72. kapitola
„Ahoj, jak to tu vypadá?" Zeptala se Sarah se zájmem a já si přiložila prst na rty, abych jí ukázala, že má být zticha.
„Teď je to zrovna hrozně napínavé." Pošeptala jsem a Sarah přikývla a posadila se vedle mě.
„Jacobe! Ede! Běžte od sebe, tak se nic nevyřeší!" Prosila patnáctiletá Kath a snažila se dostat dva Blacky od sebe. „Sakra, tak mi někdo pomozte!" Zaklela a prosebně se podívala na dav, který se na rvačku díval a dál tahala Eda za košili. „Jaku, prosím!" Kňučela dál Katherine. „Ede noták!" Kňučela. „Prosím, udělejte to kvůli mně." Prosila Katie dál. „Kluci, však já vás mám ráda oba, to nejde se rozhodnout kvůli rvačce. Eddie."
„Ta má výdrž." Vydechla jsem.
„To ty taky a taky vždycky nakonec vybouchneš." Řekla Sarah a já se zasmála a dál sledovala bitku.
„Ta sedla." Vydechla jsem, když dál Jacob Edwardovi pěstí do čelisti.
„Prosím, tohle mi nedělejte, víte, jaký z toho budete mít průšvih?" Zkoušela to Katie dál. „Ede, Jaku, prosím, prosím, prosím, už to stačilo." Prosila dál. „Noták, přijde někdo z profesorů a průšvih budeme mít všichni, nechte toho. Nebuďte idioti, jau." Kňučela.
„Kde je ten výbuch." Povzdechla si Sarah a já se na ní tázavě podívala. „Někdy jsi u toho vypadala strašně roztomile." Pokrčila rameny a já se začala smát.
„Ale počkej, toto není vtipný, však mi teď moji vlastní dceru rozplácli o zeď." Řekla jsem a Sarah se zahihňala. „Tohle je naprosto zmijozelské, Proliniová."
„Hele, ale zase uznej, že kdyby měla trochu rozumu, který jako Havraspárka určitě má, jen jo rozhodně nepoužívá, tak je nechá se porvat a nemotá se jim do toho." Řekla Sarah. „Pak by nemusela kňuhrat."
„Taky bych se pokoušela Severuse odtáhnout, kdyby se pral. Až na to, že on se nepere, on jen s hůlkou. A já bych se jeho kouzlem trefit nenechala." Řekla jsem.
„To nevadí, ale beztak by ses do toho nějakým způsobem přimíchala." Řekla Sar a já přikývla.
„Edwarde, Jacobe, prosím." Zkoušela to Kath. „Můžete to na sebe vykřičet jako kdokoliv, ale ty pěsti prosím ne." Skuhrala dál. „Edwarde! Jacobe, nech toho." Povzdechla si a zase se pokoušela dostat je od sebe. Jak kdyby jí před chvílí omylem nestrčili na zeď.
„Rozchod." Ozvalo se chodbou a všichni studenti nadskočili, ale jen Blackové se prali dál a Katherine se je snažila dostat od sebe.
Jakmile přistoupil Sev blíž, studenti se rozprchli a zůstali tam jen ti tři.
„Pane Blacku, pane... Blacku, Katherine, co tady děláte?" Ozval se za nimi Severus a všichni najednou znehybněli.
„A maj průšvih." Zapískala Sarah.
„Ticho." Zasyčela jsem.
Severus si prohlédl oba zřízené Blacky, kteří oba zrychleně dýchali a vrhali po sobě nenávistné pohledy, a na drobnou Kath, která se pokoušela dát si černé vlasy co nejvíc do obličeje, aby nebyla vidět červená tvář, jak narazila do zdi, ruku měla zastrčenou v kapse a v zelených očích se jí leskly slzy.
„Takže holenkové, srážím Nebelvíru i Mrzimoru padesát bodů. A za každého z vás deset.." Řekl Severus, když se podíval na Katie a ta se zamračila. „Katherine." Řekl přísně a vyrazil ke svému kabinetu, zatímco se Katherine neochotně šourala za ním a na Blackova dvojčata se pokusila pousmát, ale kvůli bolesti z toho nakonec nic moc nebylo.
„Jste naprostý idioti." Zašeptala a Blackovy přikývli.
„Kath." Řekl Severus a Katie přidala do kroku.
„Bylo tolik bodů nutné?" Zeptala se Katherine, když za sebou zavřela dveře do Sevova kabinetu.
„Ano bylo." Odsekl Severus a Katherine protočila oči. „Co to mělo být?" Zeptal se.
„Jsou to kluci." Řekla Katherine a pevně stiskla víčka, zpod kterých jí vyteklo pár slziček.
„Pokud vím, já jsem se nepral." Řekl Severus a pokynul jí, aby se posadila.
„Ne, ty jsi na ostatní metal kletby a chtěl na ně vyzkoušet černou magii." Odfrkla si Kath a posadila se na pohovku. „Jsou to Blackové." Řekla potom.
„O důvod více, aby ses s nimi přestala bavit." Řekl Severus a zkontroloval její ruku.
„Nemůžu, po patnácti letech rozhodně ne, jsou to moji nejlepší kamarádi." Kuňkla Katie. „A nemůžeš vědět, co by na tohle řekla mamka." Řekla nakonec.
„Proč se prali?" Zeptal se Severus a začal odříkávat kouzla, aby jí ruku napravil a Kath věděla, že předchozí bitvu vyhrála.
„Protože...protože..." Zadrhla se a bolestí opět zavřela oči.
„Jak mu asi-"
„Pssst!" Obořila jsem se na Sarah.
„Protože?" Řekl Severus pobaveně a spustil její ruku.
„Protože...oni...oni totiž...oni totiž chtějí... chtějí... totiž..."
„Tak se vymáčkni." Povzdechl si Severus.
„Prostě to bylo kvůli mně, stačí?" Povzdechla si Kath nakonec.
„Proč kvůli tobě?" Zeptal se.
„Oba mě mají radši než jako kamarádku. No a... já mám asi jednoho z nich radši než jako kamaráda, ale nechci s ním vlastně chodit, protože tím by se mohlo všechno pokazit." Řekla Katherine potichu a pohrávala si s habitem. „No, bylo super si popovídat tati, ale já už budu muset, slíbila jsem...Claire, že s ní půjdu...
půjdu...do...eh...emmm...do...do... Prasinek! Jo, jo, do Prasinek. S Amy. Do Prasinek s Amy, jo. Takže... mažu, pá." Řekla Katherine nakonec a než bys řekl švec, byla pryč.
„Jako Lily." Povzdechl si Severus a já se usmála. Lhaní byla moje slabina...
„Jako Lily." Přikývla Sarah.
„Hele!" Zamračila jsem se a Sarah se začala smát.
„Edwarde Siriusi Blacku, jednoho dne tě vlastnoručně uškrtím a vůbec asi si rovnou vyber, kam tě zakopu." Řekla Katherine, která vtrhla do Edwardovy ložnice.
„Uklidni se, krásko, já vím, že jsem tě naštval. Ale vážně, uklidni se." Řekl Edward.
„Že se mám uklidnit? Mám se uklidnit?! Ty si děláš srandu? Víš, jak jsem se bála, že ti ublíží nějak moc vážně?! Nebo že ty jemu! Prober se, pro lásku Merlinovu!" Křičela Katie.
„Katie, jsem v pořádku." Uklidňoval jí Ed.
„To říkej někomu jinýmu a ne vlastní... kamarádce." Řekla Katie s povzdechem. „Podívej, kdybys byl v pořádku, tak by to byla nuda, no ne?" Řekla a kapesníkem mu otřela krev ze spánku.
„To asi jo. Ale taky jsi praštěná." Řekl Ed.
„Tak dík no."
„Jak moc jsi naštvaná?" Zeptal se Ed.
„Na stupnici od jedné do sta?" Zeptala se Kath a Ed přikývl. „Tak nějakých čtyřicet." Řekla a já se usmála. Čtyřicet by šlo.
„Promiň." Omluvil se Ed.
„Víš doufám, že se moc zlobím?" Zeptala se Kath.
„Vím, protože jsi roztomilejší než obvykle. „Jak myslíš, že by reagoval Jacob," Začal Ed a Katie si povzdechla. „Kdyby sis vybrala mě?"
„Že by love scénka?" Zeptala se Sarah a já pokrčila rameny.
„Že budeš se mnou, Kath?" Pošeptal Ed Katherine do ucha a ta se usmála.
„Nevím." Pokrčila rameny. „Ale chci, abys věděl, že mi na tobě moc záleží a... mám tě moc ráda." Řekla Kitty zhluboka se nadechla.
„A Jacob?" Zeptal se Ed a zabořil obličej do Katiiných vlasů.
„Jacoba mám ráda taky a taky mi na něm záleží." Řekla Katherine. „Promiň, musím za taťkou." Řekla.
„Nebyla jsi za ním před chvílí?" Řekl pobaveně Ed.
„No... to jo, ale potřebovala jsem si pro něco... zaběhnout! Jo, zaběhnout. Proto jsem u tebe v ložnici, protože... protože...si potřebuju dojít pro peřinu! Pro peřinu, přesně tak. Potřebuju peřinu, půjčit si. Půjčit si peřinu, protože půjdu...za Jacobem. Jo, přesně za ním. Potřebuju si půjčit peřinu, abych mohla jít za Amy do Mrzimoru. Vlastně za Amy do Zmijozelu, Claire se pak připojí. Jo, já jsem blázen. Bude to zajímavé, jo, tak to bude. Takže tedy jdu do Mrzimoru za Claire, aby se pak Amy připojila a potřebuju si půjčit peřinu, abych mohla jít za taťkou do Zmijozelu, protože se pak připojí i holky. Jo, to bude zajímavé. Takže mi půjčíš ten polštář?" Řekla Kath a já se Sarah jsme se začaly smát, stejně jako Ed pod námi.
„Radši běž, prosím tě." Řekl Ed a Katie přikývla a otočila se.
„Chudák." Povzdechla si Sarah.
„Sar, ona snad ani nemůže být moje dcera." Vydechla jsem.
„Ale je, víš, jak dlouho trvalo tobě, než jsi se přiznala Severusovi, že ho miluješ?" Řekla Sarah. „Sleduj!" Vykřikla Sar a já se podívala dolů a viděla jsem Eda se svěšenými rameny a Katherine, která zaváhala a na chvíli se zastavila.
Pak to vypadalo, že nad něčím přemýšlí a nakonec se otočila a lehce Eda políbila na tvář. Pro její smůlu byla malá jako já a Ed byl velký jako Sirius, takže si musela stoupnout na špičky.
„Och. můj. Merline!" Vydechla Sarah, když se políbili na rty.
„Buď ticho." Zašeptala jsem s úsměvem.
„No konečně!" Vykřikla Sarah nadšeně, když Kath s Edem zapluli do postele.
„Sar, dlužím ti dva Galeony." Povzdechla jsem si a odvrátila jsem zrak. Narozdíl od ní jsem byla naprosto úplně dospělá. „Hej, ale copak se to sluší, aby spolu spali ještě před tím, než spolu začnou chodit?" Zamumlala jsem.
„Říká ta, která si upletla dítě s Jamesem." Řekla Sarah a já protočila oči.
„Nic jsem neřekla."
„Vážně se ti tam chce chodit?" Zeptal se Ed po tom, co Kath vylezla z postele.
„Vážně." Přikývla Kath.
„Nemusíš tam." Zamručel.
„Ale prosím tě. Jen chvilku, za chvíli jsem zas zpátky." Řekla Kath a upravila si dlouhé vlasy. A stejně mám delší, určitě.
„Na ten zápas v podvečer přijdeš?" Zeptal se.
„Stoproško." Přikývla Katherine.
„Ty na zápasy ale nechodíš." Podotkl Ed.
„Od doby co hraješ ty chodím." Namítla Katie.
„Že se mnou teď chodíš, srdíčko?"
„Nech mi chvilku na rozmyšlenou." Řekla Kitty.
„A jak dlouho ta chvilka potrvá?" Zeptal se Ed.
„Až odehraješ zápas, dozvíš se to." Řekla Katie a políbila Eda na tvář. „Teď se dojdu ještě nenápadně zkontrolovat brášku." Usmála se.
„Ale noták." Povzdechl si Ed.
„Edwarde Siriusi Blacku, nevzdychej tady a připrav se na zápas." Řekla Katherine. „Až zkontroluju Harryho a navštívím taťku, hned půjdu na zápas, ať jsem v první řadě." Řekla.
„Fajn, však už vstávám." Řekl Ed.
„Pá." Usmála se Katie.
***
„Ahoj tati." Pozdravila s úsměvem a posadila se na stůl, aby jí začal vnímat.
„Lily?" Divil se Severus. „Vlastně...co potřebuješ, Katherine?" Zeptal se po chvilce, když si uvědomil, že to já být nemůžu. „Nemáš být náhodou v Prasinkách?" Řekl s lehkým úsměvem.
„V Prasinkách?" Divila se Kath.
„Neříkala jsi, že tam jdeš s Amy?" Řekl Sev.
„No...bylo jí špatně, tak jsem se tě rozhodla navštívit." Řekla s úsměvem. Samozřejmě že věděla, že Severus ví, že si tak drobítek vymýšlela.
„No jo, prosím tě. Na co ses přišla zeptat?"
„Kdybych ti řekla, že jsem si našla kluka...nevadilo by ti to?" Zeptala se nejistě.
„Mělo by?" Zavrčel Severus.
„Nevím, ale já jen myslela-"
„Katherine, právě jsem byl ve třetím poschodí, abych zastavil Quirella, málem jsem tam znovu přišel o nohu. Nevím, co má ta věc s mýma nohama. A s tebou ještě budu řešit nějakého neexistujícího kluka?!" Vyjel na ní Severus a Katie to zjevně překvapilo. Nikdy na ní nezvýšil hlas. A to fakt jako nikdy, nikdy, nikdy, nikdy, nikdy a nikdy.
„Tak se omlouvám, že jsem vás rušila, profesore." Řekla Katherine potichu, ale zřetelně a se skleněnýma očima opustila Severusův kabinet.
Já jsem se rozhodla, že tyhle dva pěkně nechám být a půjdu se podívat na Harryho, protože co si budem, ta Hermiona vůbec nevypadá zle. V hlavě to má v pořádku, je milá a tak, tak co na tom, že má třeba hodně kudrnaté vlasy a větší zuby.
„Ahoj Jimmy." Usmála jsem se a posadila jsem se vedle Jamese.
„Lilyanko! Ahoj, přišla ses podívat?" Řekl James s úsměvem.
„Samozřejmě, Harmony si nemůžu nechat ujít." Řekla jsem s úsměvem a zadívala jsem se dolů. „U Merlina, on fakt hraje famfrpál!" Vykřikla jsem zděšeně.
„Jo, přesně tak, hraje famfrpál. Je chytač." Řekl James pyšně.
„Aaaa." Vydechla jsem a lehla si na zem.
„Vstávej, nebo to celé prošvihneš." Postěžoval si James a já se posadila.
„Ne, ne ať nespadne." Lamentovala jsem, když se Harryho koště začalo ve vzduchu všemožně otáčet.
„Už je to dobrý, můžeš otevřít oči." Řekl James a já se podívala dolů. Harry právě ukazoval stadionu Zlatonku.
„Má jí!" Vykřikla jsem nadšeně a objala jsem Jamese.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro