonMalfoy14 se svou Snily nehne z místa. 😂
Nebudu vám říkat, jak dlouho bude knížka ještě rozepsaná, být po mém, je tady už napsáno „dokončeno", ale toto je nevýhoda společných projektů. Musí se čekat na ostatní a jelikož jsem tak trochu extra rychlá, tak knížka stojí.
Teď vám tedy můžu slíbit jen to, že poslední kapitolu vydáme s SaymonMalfoy14 společně. 😂
Samotnou by mě zajímalo, za jak dlouho to bude. 😂
Každopádně si myslím, že by ho k tomu psaní mohlo (lépe než já) dokopat to, kdybyste šli číst jeho Snily, protože co si budeme, když máte víc přečtení, taky máte do toho psaní mnohem větší chuť, ne? 😊😂
Já se samozřejmě budu snažit taky, aby se jeho Snily nějak hnula, jen to bude těžký, protože se o něco takového pokouším už od začátku. 😂😂🙈
Ale dělám vše, co je v mých silách, přísahám! 🙏😂
No, tak abych vám to shrnula, protože nevím, jestli jste tu mojí slohovou práci pochopili. 😂
Moje Snily se bude pohybovat velice, velice, velice pomalu, dokud nebude můj spoluspisovatel na podobné úrovni jak já. 😉😂
Děkuju všem hrozně moc za trpělivost. 🙏❤️
Mám vás moc ráda! ❤️💗
Vaše Déňa Grangerová Malfoyová 💙❤️💚💛