„Kdo jsem?" Řekla jsem s úsměvem a zakryla Jamesovi oči.

„Moje nejlepší holka na světě." Řekl a já se usmála a za povzdechu ostatních Pobertů ho políbila.

„Jak jste se měli celý den?" Zeptala jsem se a posadila se vedle Jamese.

„Bylo to hrozný. Nevíš, kdy se na mě Ellie přestane zlobit?" Zeptal se Remus.

„Prý až vyhodíš všechny svoje knížky."  Řekla jsem a Remus si povzdechl. No...Remus s Ellie se dneska úplně poprvé pohádali. Ellie jaksi vadilo, že se věnuje víc knížkám, než jí, tak se s ním přestala bavit.

„Neboj, můžeš to vyřešit tak, že je dáš mně." Řekla jsem.

„No jo." Řekl Remus a zase si povzdechl.

„Remusi, přestaň. Tak jste se poprvé pohádali, ale zas to bude dobrý." Utěšovala jsem ho.

„A co když se na mě vykašle?" Řekl a já jsem si položila hlavu do dlaní.

„To snad není možný, co si myslíš." Řekla jsem se smíchem. „Nevím, jestli se mám smát, nebo brečet." Řekla jsem se smíchem a slzami v očích.

„Já být tebou, asi bych se smál." Řekl James a já se usmála a vtiskla Jamesovi polibek.

„Hej, vy dva, my tady prožíváme příšerné období, mohli byste přestat?" Řekl Sirius.

„Merlin." Povzdechla jsem si.

„Co říkala Jenna?" Zeptal se Sirius.

„Co by? Že prý by tě nejradši zpohlavkovala do bezvědomí a pokud se nezačneš chovat, jako normální člověk, nebude se s tebou bavit." Řekla jsem a Sirius se zamračil. Ten se zas s Jennou pohádal proto, že se s Jamesem vsadil, že se zvládne chovat jako pes a...to Jennu jaksi naštvalo, takže se s ním přestala bavit.

Já jsem se pak asi hodinu nebavila s Jamesem, protože za to vlastně mohl i on, ale pak jsem přestala, protože jsem si řekla, že je to vlastně blbost a strašná dětinskost.

„A vždyť už se chovám, jako člověk." Řekl a vylízal talíř.

„Jistě." Řekla jsem a ušklíbla se.

„To je moje přirozené chování." Řekl a já si povzdechla.

„A my jsme úplně v pohodě, viď?" Pošeptal mi James a já se k němu přitulila a přikývla jsem. Na chvíli jsem se zadívala ke Zmijozelu a odtud na mě koukal Severus. Jen jsem se na něj usmála, při čemž mi úsměv opětoval a pak se zas vrátil ke svému smutnému výrazu.

„Co máš dobrého?" Zeptal se James a já jsem se podívala na svůj salát.

„Salát." Řekla jsem. „Chceš ochutnat?" Zeptala jsem se.

„Ale jo." Řekl a já jsem si na vidličku napíchla nějakou tu zeleninu a strčila ji Jamesovi do pusy.

„Mňamka, viď?" Řekla jsem a dala jsem si taky vidličku salátu.

„Že mi dáš ještě?" Řekl James a já se zasmála a dala mu do pusy další vidličku salátu. No a takhle jsme snědli celou misku.

„Chutnalo?" Zeptala jsem se s úsměvem.

„Moc dobré." Řekl a já přikývla.

„Už jste dojedli?" Zeptal se Sirius znuděně.

„Jasně." Přikývla jsem. „Jestli chcete, aby se na vás přestaly zlobit, tak udělejte, co říkaly. Siriusi, zkus Jenně donést palačinky, dneska spí u nás." Řekla jsem a Sirius nadšeně vstal a běžel zřejmě do kuchyně. „A pozdravuj Lause!“

Laus. Skřítek, který Seva přemístil k Zapovězenému lesu a tím jsem mu mohla všechno vysvětlit. Viděla jsem ho jednou jedinkrát, ale takový andílek to je, že jsem si ho zamilovala.

Díky Sevovi, že mi ho představil.

„A co já?" Zeptal se Remus.

„Čekej ve společence." Řekla jsem a Remus přikývl.

„Díky, Lily." Řekl a já se usmála.

„Maličkost. Ale buď tam až tak kolem deváté." Řekla jsem a Remus přikývl.

„Děkuju moc." Řekl nadšeně Remus, rychle mě objal a odběhnul pryč.

„A co my?" Zeptal se James.

„My? Já si teď půjdu promluvit se Severusem, vypadá... smutně. Ale po půl desáté jsem volná." Řekla jsem a James se usmál.

„Tak už nejsi." Řekl a já se usmála a lehce ho políbila.

„Už ne." Řekla jsem s úsměvem. „Tak a já si jdu promluvit se Sevem." Přikývla jsem.

„Hodně štěstí." Řekl James a já přikývla, znovu ho políbila a pak jsem odhopkala ke Zmijozelu, vedle Severuse.

„Tak povídej." Pobídla jsem ho a povzdechla si.

„Je to-"

„Můj mozek toho pobere hodně." Přerušila jsem ho.

„Já vím." Řekl Severus a já se usmála.

„Tak?"

„Dneska jsme se se Sarou pohádali." Řekl a já jsem upustila skleničku s jahodovým džusem, který jsem Severusovi vzala.

„Já se zblázním! Sakra, nejdřív Lupinovi, pak Blackovi, já a James, teď ty a Sarah, co to je za den?!" Řekla jsem a zajela si rukama do vlasů.

„Netuším." Řekl a já si povzdechla.

„O čem jste se pohádali vy dva?" Zeptala jsem se.

„Kvůli totální hovadině. Ale ona je teď strašně náladová." Řekla a já se rozesmála.

„Ona, že je náladová?" Řekla jsem pobaveně.

„Tak asi není jediná, ale stejně." Řekl Severus a já se usmála.

„A ta hovadina je?" Zeptala jsem se.

„Že když mi řekla, že mě miluje, nic jsem jí na to neřekl." Řekl Severus a já jsem ho se smíchem praštila do ramene.

„Ty seš blbeček." Řekla jsem se smíchem.

„Jak to?" Zeptal se a smál se taky. No jistě, však já jsem se zase tak pošahaně smála...

„Víš, co si musí chudák myslet? Že ji nemiluješ." Řekla jsem.

„Aha." Řekl Severus a já se na něj tázavě podívala. Teď by mi měl přece říct, že jí strašně miluje, ale on na to řekne tohle?!

„Víš co? Já asi spíš půjdu utěšit ji, holky to většinou nesou hůř. A tebe to koukám netíží vůbec" Řekla jsem. „Seve, teď řeknu něco, co jsem si nikdy nemyslela, že řeknu. Vezmi mě do Zmijozelu za Sarou." Řekla jsem a Severus se na mě koukal jak na blázna. „Dělej." Zasmála jsem se.

„No jo, no jo." Řekl Severus a já si povzdechla.

„Mazej." Řekla jsem a už jsem si to kráčela ke Zmijozelu.

***

„A pak se jen o-otočil a odešel." Vzlykala Sarah.

„Sar, zlato, neboj, miluje tě." Utěšovala jsem ji.

„Ale tebe víc." Řekla tiše a já se zarazila a přestala ji hladit po zádech.

„Jak to myslíš?" Divila jsem se.

„Vidím, jak se na tebe kouká. A vidím i ten jeho výraz, když tě vidí s Jamesem. Možná mě miluje, ale tebe víc." Řekla Sarah a já jsem se málem rozbrečela.

„To si jen nalháváš, lžeš sama sobě, Sar." Řekla jsem a nevěděla, jestli přesvědčuji ji, nebo třeba sebe.

„Ne, nenalhávám. Já to věděla už od začátku. On měl být jen další hračka, víš? Ale já jsem se do něj zamilovala." Zašeptala a já ji znovu objala. „Proto chci, aby byl šťastný s někým, koho opravdu miluje." Řekla a já zavrtěla hlavou.

„Sar, i kdyby to byla pravda, já miluju Jamese." Řekla jsem a Sarah si povzdechla.

„Já vím. Lily, obě to máme těžké." Řekla a já přikývla.

„Sar, poslouchej. Miluje tě, neopustí tě a neublíží ti. A to, že jste se jednou pohádali, no jeje, tak to přejdi a bude to. Věděla jsi, že páry, které se čas od času pohádají, jsou desetkrát šťastnější?" Řekla jsem a Sarah se rozesmála.

„Fakt?" Zeptala se a já přikývla.

„Tak se usměj, dojdi za ním, zamrkej na něj těma svýma fialovýma očima a ty hlouposti, které jsi mu řekla budou úplně zapomenuty." Řekla jsem s úsměvem a Sarah mě objala.

„Díky, Lily." Řekla a já přikývla.

„Hodně štěstí, já běžím na pomoc Remusovi." Řekla jsem a vystartovala ze Sařiny ložnice.

„Co říkala?" Zeptal se Severus, který seděl ve společence a něco si četl.

„Ani se nehni. Dobrou noc." Řekla jsem a letěla do Nebelvíru. Při cestě jsem se málem rozsekala, ale to je jedno. Ještě pomoct Removi, zjistit, jak jsou na tom Blackovi a pak se sejít s Jamesem. To zvládnu.

Co k tomu dodat? 😂
Sarah je fajn? 😂😂
Mám vás ráda!
Vaše Déňa Grangerová Malfoyová 💙❤️💚💛

Pohled Severuse: SaymonMalfoy14